Katka na obhlídce San Salvadoru

Katka na obhlídce San Salvadoru
ilustrační foto
Další fotky: 
Katka na obhlídce San Salvadoru
Katka na obhlídce San Salvadoru
Katka na obhlídce San Salvadoru
Katka na obhlídce San Salvadoru
Katka na obhlídce San Salvadoru
Katka na obhlídce San Salvadoru

Tak nakonec jsem se přece jen odhodlala a vyrazila na obhlídku hlavního města San Salvadoru, které je od Santa Any vzdálené jen hodinu (a půl) cesty autobusem. Hlavním městům jsem se chtěla vyhýbat z bezpečnostního důvodu, ale protože na mě Salvador nepůsobí tak nebezpečně jako Guatemala, lidé jsou tu milí a celkově se cítím většinou uvolněně, rozhodla jsem se vyrazit za kulturou a omrknout nějaká muzea a pár památek.

Tentokrát jsem ale vyrazila na lehko jen s malou taškou přes rameno(kterou jsem si koupila na trhu v Chichicastenango), malým outdoorovým foťákem (s tím velkým FujiFilmem jsem nechtěla provokovat a přijít o něj), vytištěnou mapou města, zápisníčkem a lahví vody. Peníze zastrkala do kapes a vyrazila linkou 201 do sansalvadorského chaosu. Ano, na první pohled je tohle měsot opravdu chaotické. Vysedla jsem na terminálu del Occidente někde uprostřed města a u silnice nasedla do linky 27. Vůbec jsem nevěděla, kam směřuje, hlavní bylo, že bude zastavovat někde poblíž katedrály a náměstí Plaza Barrios). Brala jsem to tak, že si případně udělám okružní jízdu městem. Jízdné je všude stejné - směšných 20 centů.

Když jsem uviděla bílou budovu katedrály, vysedla jsem a vydala se ne zrovna nejčistější ulicí směrem k náměstí. Uprostřed trůní socha generála Barriose. Na jedné straně stojí bílá katedrála dokončená v roce 1999, na druhé straně Národní palác.Nejdříve jsem se vydala obhlédnout interiér Národního paláce. Vstupné 3 US. A byla jsem jedinou turistkou uvnitř. Národní palác byl vystaven v roce 1870 a měl sloužit jako sídlo salvadorských prezidentů. V roce 1889 ale kompletně vyhořel a nový palác byl na jeho místě postaven až v roce 1911. Byl postaven tak, aby přečkal i zemětřesení. To se mu i povedlo. Oproti zbytku města přečkal zemětřesení z roku 1917 i 2001.Uvnitř paláce je dnes muzeum zabývající se historií města. San Salvador byl založen v roce 1525 a musel se potýkat s několika zemětřeseními, kvůli nimž zmizela v podstatě veškerá původní koloniální zástavba. Dnes ve městě žije na 316 tisíc obyvatel.

Poté jsem přešla omrknout interiér katedrály, která má jen pár let. První katedrála byla vystavěna na místě kostela Santo Domingo, která padl za oběť zemětřesení z roku 1873. V roce 1951 ale převážně dřevěná katedrála vyhořela a výstavba nové trvala až do roku 1999. Interiér je prostoný.Za katedrálou stojí městské divadlo. To ale nebylo otevřené. Prošla jsem se ulicí k Plaza Libertad a pak zamířila najít odjezdové místo nějakého autobusu, který by mě zavezl k Bulváru de los Heroes. Chtěla jsem najít muzeum populárního umění.

Nasedla jsem tedy na linku 30 mířící k Metrocentru. Metrocentro není zastávka metra, ale velké nákupní centrum s multikinem. Během jízdy se ráz ulic změnil na čisté a široké. Prošla jsem se obchoďákem a podél Buváru došla k ulici vedoucí k Museo del Arte Popular. Musela jsem zazvonit na zvonek, aby mi otevřeli. Muzeum je totiž v klidné čtvrti v jednom z domů. Expozice se zabývá keramickými miniaturami vyráběnými v Ilobasco od roku 1925. Výjevy jsou z každodenního vesnického života. Opravdu zajímavé.

Odtud jsem se vydala zpět k Bulváru a nasedla na linku 30B, která měla mít na trase zastávku i v Zona Rosa. Takže jsem se opět vydala na okružní poznávací jízdu městem.I Zona rosa patří k těm čistším částem města s restauracemi a obchůdky. Vysedla jsem odhadem někde poblíž památníku revoluce, ale můj odhad byl trochu předčasný, tak jsem během hledání onoho památníku našla jen hotel Hilton. Památník byl o zastávku dál.Jelikož bylo již po půl třetí a já jsem v San Salvadoru nechtěla zůstat do tmy (autobusy zpět jezdí až do sedmé), vydala jsem se opět linkou 30B (jiná tou ulicí nejezdila) někam směrem k terminálu. Nebo poblíž. Cestu jsem pozorovala v mapě a vysedla kousek od silnice vedoucí k terminálu. Jakmile jsem se dostala k silnici, přiblížila se linka 201 mířící do Santa Any. Tak jsem ani nemusela dojít až k terminálu, hned jsem nasedla a zamířila nazpět.Nakonec jsem den v hlavním městě přežila bez úhony. A ani to tam nebylo tak odstrašující. A k tomu jsem si město trochu obhlédla. V příštích dnech mě totiž čeká přejezd přes město do Suchitota. A zítra konečně opět na nějakou tu sopku.

Vaše Katka

Poslat nový komentář