„Jdeme do trhu!“

Olga Katolická

Narodila se 30. 9. 1951 v Prostějově, po vyučení dálkově vystudovala ekonomickou školu a nastoupila do OP Prostějov, nejprve jako sekretářka ředitele závodu 11, posléze jako pracovnice propagačního oddělení na úseku závodního rozhlasu a závodních novin. V roce 1976 přešla do Městského kulturního střediska jako redaktorka rozhlasu po drátě. Od roku 1984 pracovala v OD PRIOR, nejprve na úseku obchodní politiky, posléze jako vedoucí propagace a obchodní politiky. Od roku 1991 se vrátila k novinařině a nastoupila do redakce Prostějovského týdne. Zde na pozicích redaktor, editor a následně šéfredaktor pracovala až do konce roku 2006. V té době vážně onemocněla, po operaci zhoubného nádoru se podrobila léčbě a od počátku roku 2008 je v řádném starobním důchodu. Je vdaná a má tři dospělé syny.

Když jsem byla malá, bylo každé mé sobotní dopoledne spojeno s návštěvou tržnice. Tehdy byla ve Wolkerově ulici, olemovaná mladými javory, pod kterými jsme my, děti, chytaly chrousty, strkaly si je navzájem za trička nebo zapřahaly do krabiček od sirek.  „To koupím v sobotu na trhu,“ říkávala moje maminka. Věta – jdeme do trhu – se u nás tak vžila, že ji automaticky používám dodnes, ač je mi už přes šedesát.

Šla léta a všechno je jinak. Tržnice se z Wolkrovky vystěhovala a já si pamatuji, jak to lidi nelibě nesli. My, Hanáci, se prostě bráníme  jakýmkoliv změnám, jsme spokojeni, když všechno funguje v dobře zajetých kolejích. Stejně tak i já, po mnoha desítkách let, dnes považuji za samozřejmé pravidlo sobotního dopoledne návštěvu tržnice. Platí i to, že pokud se potřebuji setkat s nějakým kamarádem, v sobotu ho určitě na tržnici potkám. Ovšem platí to jen pro moji věkovou kategorii, u našich mladých byste s podobnou praxí těžko uspěli.

Osobně si nedovedu představit, že by Prostějov o tržnici přišel. Přemístit ji někam mimo centrum města, to by bylo stejné, jako zrušit ji úplně. V současně době je trend spíš opačný, při tzv. Farmářských dnech pěstitelé v řadě měst vycházejí lidem vstříc především tím, že jdou za nimi. Jdou do center měst, snaží se, aby k nim zákazník měl snadnou cestu.

Na to by měli myslet naši radní při rozhodování, kam umístit novou tržnici.  Osobně nechápu, kdo a proč vypisoval nějakou anketu. Je totiž jasné, že na stávajícím místě zůstat nemůže, to nedovolí smlouva a záměry firmy, jež na místě kulturáku postaví super obchodní centrum. Na dalším navrhovaném místě u kavárny Kocourek u Špalíčku není dost místa. Ve Wolkerově ulici je dnes provoz, o jakém se nám před padesáti lety ani nezdálo. V Mlýnské na místě někdejšího Moragra se budou stavět byty, což je pro majitele parcely určitě lukrativnější. O areálu  někdejších Jezdeckých kasáren bych vůbec neuvažovala, neboť je přece jen dost mimo centrum města. Prostor za Kubusem v Plumlovské ulici pokládám za docela solidní náhradní prostor. Nebýt hloupé argumentace jednoho z místostarostů, že je to od radnice stejně daleko, jako současná tržnice. Pan radní by měl mít na paměti, že místo pro tržnici se hledá kvůli lidem, nikoli kvůli radním.      

Olga Katolická