Katčin přejezd do Monteverde a motýlí zahrady

Vydáno: Ne, 07/14/2013 - 08:50

ilustrační foto

Další fotky:

Katka je Prostějovanka a dělí se s námi o zážitky ze svých cest. Její stránky na netu uvádí motto: „Cestování je jako droga - když jednou propadneš tomu intenzivnímu kouzlu dálek a svobody, chceš stále víc, až se ti touha poznat nové kouty světa stane závislostí a nasbírané zkušenosti z cest ovlivní tvůj pohled na život.“

Ještě štěstí, že se ten přejezd na koni do Monteverde nekonal. Ráno se totiž nevyvedlo počasí. Všechny hory v okolí La Fortuny byly zahaleny do hustých bílých mraků a čas od času sprchlo. Posnídala jsem lívance a po půl deváté se s ostatními zájemci o převoz do Monteverde "nalodila" na mikrobus, který nás odvezl k jezeru rozprostírajícímu se z druhé strany sopky Arenal, po které dnes nebylo ani slechu. Tam jsme přesedli na loď, která nás odvezla na druhý konec jezera, kde jsme opět přesedli do čtyř aut s pohonem na všechna 4 kola a vydali se po kamenitých cestách po kopcích směrem k Monteverde. Oblast je docela těžko přístupná, protože místní nechtěli, aby se k Santa Eleně, což je centrum Monteverde, stavěla nějaká silnice, aby se tak místo zaplnilo ještě více lidmi.

Monteverde je známé nejen svými biosférickými rezervacemi plnými zvěře a ptactva, ale také kvakerskou komunitou, která se sem dostala v roce 1949 z USA (odmítali jít bojovat do Koreje). Kvakeři zde založili továrnu na sýry (tu snad navštívím zítra).

Byla jsem dovezena až k hostalu, který jsem si našla na internetu. Jmenuje se Sleepers Sleep Cheapers a oproti fotkám na netu je trochu prostší. Vede jej kostarická rodina. Tentokrát mám svůj vlastní pokoj. Oproti tomu 5hvezdičkovému hostalu ve Fortuně jsou tu opravdu polní podmínky, ale ty 3 dny to přežiju :-)

Poté, co jsem se ubytovala, jsem zamířila na obhlídku horské vesničky Santa Elena. Na mapě ty vzdálenosti jsou směšné, ale je to tu v horách a každá silnice buď klesá nebo stoupá, takže moje procházka k motýlím zahradám vzdáleným necelé 2 km byla po tom včerejším fyzickém výkonu docela namáhavá. V motýlí zahradě jsem absolvovala přednášku o broucích a motýlech a prošla se čtyřmi zahradami s poletujícími motýly. Vstupné docela drahé - 12 dolarů. Ostatně v celé této oblasti peníze mizí jako nic, ať již za atrakce, vstupy do parku, nebo za jídlo.

Nazítra jsem si zaplatila další aktivitu, kterou jsem chtěla během mého putování vyzkoušet - canopy tour, neboli létání na ocelových lanech přes údolí a ze stromu na strom. Takže opět trochu adrenalinu.

Vaše Katka Francová