Nekamenujme Babiše!

Olga Katolická

Narodila se 30. 9. 1951 v Prostějově, po vyučení dálkově vystudovala ekonomickou školu a nastoupila do OP Prostějov, nejprve jako sekretářka ředitele závodu 11, posléze jako pracovnice propagačního oddělení na úseku závodního rozhlasu a závodních novin. V roce 1976 přešla do Městského kulturního střediska jako redaktorka rozhlasu po drátě. Od roku 1984 pracovala v OD PRIOR, nejprve na úseku obchodní politiky, posléze jako vedoucí propagace a obchodní politiky. Od roku 1991 se vrátila k novinařině a nastoupila do redakce Prostějovského týdne. Zde na pozicích redaktor, editor a následně šéfredaktor pracovala až do konce roku 2006. V té době vážně onemocněla, po operaci zhoubného nádoru se podrobila léčbě a od počátku roku 2008 je v řádném starobním důchodu. Je vdaná a má tři dospělé syny.

/* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-theme-font:minor-fareast; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;} /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-theme-font:minor-fareast; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}

Tak trochu náhodou jsem v neděli sledovala Otázky Václava Moravce. Pořad byl docela konfrontační, ale o tom, jak bude stát bojovat proti korupci, jsem se nic konkrétního nedozvěděla. O to víc mě zaujal duel Andrej Babiš – Vít Bárta.Nestavím se do role arbitra a přiznávám, že nemám příliš dobré mínění o panu Bártovi. Jednou či dvakrát jsem se výpadům jednotlivých aktérů usmála, v podstatě však oba tak trochu přestoupili míru. Nicméně – ve většině případů jsem musela dát za pravdu panu Babišovi. Protože tak malinko do věci vidím.Od roku 1992 jsem měla v Prostějovském týdnu na starosti oblast zemědělství a ledacos si pamatuji. Kdysi jsme byli víc než soběstační ve výrobě potravin. Oblast zemědělství byla odvětvím, kde po restrukturalizaci došlo k největšímu úbytku pracovních míst. Naši zemědělci nikdy nedosáhli na takové dotace, jako jejich evropští kolegové, pro které se Česko stalo výhodným odbytištěm. Také jsem neslyšela o tom, že by si zemědělec mohl diktovat, za kolik velké mlékárně či obchodu prodá mléko. Všichni volali po vyšších výkupních cenách, které se mnohdy pohybovaly kolem částky, za něž vůbec byli schopni mléko vyrobit, ale většinou měli smůlu. Stejně se bojovalo o potravinářskou pšenici, ječmen, o maso... Nechci a nemohu rozebírat všechno, co se v našem zemědělství událo dobrého a co špatného. Jisté je jedno. Naše soběstačnost je minulostí, cukrovar v Němčicích koupili Francouzi, pak jej zavřeli a spolu s kvótami na výrobu cukru se vrátili domů. Na nejúrodnější půdě Moravy stojí tisíce fotovoltaických elektráren. Mažeme si na chleba máslo s českým názvem, ovšem vyrobené v zahraničí a pijeme zrnkovou kávu z Rakouska v domnění, že podporujeme českého výrobce. Kupujeme jogurty, co se ani jogurtem nazývat nesmějí, radujeme se nad krásnou zeleninou v supermarketu, jejíž krása bývá mnohdy podpořena vydrhnutím ve slabém roztoku Sava.  Taky bezpečně vím, že když si koupíte nanuk Magnum v Itálii, chutná úplně jinak, než ten, co byl vyroben pro české obchody. A taky si pamatuji, že výše marže u potravin byla vůbec nejnižší ze všecho, co se prodávalo. Dnes se podle statistiků marže na potraviny v obchodních řetězcích pohybuje v rozmezí od 29 do 50 procent. Nevím, jestli má pravdu Andrej Babiš, když tvrdí, že naše potraviny jsou páté nejlevnější v Evropě. Ale vím, že moje spolužačka, která v osmnácti utekla do Německa, si vozila v roce 1989 po návštěvě rodičů domů plné auto potravin. Dnes  je vozí z Německa k nám. Ale to je bezpochyby i tím, že v porovnání s Českem jsou dnes v Německu až čtyřnásobně vyšší mzdy. Ceny se totiž nedají jen prostě srovnávat přepočtem, musíme mít na paměti příjmy a koupěschopnost obyvatel vůbec.A teď se dostávám k jádru pudla. Nemyslím, že Andrej Babiš je nějaký spasitel. Ale nelze mu upřít to podstatné: dokázal vybudovat úžasné impérium a dává práci desítkám tisíc lidí. A to je důležité – vytváření pracovních příležitostí. Vzpomeňme, jak skončil Agrostroj, Oděvní podnik či Dopravní stavby.  V soukromé firmě zcela určitě záleží na schopnostech i morálních vlastnostech majitele, ať je firma malá či velká. Moje babička vždy říkala, že dobrý hospodář neutratí první peníze za kožich pro manželku, ale že je investuje zpět do firmy. Kdyby žila, řekla by, že Andrej Babiš je dobrý hospodář. Proto říkám – nekamenujme Babiše. Jen letos bude investovat zhruba 9 miliard korun, mimo jiné i do mlékárny Olma. Takže docela chápu jeho přesvědčení, že stát by se měl vést jako firma....  Možná by pak nebylo  nutné zvyšovat daně, protože ti, co evidentně nezvládají roli dobrých manažerů, by museli odejít,  další by si zas nemohli dovolit krást a podvádět... Ani jedno, ani druhé v případě našich zákonodárců nelze. Ti mají své jisté, i když jejich práce za nic nestojí...A tak říkám: dejme šanci těm, kteří dokázali, že něco umí. Nedopřávejme sluchu těm, kteří nic neudělali, ale ze strachu o dobré bydlo dští oheň a síru. Naučme se rozlišovat, kdo dělá a kdo – s  prominutím – jen kecá.

Olga Katolická