V Zoo Liberec se vylíhlo mládě kondora královského. Pochází z Olomouce

Foto ZOO Olomouc

Další fotky: 

„Roky strávené s tímto párem prokázaly, že snáší pravidelně oplozená vejce, je schopen sezení na vejci, ale dříve nebo později kondoři svou snůšku opustí. Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti. Liberečtí chovatelé jej umístili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět,“ uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

„Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo na hmotnosti nezvykle pomalu, museli jsme do něj velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětluje liberecký zoolog Jan Hanel, který umělou inkubaci vedl. Samotné líhnutí trvalo 72 hodin a bez lidské pomoci by se zřejmě nepodařilo. „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut, a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popisuje Hanel.

Malý kondor zůstal v Liberci celkem 10 dní, během kterých se ho podařilo úspěšně rozkrmit. V Liberci momentálně nebyl k dispozici pěstounský pár rodičů, který by ho mohl přijmout. „Déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k tzv. imprintingu a mládě si nevtisklo člověka jako svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se v budoucnu nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu,“ vysvětlil zoolog.

„Po návratu do Olomouce a překonání prvotních nesnází již přijímá sám potravu, vede se mu dobře a svou hmotností se blíží jednomu kilogramu,“ uzavírá Jan Kirner.  Při podávání potravy se používá maketa hlavy dospělého kondora královského, tzv. „maňásek“. Barvami věrně kopíruje barvy hlavy rodičů. Chovatel samotný je přitom schován za zástěnou. Cílem je, aby mládě bylo co nejméně fixováno na člověka. Odchov probíhá v zázemí, kde udržujeme maximální klid a malý kondor tráví čas v kleci, z níž má výhled pouze do vnitřní ubikace jeho rodičů. GENETICKÝ PŘÍNOS PO 14 LETECH Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat až tzv. „na bidlo“, půjde o třetí mládě kondora královského odchované v olomoucké zoo za 25 let a to po dlouhé 14 let trvající pauze.

Současně se stane velkým genetickým přínosem. Navzdory faktu, že tento druh nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v lidské péči se daří poměrně zřídka. V období posledních 12 měsíců se podařil pouze ve čtyřech z nich. Úspěch tak bude výsledkem dlouhodobé spolupráce zoologických zahrad sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO).

Kondor královský (Sarcoramphus papa) je velký pták z řádu dravců. Jeho domovinou jsou tropické oblasti Jižní Ameriky, kde se živí jako mrchožrout. K příjmu této potravy je přizpůsoben mohutným zobákem a drápy, kterými potravu přidržuje. Na rozdíl od pravých dravců nedisponuje uchopovacím reflexem. Jeho velmi pestře zbarvená hlava není pokryta peřím z důvodu lepšího zachování čistoty při konzumaci mršin. Ve snůšce bývá jediné vejce a vývoj mláděte trvá několik měsíců. Kondoři, tak jako většina ostatních dravců, jsou dlouhověcí ptáci dožívající se desítek let. (red)