Co týden dal (23. - 29. září)

Co týden dal (23. - 29. září)
ilustrační foto
Další fotky: 
Co týden dal (23. - 29. září)

Když jsem se dívala na události tohoto týdne, skoro jsem dostala depresi. Politici se přou o místa na kadidátkách, každý sedmý řidič ujede od dopravní nehody, v Nairobi zabíjeli teroristé a v Pákistánu zemětřesení, v Českých Budějovicích ukradli dvacetitunový bagr a lidské hyeny zase obraly seniory... To se přece ani nechce číst! A tak jsem si řekla, že tentokrát budu hledat něco hezkého. Něco, na co můžeme být pyšní, z čeho můžeme mít radost nebo čemu se zasmějeme. Uff, to byla fuška!

V pondělí v noci v pražském IKEMu provedli lékaři unikátní transplantaci. Mladým mlanželům, kteří se otrávili muchomůrkou zelenou a jejich zdravotní stav byl velmi vážný, transplantovali jedna játra, která museli rozpůlit. Doposud se játra transplantovala vždy jen jednomu dospělému a dítěti, ještě nikdy dvěma dospělým osobám. Bez transplantace by mladí manželé nepřežili...

V hodonínské ZOO mají problém. Rádi by mladé od šimpanzů, jenže sameček evidentně neví, co se samičkou dělat. Šimpanzi mají totiž své chování, tudíž i námluvy a erotické hrátky, odpozorované od ostatních členů smečky. Tito mladí zatím nemají žádné osvojené zkušenosti, a tak jim ošetřovatelé začali přehrávat videozáznamy chování jiných šimpanzů. Zatím se ještě ke snímkům páření nedostali (ony takové záběry docela běžně k sehnání ani nejsou), ale zdejší chovatelé věří, že se mláďat od dvou nezkušených šimpanzů přece jen časem dočkají...

Na počátku byl nečekaný nález na půdě a na konci historicky první zlatá medaile pro Česko. Získal ji Vladimír Raška z Brumova - Bylnice v americkém Coloradu. Tamní porota rozhodla, že vytvořil nejzajímavější vinnou etiketu. Vladimír Raška je totiž designér a přes dvacet let prodává víno. V posledních deseti letech už pod vlastní značkou nabízí přívlastková vína různých vinařů. A zaměřil se na to, jak taková láhev s dobrým vínem vypadá. Hodně vinařů prý soutěží i v zahraničí s vínem, s etiketou nikdo. Ta jeho vítězná byla inspirována příběhem z doby před 1. světovou válkou. Tehdy se Raškova babička Marie setkala s rakouským důstojníkem a zamilovala se do něho. Jenže si měla vzít syna statkáře ze sousední vesnice, a tak si mladí lidé jen psali. Důstojník ve válce zahynul a Marie si schovala jeho dopisy do truhly na půdě. Tam je po téměř devadesáti letech našel Vladimír Raška a starý rukopis „přenesl“na etiketu. Místo počátečního data je na ní ročník, místo oslovení název odrůdy. Údaje o víně a jeho doporučeném stolování mají podobu textu dopisu. Etiketu navíc doplňuje režná šňůrka na lahvi s miniaturní roličkou papíru, která navozuje příběh tajného milostného vzkazu...

Blb vlk pln žbrnd zdrhl hrd z mlh Brd skrz vrch Smrk v čtvrť srn Krč. Pouhý měsíc byla tato věta o dvaapadesáti písmenech, kterou vymyslel Milan Hanák, zapsaná v pelhřimovském muzeu rekordů jako nejdelší česká věta složená ze samých souhlásek. Spustila vlnu lidové tvořivosti a dala vzniknout nové větě. Zní: Škrt plch z mlh Brd pln skvrn z mrv prv hrd scvrnkl z brzd skrz trs chrp v krs vrb mls mrch srn čtvrthrst zrn. Věta má 25 slov a 82 písmen, ale její smysl čtenáři trochu uniká. Takže tady je překlad autora Ivana Rillicha z Frymburku: „Lakomý hlodavec z čeledi plchovitých, který pocházel z pohoří Brdy, kde bývá často mlha, a který byl plný skvrn od chlévské mrvy, nejdříve ze všeho hrdě scvrnknul z brzd skrze trs rostlin zvaných chrpa až do zakrslých stromů, jimiž byly v tomto případě vrby, pochoutku srnek-potvor, kterou bylo čtvrt hrsti zrní."

A největší pecka nakonec! Na šumavské samotě vznikají lahodné marmelády. Jsou tak dokonalé, že si na nich pochutnává i britská královská rodina. V malé domácí výrobně je dělá Blanka Milfaitová. Čím jsou výjimečné? Jsou poctivě vyrobené z těch nejkvalitnějších surovin a na nejčistším českém vzduchu v Pohoří na Šumavě. Paní Blanka začala před lety v malém, kdy začala u své cukrárny v Srní prodávat své „marmošky“. Vždy se po nich jen zaprášilo. Při jejich výrobě chybí jakákoliv mechanizace, vše se dělá ručně a z nejkvalitnějšího ovoce. Blanka vaří malé exkluzivní série a většinou objíždí trhy, kde získává zpětnou vazbu. Na první světové soutěži uspělo všech pět poslaných vzorků v konkurenci 1 900 marmelád z celého světa. Od té doby Blanka Milfaitová uspěla v dalších soutěžích, nakonec i v té nejprestižnější, kde spolu soupeří na 10 tisíc vzorků potravin z celého světa čtyři měsíce, za účasti 450 porotců, Great Taste Awards, obdržela dvě zlaté hvězdy… A to se v naší zemi zatím nikomu nepovedlo... Navíc - úspěch ve světové soutěži znamená kontrakt s londýnským Fortnum & Mason, který je nejen kultovním shopem všech světových gurmánů, ale především obchodem, kde nakupuje královská rodina, a to osobně, a vždy je to velká událost, neboť královna běžně do konzumu nechodí. Tak to je něco, co říkáte...

 

Foto:

Královna Alžběta se snachou Camillou a vévodkyní Catherine nakukují do košíků ve Fortnum and Mason, do kterých jsou tam dárkově baleny marmelády od Blanky Milfaitové. Foto: Archiv Blanky Milfaitové

 

Poslat nový komentář