S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza

S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
ilustrační foto
Další fotky: 
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza
S Katkou se dnes podíváme do Chichen Itza

Doufala jsem, že to byl jen špatný sen, ale po probuzení mi došlo, že ne. Ta prokletá Paraguayka se nevrátila a její zamčená skříňka byla prázdná. Nemohla jsem ale sedĕt na hostalu, a tak jsem se držela plánu a vyrazila navštívit jednu z nejznámĕjších mexických památek - Chichen Itzá.

 

Nasedla jsem na colectivo a za nĕjakých 45 minut byla na místĕ. Chichén Itzá je vzdálené od Valladolidu 45 km a doporučuje se tam přijet brzy ráno, kdy tam ještĕ není tolik turistů. Bohužel jsem tam dorazila, až když už tam bylo pĕknĕ narváno. Vstupné také nehorázné. Musela jsem si kupovat dvĕ rozdílné vstupenky. Celková cena 182 pesos! Všechny cesty archeologickým areálem lemovaly stánky se suvenýry. V nabídce byly keramické mayské kalendáře, dřevĕné sošky, mayské odĕvy... a prodejci se snažili přitáhnout pozornost nabízenou cenou 1 dolaru nebo 10 pesos. A protože prý mluvím španĕlsky, tak mi dají slevu.

S ohledem na včerejší události jsem se nĕjak nemohla soustředit na prohlídku areálu. Taky jsem čekala asi i víc. Nĕjak tomu místu chybĕla atmosféra. A když se k tomu přidal nesmyslný zákaz používat stativ, nálada byla ta tam. Tři hodiny jsem se procházela areálem a po druhé zamířila autobusem zpĕt do Valladolidu. Jelikož se tu stmívá po páté, využila jsem ještĕ odpoledního svĕtla a prošla se tĕmi nejhezčími ulicemi. Došla k bývalému klášteru San Bernandino a na ulici Calzada de los Frailes se nechala zlákat k prohlídce minitovárny na čokoládu. Po krátké prohlídce následovala ochutnávka čokolády, kterou tu vyrábĕjí tradičním mayským způsobem. Moc dobrá byla čokoláda s příchutí tequily. A také s chilli. Po setmĕní jsem se vrátila na hostal dát si sprchu. V sedm jsem se pak na hlavním náměstí sešla s Mathiasem a vydali jsme se vyzkoušet další z místních dobrot. V restauraci, kterou mi doporučili v hostalu, jsme si dali buritos a mexické pivo. Mňam. Byla toho opravdu velká porce. Zatím mi mexická kuchynĕ velmi chutná, není tak jednotvárná jako například v Kolumbii, kde to byla samá rýže s fazolemi. 

Tak zase příští neděli. Vaše Katka

 

Poslat nový komentář