Začaly prázdniny. Víte, kam s dětmi?

Začaly prázdniny. Víte, kam s dětmi?
ilustrační foto
Další fotky: 
Začaly prázdniny. Víte, kam s dětmi?

Každý rodič, jehož dítko navštěvuje základní školu, ten pocit zná. Kam jej umístit v době letních prázdnin? Babičky a dědečkové se již jistě těší, ale ne vždy je to možné. Navíc pro vývoj dítěte je vhodné, aby se pohybovalo v kolektivu, a to samozřejmě i v novém. Typickým případem takové možnosti jsou dětské tábory, které pořádají rozlišné organizace a firmy. Jejich nabídka bývá pestrá a jak se dozvíme v tomto článku, není tomu tak jen ve velkých městech.

Příprava na tábor je ovšem stejně důležitá jako samotné vyslání malé ratolesti. Plánování, kam dítě umístit, by se nemělo podceňovat. Většina osvědčených táborů, které se v Prostějově pořádají, je již zaplněna na začátku června.

Tábory nabízejí jak školy, tak i různé organizace pracující s dětmi, svá soustředění dělají taneční skupiny a samozřejmě sportovní kluby. Je však bez debat, že největší nabídku táborů nabízí organizace, která pořádání táborů má ve svém popisu práce. Je jím Sportcentrum – dům dětí a mládeže Prostějov. Položili jsme proto několik otázek jeho pracovníkovi Janu Zatloukalovi. Možná z jeho odpovědí bude možné načerpat i některé užitečné rady.

Jak jste na tom s obsazením táborů ve Vašem zařízení?

Dá se říci, že všechny tábory jsou vesměs naplněny, některé dokonce praskají ve švech. Zájem o tábory je letos enormní.

Co poradit rodičovi, který chtěl letos přihlásit dítě a už to nestihnul?

Jednoduchá rada je bohužel ta, že má dítě napříště přihlásit dříve. Celá doba se posunula. Pedagogika volného času sice má stále své pevné místo ve společnosti, na druhou stranu mediální dopady toho, jak se stále hovoří o ekonomické krizi, nebo skutečnost, že některé rodiny jsou na tom vskutku finančně špatně, se promítá i do tohoto oboru. Na jednu stranu máme naplněné tábory, na druhou stranu musíme hodně racionálně plánovat. Nemůžeme si dovolit jít do projektů, u kterých neumíme dobře odhadnout budoucnost. V celkovém důsledku se tak nabídka s poptávkou táborů musí střetávat již po Vánocích, v prvních třech měsících roku. To je trend, kterému se asi nevyhneme.

A myslíte si, že jsou tábory levná záležitost?

To je velmi zapeklitá otázka. Pokud mám odpovědět popravdě, tak si myslím, že ano. Ale musím samozřejmě dodat i důvody, které mě k tomu vedou. Náš nejdelší tábor letos stojí 3.500,- Kč, zahraniční tábor v Západních Tatrách pak 3.000,- Kč. To je na jednu stranu hodně, ale pokud pro dítě chceme o prázdninách vybrat program, i ostatní varianty něco stojí. Přeprava dítěte k prarodičům, jeho stravování, příp. doprovodný program. Tyto náklady jsou běžně zahrnuty v ceně tábora a přidaná hodnota v případě kvalitního tábora je vyšší. U příměstského tábora můžeme volit mezi řádově tisícem korun za akci oproti třem návštěvám akvaparku se zajištěním občerstvení a absencí dozoru. Ale musím férově uznat, že je to jen námět k úvaze, uvědomuji si, že u některých rodin zkrátka i toto nepomůže. Když peníze nejsou vůbec žádné, je rodina nucena zařídit se jinak.

Příměstské tábory jsou oblíbené?

A jak. To je právě možná výsledek i té mnou uvedené krize či finanční situace v rodinách. Pokud je hlavním záměrem rodiče v době svého pracovního procesu mít postaráno o dítě, je to ideální varianta. Pokud je příměstský tábor kvalitní, je velmi obstojnou variantou pobytového tábora a děti se dostanou do kolektivu. Navíc tyto tábory zajistí i stravu a pestrý program. Děti po týdnu na táboře odcházejí spokojené.

Je rozdíl v přípravě a realizaci příměstského tábora oproti těm pobytovým?

