Vosy a sršni útočí stále častěji

ilustrační foto

„Lidé nám na linku 112 oznamují výskyt hnízd stále častěji. Vyjíždíme, ale mnohdy je to zbytečné,“ uvedl mluvčí krajských hasičů Zdeněk Hošák. Stalo se totiž už pravidlem, že k nalezeným vosám, sršňům voláme právě hasiče. Likvidací tohoto problému se přitom zabývají deratizační firmy a na ně hasiči odkazují. Sami pak vyrážejí k akutnímu nebezpečí úrazu.

„Nemůžeme přijet jsme-li u vážnějšího případu. Lidé se někdy zlobí. Musí pochopit, že všechno nestihneme. Právě proto tady fungují specializované firmy, které pomohou,“ nastínil možnost Hošák. Dramatizování stavu se volajícím nemusí vyplatit.  

„Stává se, že nám hlásí výskyt hnízda a tvrdí, že nedaleko je třeba dětský tábor či školka a hrozí tak akutní nebezpečí. V takových případech ihned vyjíždíme. Na místě pak třeba zjistíme, že ani děti ani žádní alergici nikde nejsou. Jen netrpělivci, kteří našli na chatě hnízdo,“ popsal Hošák s tím, že právě takové případy pak může vyšetřovat policie.  Jak tedy postupovat při podobném nálezu?

„Je třeba zvážit vlastní možnosti likvidace hnízda. To je ale nutno velmi kriticky posoudit. Dobré je na začátku sezony zjistit, kde je nejbližší deratizér. K akutním případům vyjíždíme my,“ uzavřel Hošák.

O tom, že bodnutí vosy nebo sršně není nic příjemného vědí sami zdravotníci nemocnice v Prostějově. Každoročně tady bývá hospitalizováno několik pacientů. Obecně je v České republice ročně hospitalizováno pro závažné alergické reakce kolem dvou tisícovek lidí. Na anafylaktický šok jich zemře asi pět.

„Alergikovi hrozí anafylaktický šok. Může ztratit vědomí a přestat dýchat. Pro člověka jinak zdravého je nebezpečné žihadlo v krku nebo jazyce. Postižená oblast může výrazně otéct a dochází k neprůchodnosti dýchacích cest,“ upozornila mluvčí nemocnice Hana Szotkowská.  Lidé by měli vědět, že anafylaktický šok se většinou projevuje na několika orgánech - kůži, dýchacím, zažívacím, kardiovaskulárním a urogenitálním systému. Čím rychleji se příznaky objeví, tím lze očekávat těžší průběh.

„Příznakem nastupujícího šoku může být svědění a pálení kůže, zejména dlaní, třísel a ušních boltců, zarudnutí pokožky, otok a pálení rtů a kopřivka. Při skutečně těžkém šoku dochází k poklesu tlaku. Člověk se dusí, sípe, oteče mu jazyk. Mívá křeče v břiše, ženy v podbřišku, postižený zvrací, má průjem, točí se mu hlava, má poruchy vidění a buší mu srdce. Může i omdlít a přestat dýchat. Pak jde o čas. V prvé řadě musí lidé zavolat  zdravotnickou pomoc na číslo 155 a následně poskytnout neodkladnou první pomoc – ledovat postižené místo a při ztrátě vědomí začít s resuscitací,“ uzavřela Szotkowská. (kaa)

Ilustrační foto: archiv