Vykopávky v Domamyslicích vydaly tisíce let starý "poklad"

Vykopávky v Domamyslicích vydaly tisíce let starý "poklad"
Foto: Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno
Další fotky: 
Vykopávky v Domamyslicích vydaly tisíce let starý "poklad"
Vykopávky v Domamyslicích vydaly tisíce let starý "poklad"
Vykopávky v Domamyslicích vydaly tisíce let starý "poklad"
Vykopávky v Domamyslicích vydaly tisíce let starý "poklad"

Počátkem měsíce června 2016 našli archeologové při severozápadním okraji Domamyslic čtveřici komorových hrobů s velkým množstvím keramických nádob.

Při nedávno zahájené výstavbě rodinných domů v Domamyslicích našli archeologové staré hroby.

„Základové pasy domů překvapivě protnuly hned čtyři archeologicky velmi zajímavé terénní situace v podobě komorových hrobů s kamenným závalem, které náležejí platěnické kultuře starší doby železné a lze je datovat cca do 6. století před Kristem,“ uvedl Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Podle jeho vyjádření se jedná o čtvercové jámy se zaoblenými rohy o rozměrech 2 až 2,5 metru a v hloubce kolem 1 metru.

„K vnitřní úpravě lidé využili lomových kamenů donesených od výchozů kulmských břidlic na nedalekém Záhoří a též říčních valounů různé velikosti. Z tohoto materiálu byla vyskládána vnitřní obvodová konstrukce hrobky, kterou zřejmě kryl dřevený strop nesoucí kamenný zával. Ten se postupem času zřítil do dutého prostoru částečně již hlínou či štěrkem zanesené pohřební komory. Hroby na dně ukrývají početnější soubory keramických nádob, asi patnáct až pětadvacet kusů. Ústřední nádobou bývá velká amforovitá zásobnice s uvnitř vloženým šálkem a kolem ní jsou rozložené mísy se zataženým okrajem, soudkovité hrnce, osudí a amfory s vhloubenou výzdobou a podobně. Některá z drobnějších nádob, zpravidla zdobená amfora, slouží jako urna. Jde však povětšinou jen o zlomek z původního množství spálených lidských kostí mající zde spíše symbolický význam. Charakteristickým nálezem je typický obloukový železný nožík, který původně doprovázel takzvaný masitý milodar," popsal nález archeolog Fojtík. Jak doplnil, s podobnými kamennými konstrukcemi a závaly se odborníci setkávají pouze v severní části Vyškovska a právě na Prostějovsku, které je nepochybně vlastním centrem jejich rozšíření. Na středomoravských pohřebištích doby halštatské je již ve 20. letech minulého století registroval prostějovský učitel a archeolog Antonín Gottwald, a to nedaleko dnešních Mostkovic a Seloutek.

„I přes velký stavební boom posledních desetiletí byly nově zjištěny a zkoumány až v roce 2012 při stavbě rodinných domů v lokalitě "Na Šťastných" u Seloulek a právě nyní v Domamyslicích. Můžeme říci, že odkryv hrobů významně přispívá k poznání Moravy ve starší době železné,“ uzavřel Fojtík. (red)

Poslat nový komentář