Ano i ne. Rád říkám, že příměšťák je instantní tábor. Sbor pedagogů musí předvést vše, co umí, v omezeném čase. Rodiče nám svěří děti v osm ráno, po čtvrté si je vyzvedávají. Specifikem tábora je to, že musí být program perfektně časově naplánován. Oproti tomu pobytový tábor vyžaduje složitější administrativu, ještě větší zodpovědnost s ohledem na hlídání dětí v noci, horší dostupností služeb v okolí atp. I když letos i u mě převažují příměstské tábory oproti pobytovým, musím zodpovědně říct, že pobytovému táboru se nic nevyrovná. Zážitek z takové akce je silnější v tom, že zůstává uložen v dítěti po celá léta, někdy až do konce života.

Co pobyty u moře, ty přeci také Sportcentrum – DDM pořádávalo?

A dělali jsme to rádi. Je to jiná příprava, program v horkém prostředí není tak náročný, na druhou stranu je kladen větší důraz na hlídání dětí v moři. Do toho se občas přidal fakultativní výlet na ostrovy či do historického města a vznikne pobyt, ze kterého jsou děti nadšené. Jak jsem dříve trošku kritizoval myšlenky na finanční situaci, tady jsme tohoto v minulosti spíše využívali. Vzorový příklad: rodina by ráda jela k moři, je to pro ni nákladná záležitost. Přesto to chce dopřát alespoň dětem. Vybere tábor, který stojí v rozmezí 5 až 7 tisíc a dítě může vyslat, neboť je o něj postaráno. Není to sice rodinná dovolená, ale přesto obstojné východisko. Sice tábory u moře asi druhým rokem nepořádáme, ale vnímám to spíše jako chvilkový stav. Dlouhá léta u nás pod vedením mé kolegyně probíhaly, teď je potřeba se nadechnout a jít případně do toho znovu. Jen musíme zase reagovat na nové okolnosti a uzpůsobit tomu nabídku.

A jsou to jediné tábory v zahraničí?

Již dříve jsem zmínil Slovensko a jeho Západní Tatry. Krásná příroda, náročné túry. Zde to vyžaduje spíš účastníky ze středních škol. Dříve se také pořádaly lyžařské tábory na Slovensku či Dolomitech. Těch možnosti je nespočet, avšak musí přijít vhodná doba.

Co poradit rodičům při výběru tábora?

Na to každý rok vycházejí manuály v přílohách snad všech novin. A neliší se od praxe. Hlavní jsou informace, které je možné se o táboru dozvědět. Každý vedoucí by měl mít ujasněno již při zveřejnění tábora, o čem akce bude. Nestačí jen 4 body programu na plakátku. Většina táborů má svou celotáborovou hru, která se jako Ariadnina nit táhne celým pobytem. Motivem pro rodiče nemá být hlídání dětí, ale pestrý program, který zaujme a vryje se do paměti. A osobně se přiznám, že se slušnými, ale informovanými rodiči a jejich natěšenými dětmi pracuji nejraději. Není nic horšího než dítě, které je k pobytu na táboře donuceno. A nemyslím tím stesk dětí po rodičích a z něho vyplývající nevole jet na tábor. Ten většinou pomine po prvních pár dnech. Dítě je třeba motivovat již doma, spolupráce rodiny a pedagogů na jakékoliv úrovni je základ.

A na závěr: jaké tábory plánujete na příští sezónu?

Nemá cenu měnit tábory, o které je enormní zájem. I když na tyto plány je brzy, myslím si, že Léto v Bradavicích či Adrenalinový tábor se uskuteční znovu. Osobně rád půjdu znovu do pořádání tábora ve slovenských Tatrách. Letos bohužel povodně donutily zrušit vodácký tábora na Berounce, která ze všech řek řádila nejvíc. Na druhou stranu vodácké tábory mají u nás neotřesitelnou pozici. S kolegou Novákem rovněž hledáme cesty, jak připravit atraktivní táborový program v přírodě za našimi hranicemi. Loni se to podařilo bezvadně v okolí Dunajce na Slovensku, letos připravuje aktivní program v Rakousku. Otevírají se možnosti spolupráce s cestovkami. Například prostějovská VLHA pořádá cyklozájezdy po Evropě (Elba, Sicílie, Lago di Garda), snažíme se najít možné společné projekty. Jak jsem zmínil výše, doporučuji v únoru sledovat nabídku všech organizací, které nabízejí smysluplnou náplň v době prázdnin.

Poslat nový komentář