Bezdomovci. Nejen dospělí, ale i děti

Bezdomovci. Nejen dospělí, ale i děti
ilustrační foto

 

V posledních letech se v Česku objevuje nový fenomén. Na ulici už nekončí jen jednotlivci, ale celé rodiny. Stovky dětí tak nevědí, co je skutečný domov. S rodiči přežívají na ubytovnách nebo v různých azylech.

Nejčastěji se do takové situace dostávají samoživitelky s více potomky. Podobný osud ale mnohdy postihne i úplnou rodinu.  Nezřídka se pak stane, že se rodina roztrhne. „Bydlela jsem se třemi dětmi a přítelem u jeho rodičů. Měla jsem ale s nimi natolik velké neshody, že jsme nakonec odešli sami,“ popsala vlastní zkušenost třiadvacetiletá Vendula. Ona s dětmi skončila v ubytovně v Pujmanově ulici, přítel u kamaráda. „Dostali jsme jen garsonku, když jsem tam nacpala postýlky, nebylo tam k hnutí,“ dodala. Na ubytovně žili naštěstí jen dva měsíce. „Berte si, že jsem za nás čtyři platila 12 tisíc nájem. Tedy platila to sociálka, ale podmínky byly otřesné. A tři tisíce platilo i tříměsíční mimino,“ netajila se zlobou mladá žena, která dětství prožila v dětském domově. „Děsila jsem se toho, že by sociálka mohla usoudit, že nejsme schopni dětem zajistit vše potřebné a ony by taky skončily v děcáku. To bych neunesla,“ vysvětlila. Pak jim nabídla pomocnou ruku přítelova teta. Rodina dnes bydlí na vesnici kousek od Prostějova v celoročně obyvatelné chatě.

Mnozí ale takové štěstí nemají a děti dál zůstávají bez normálního domova. Neziskové organizace se snaží rodiče s dětmi udržet spolu. Když totiž dítě skončí na ulici, úřady se snaží je odebrat a umístit do dětského domova.

Oficiálně je v Česku přes 11 tisíc dospělých bezdomovců, reálné číslo může být ale až třikrát vyšší. Podobné je to u dětí. Podle celorepublikového sčítání v roce 2011 je malých bezdomovců 645, terénní pracovníci ale odhadují, že jich bude mnohem více. Armáda spásy má ve svých azylových domech aktuálně 240 dětí. Další 130 žije v sociálních bytech. I tak zůstává poptávka neuspokojená. (ber)

Poslat nový komentář