Máte rádi podomníčky?

Olga Katolická

Narodila se 30. 9. 1951 v Prostějově, po vyučení dálkově vystudovala ekonomickou školu a nastoupila do OP Prostějov, nejprve jako sekretářka ředitele závodu 11, posléze jako pracovnice propagačního oddělení na úseku závodního rozhlasu a závodních novin. V roce 1976 přešla do Městského kulturního střediska jako redaktorka rozhlasu po drátě. Od roku 1984 pracovala v OD PRIOR, nejprve na úseku obchodní politiky, posléze jako vedoucí propagace a obchodní politiky. Od roku 1991 se vrátila k novinařině a nastoupila do redakce Prostějovského týdne. Zde na pozicích redaktor, editor a následně šéfredaktor pracovala až do konce roku 2006. V té době vážně onemocněla, po operaci zhoubného nádoru se podrobila léčbě a od počátku roku 2008 je v řádném starobním důchodu. Je vdaná a má tři dospělé syny.

Lidem, kteří chodí po bytech s nejrůznějšími nabídkami (nebo teď nově otravují i po telefonu) říkám podle Betty MacDonaldové podomníčci. I když, mezi námi, ta zdrobnělina zde není vůbec na místě. Před podomníčky totiž není úniku.První negativní zkušenost je stará už hezkých pár let. Tehdy sympaticky vyhlížející agent jakési kabelové televize navštívil mou starou maminku v Olomouci, pod záminkou rozměnění peněz vypozoroval, kde je má uložené a spolu s ním jí pak ze zásuvky zmizely i čtyři tisíce. Já zásadně žádné agenty do bytu nepouštím. Mám úžasnou výhodu – psa. Naše Lucky nesnáší návštěvy, a proto ječí. Skutečně ječí – o štěkotu v jejím případě nelze mluvit.  Jednoho podomníčka, který mi mezi dveřmi líčil výhodnou nabídku ohledně odběru elektřiny, znechutila natolik, že se uprostřed věty otočil a odešel. Takže jsem několikrát úspěšně odolala změnám dodavatele plynu i elektřiny, výhodným podmínkám wellnes pobytů a dalším vymoženostem, bez nichž můj život prostě nemůže být spokojený a plnohodnotný. Poslední podomníček mi přišel oznámit, že se nemám těšit na inzerované slevy plynu od RWE, pokud je obchodníkem ve smlouvě zahraniční společnost, což je například Jihomoravská plynárenská, která byla prodána nevím jakému zahraničnímu investorovi. Lucky mu nedala možnost vysvětlit,  jaký obchodník by pro mě byl výhodný, mladík se naštval a se slovy -  jste sama proti sobě, jsou to vaše peníze – odklusal.Samostatnou sortou podomníčků jsou ti, co nás  kontaktují mobilním telefonem. Nepřestanu žasnout, kolik společností má  moje číslo k dispozici. Většinou volající utnu po první větě, ale párkrát jsem měla dobrou náladu a nechala je mluvit.  Až do okamžiku, kdy došlo na docela indiskrétní otázky týkající se příjmu, výše důchodu apod.A víte co? Poslední dobou se mi zdá, že tito podomníčci přitvrdili. Nejednou se mi stalo, že mi vytkli neochotu se s nimi bavit. Ten poslední mi nabízel radu, jak zlevnit moje telefonování. Přerušila jsem ho s tím, že volá nevhod a že o jeho rady nemám zájem. A on mi klidně vynadal, že jsem mu „nedala příležitost, aby mi prezentoval svůj návrh a už říkám, že o něj nemám zájem“. Tudíž jsem evidentě úplně pitomá!!!Olga Katolická