U nás dnes smaženice nebude aneb Když je den blbec

U nás dnes smaženice nebude aneb Když je den blbec
ilustrační foto

Když jsme se ráno po šesté vypravovali na houbařský výlet s kamarády, nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco mohlo zhatit. Bylo sice pod mrakem, ale na houby lepší, než vedro a pálící sluníčko. Pohoda - my dali k dispozici auto, kamarád údajně prověřené houbařské místečko a vyrazili jsme do Bukové.

V této části regionu jsem už pěkných pár let nebyla, leč se Sečí a okolím mě pojí spousta nostalgických vzpomínek a některé z nich jsem ve voze dávala k lepšímu. Ještě před odbočkou na Seč se silnice změnina v tankodrom a v žádném případě to nelze klást za vinu nedávné bouři a popadaným stromům - ty byly vzporně pořezány a poskládány na krajích polomů...  Jedné z děr se prostě vyhnout nedalo a zahučeli jsme do ní pěkně... pěti lidmi plně zatížené auto...

Při průjezdu Lipovou mě znepokojoval divný zvuk a když jsme vyjeli z dědiny. donutila jsem manžela zastavit s tím, že se něco stalo. Poslechl bez odmlouvání, protože tušení měl taky, ale nechtěl si je připustit - defekt na pravém předním kole. Teď ještě musím poznamenat, že náš Fiat evo nemá rezervu, ale kompresor s tekutinou. Jsem laik, tak řeknu - nějak se to tam nastříká a dojede se. Jenže...

"Ty vole," povídá kamarád Franta. "Ty tady nemáš ani rezervu, ani klíč na kola! Ani hever! Takový auto bych nechtěl!"

"Když tu není rezerva, není potřeba ani hever, ani klíč na kola," povídá můj muž a jal se pumpovat bílou emulzi ventilkem do pneumatiky. Pak vyměnil jednu hadičku za druhou, zapnul kompresor, ten foukal a foukal a ... nic.

Celou tu dobu jsem se pokoušela dovolat do servisu. Poté, co se nešlo spojit s žádným mobilním číslem ani pevnou linkou, mi došlo, že jsme v místě, kde není signál. V tom okamžiku zastavil mladý muž v krásném bílém autě a ochotně mě vyvezl zhruba dva kilásky do Lipové, kde jakž takž telefon fungoval.

Během půlhodiny byl na místě mechanik, výměna kola mu trvala ani ne pět minut. Pneumatika byla proražená z boku, oprava nepřicházela v úvahu. Mechanik si kolo odvezl s tím, že to hned začne řešit.Na houby jsme už neměli ani pomyšlení...

A tímto chci vzdát hold a obrovský dík firmě Fiat Rolný. Jejich klientem jsem hezkou řádku let, nejprve se služebním, teď už devět let se soukromými vozy. Líbí se mi, že tu zákazníkovi dají vždycky pocit, že jsou tu jen pro něho. Majiteli, panu Rolnému není zatěžko vyjít a osobně pozdravit, podat ruku, nabídnout kafe, člověk má pak hned pocit, že právě on je VIP...

Když jsme asi po dvou hodinách do servisu přijeli, vyšel pan Rolný, potřásl nám rukama a řekl, že vzhledem k tomu, že jde o speciální šestnáctipalcové nízkoprofilové pneumatiky (snad jsem to napsala dobře), které nemá na skladě, musí je sehnat a zítra odpoledne nám je na počkání vymění. Jen - protože to nebudou původní pneu (auto je staré 4 roky a tento typ již není k mání), musí se vyměnit obě přední...

Takže současně děkuji silničářům a všem kdo rozhodují o penězích na opravy českých silnic - díky nim přesně čtyři dny před odjezdem na dovolenou do Vysokých Tater sáhneme pěkně hluboko do peněženky. A protože  můj muž je citlivá povaha a každou nepříjemnost, s níž souvisí finanční vydání, velmi těžce nese, jeho utěšování mě přijde taky pěkně draho...

Tak ať vy šťastně a bez defektu dojedete...

(ok)

 

 

 

 

 

Poslat nový komentář