Naše dlažba už není ta nejhorší!

Olga Katolická

Narodila se 30. 9. 1951 v Prostějově, po vyučení dálkově vystudovala ekonomickou školu a nastoupila do OP Prostějov, nejprve jako sekretářka ředitele závodu 11, posléze jako pracovnice propagačního oddělení na úseku závodního rozhlasu a závodních novin. V roce 1976 přešla do Městského kulturního střediska jako redaktorka rozhlasu po drátě. Od roku 1984 pracovala v OD PRIOR, nejprve na úseku obchodní politiky, posléze jako vedoucí propagace a obchodní politiky. Od roku 1991 se vrátila k novinařině a nastoupila do redakce Prostějovského týdne. Zde na pozicích redaktor, editor a následně šéfredaktor pracovala až do konce roku 2006. V té době vážně onemocněla, po operaci zhoubného nádoru se podrobila léčbě a od počátku roku 2008 je v řádném starobním důchodu. Je vdaná a má tři dospělé syny.

Do dneška jsem si myslela, že nejhorší dlažba ve střední Evropě je ta, co máme u nás doma v předsíni a na záchodě. Na Silvestra dopoledne jsem si zaskočila do města a zjistila, že jsme o prvenství přišli. Ta před radnicí je ještě horší.

Slyšela jsem o problémech, které měli dlaždiči s parkovacími místy, která jsou dlážděna kostkami kladenými do oblouku. To se jim na několikátý pokus povedlo, o dlažbě kolem samotné radnice se to ale říci nedá. Nejsem sice odborník na stavební práce, ale podle mého názoru tento typ dlažby vyžaduje rovný terén, což na ploše kolem radnice není. Pokud se uměle nevyrovná, což by možná bylo dost problematické, tak tato dlažba dobrá nebude.

Práce už měly být dávno skončeny, ale evidentně nikoho moc neštve, že se víc než o měsíc protáhly a konec je pořád v nedohlednu. Když si uvědomím, že stejná firma má předláždit v rámci rekonstrukce skoro celé náměstí, mrazí mě v zádech. Ona totiž Skanska předložila ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Pokud vím, v minulosti v ní pracovali odborníci na stavby silnic či na mosty, ale neslyšela jsem, že by se ve větší míře zabývala dlážděním. Ano, místo projektovaných 25 milionů nabídla 19,5, což je o pět a půl milionu méně. Už moje babička říkávala, že nejsme tak bohatí, abychom nakupovali laciné věci. Možná na tom něco bude...

A ještě jedna věc. V celém tom plánování stavebních prací na náměstí evidentně chybí ženská ruka. Nedovedu si totiž představit ženskou, která by naplánovala novou dlažbu kolem radnice a pak na ni nechala postavit šedesátimetrové lešení kvůlu opravě fasády. Spíš by ten kousek kolem naší stoleté dámy nechala až na konec a lešení postavila na starou zámkovou dlažbu. To by bylo logické, ne?

Olga Katolická