Výlet na koni po oblasti guerillových bojů

ilustrační foto

Další fotky: 

Byla jsem dnes jedinou zájemkyní o výlet. Můj průvodce, jehož jméno jsem samozřejmě zapomněla, ale říkejme mu Oscar, jako jedna z osobností FMLN, jejíž jméno měl na propagačním červeném tričku, mi v rychlosti vysvětlil pokyny, kterými budu koně ovládat. V minulosti jsem na koni již párkrát seděla, ale vždy v rámci krtátké procházky s tím, že majitel koně vedl. Tentokrát mě čekala čtyřhodinová projížďka po okolí a návštěva několika míst spojených s občanskou válkou.

Hnědý koník byl naštěstí klidný a poslouchal na "slovo" (tedy povel zatažením za oprátku). Slunce pralo, ale většinu času jsme jeli lesem. Udržet se v sedle nebyl překvapivě žádný problém, ani když jsme klopýtali kamenitou cestou.

Oscar mi ukázal místo, kde ošetřovali raněné, zákopy, kam se schovávali během náletů. Dozvěděla jsem se něco o historii, o tom, jak žili. Na několika místech byly ponechány artefakty, jako třeba boty. Upřímně, pochybuji, že jsou tam již dvacet let na stejném místě. Spíš tam byly naaranžované. A nebo jsou to velmi trvanlivé boty.

Dojeli jsme k vyhlídce, odkud bylo možné pozorovat okolí Suchitota. V jednom místě v kopci byla vyhloubena jeskyně, která sloužila během největších bojů jako úkryt pro zraněné. Po cestě jsme si povídali o sportu a životě v Salvadoru. V současné době je FMLN u moci a podle Oscara se život lidí zlepšil. Původně totiž půdu vlastnily dvě procenta nejbohatších a chudí na ní tvrdě dřeli a nikdy si pořádně nevydělali na život. K tomu vládla v Salvadoru přelidněnost a hladomor. To vše vedlo k dvanácti letům občanské války, která si vyžádala na 75 tisíc mrtvých.

Po skončení války vláda partyzánům přidělila kousek půdy, na které mohou hospodařit. Je tu klasický socialistický model školství a zdravotnictví zdarma. Červené vlaječky FMLN jsou snad na každém kroku. Dne 9. března navíc proběhne druhé kolo prezidentských voleb a očekává se výhra představitele FMLN.

Byl to zajímavý půlden. Nazpět do Suchitota jsem se dopravila autobusem. A okamžitě si šla převléct ty dlouhé kalhoty za vzdušnější oblečení. Hlad se hlásil ke slovu. V Restaurante de Abuela jsem si poručila to nejlevnější, a pak se vydala na policejní stanici požádat o doprovod k vodopádu catarata Los tercios, který se nachází jen 1,5 km od Suchitota, ale není doporučeno se tam vydávat na vlastní pěst. Jenže jedna tour již byla někde u vodopádů a že mám přijít zítra kolem druhé.

Tak jsem se rozhodla zajít k břehu jezera. Suchitoto je na kopci nad ním a po cestě směrem dolů se k němu dostanete zhruba za deset minut. V přístavišti San Juan se ale vybírá vstupné za vstup k restauraci a malému parku. Zřejmě je to soukromý pozemek. Cena 0,50 US. Chvíli jsem si sedla do stínu na lavičku a pozorovala okolí jezera. V dáli jsou hory patřící již Hondurasu.

A pak se vydala na zpáteční cestu do kopce. Teplota vzduchu odhadem snad třicet stupňů. Tady je klima suché. Momentálně mají v Salvadoru léto. To by mi až zas tak nevadilo, ale mohlo by být o pár stupňů méně. Na hotel jsem dorazila splavená s rudým obličejem. Odpoledne jsem strávila v internetové kavárně.A na zítřek si musím ještě vymyslet nějaký plán. Ale asi to bude o odpočinku.

Vaše Katka