Když koníčkem je pták aneb neobyčejný Čárlí

Vydáno: So, 08/13/2016 - 09:22

Foto archiv Bohdana Crhonková

Další fotky:

Také jste se v ulicích Prostějova setkali s dámou, jíž na rameni seděl zelený papoušek? Paní Bohdana a Čárlí patří nesporně k velkým atrakcím. Čtyřletý ara červenoramenný je totiž perfektně vycvičený a rád své kousky předvádí. Ponejvíce se s ním můžete setkat v Kolářových sadech.

Ara červenoramenný je považován za nejmenšího z rodu arů. Podle paní Bohdany je Čárlí ještě menší než jeho příbuzní. Na obratnosti a učenlivosti mu to ale vůbec neubírá.

„Umí spoustu triků, třeba udělat netopýra či veletoč na prstě. Nu, a také s námi chodí ven, volně usazen na rameni,“ popisuje paní Bohdana domácího mazlíčka. Naučit Čárlího „volnoletectví“ zabralo přece jen více času. „Tohle k nám přišlo z Ameriky, kde se papoušci takto cvičí již léta. Pták dostane kšíry, létá na nich v kruhu a vrací se k chovateli. Kruh se zvětšuje a kšíry časem nejsou potřeba, vrací se sám,“ dodává.

Čárlí umí i mluvit, i když zvládá jen asi 15 slov. Mezi nimi je samozřejmě pozdrav.

A co rodinu vedlo k pořízení zrovna tohoto nezvyklého ary? „Papouška jsme chtěli dlouho, uvažovali jsme o aře ararauně. Ale napřed jsme si pořídili Čárlího s tím, že když se nám bude chov dařit, k malému zelenému časem přibude velký žlutomodrý. Jenže vzhledem k tomu, že ararauna se dožívá 60 a více let, a nám by ho v domově důchodců nepovolili, jsme to nakonec zavrhli,“ směje se chovatelka.

A ještě jednu radu. Pokud vám papouščí volnoletec učaroval, musíte si sehnat ručně dokrmené mládě. Tento výcvik totiž vyžaduje, aby pták lidské společníky bral jako sobě rovné. (ber)