Houbaři znáte to, co sbíráte?

ilustrační foto

„Podle prostějovských lékařů je největším nebezpečím, které může houbaře po snězení jedovaté houby potkat, těžké poškození funkce jater, jež ve své nejtěžší podobě končí selháním jater a smrtí. To je typické například pro otravu muchomůrkou zelenou. Jiné druhy hub mohou významně ovlivnit funkce nervové soustavy a psychiku. Další jedovaté houby, například některé holubinky, způsobují „pouze“ zvracení a průjem za krátkou dobu po snězení. Naopak některé druhy hub, například vláknice, ovlivní vegetativní nervový systém, kdy se otrávený člověk například enormně potí a sliní,“ nastínila Szotkowská.

Co doporučují lékaři při prvních projevech otravy?

Co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Při léčbě otravy houbami je důležitý časový faktor - čím dřív je léčba zahájená, tím pro pacienta lépe. Pokud lidé přijedou do nemocnice včas, tedy zhruba do dvou až tří hodin po tom, co houbu sní, čeká je obvykle výplach žaludku, pak vysoké dávky živočišného uhlí a následně bývají po několika málo dnech propuštěni. Pokud ale přichází později, pak je může čekat mnohdy i velmi složitá a nákladná léčba podle toho, o jaký typ otravy houbami se jedná.

Jak lidé vůbec poznají, že by mohlo jít o otravu?

Dominujícími příznaky u většiny intoxikací jsou obtíže ze strany zažívacího traktu - bolesti břicha, nevolnost a zvracení, průjem - objevující se s různou prodlevou od požití hub. Mohou se ale vyskytnout i poruchy vědomí, halucinace, změny srdeční frekvence a tlaku, pocení či slinění.

Jaká byla situace v loňském roce?

Přesné údaje nejsou k dispozici, protože nepodléhají povinnému hlášení a mohou též uniknout diagnóze. Obecně lze říci, že při využití moderních léčebných postupů je předpověď pacientů otrávených nejnebezpečnější houbou – muchomůrkou zelenou - relativně dobrá. Proti více jak 50 procentní úmrtnosti počátkem dvacátého století nyní úmrtnost poklesla pod 10 procent.

Děkuji za rozhovor (kaa)

Ilustrační foto: archiv