Katčin celodenní výlet do Malaky

Katčin celodenní výlet do Malaky
ilustrační foto
Další fotky: 
Katčin celodenní výlet do Malaky
Katčin celodenní výlet do Malaky
Katčin celodenní výlet do Malaky
Katčin celodenní výlet do Malaky
Katčin celodenní výlet do Malaky
Katčin celodenní výlet do Malaky

 

Malaka (nebo take Melaka, Malacca) býval kdysi jeden z nejvýznamnějších přístavů v Indickém oceánu. Díky výhodné poloze v Malackém průlivu se zde mísily kultury, vyměňovalo zboží i válčilo o toto město. Je to město, jehož centrum je zapsáno na seznamu UNESCO, město s viditelným holandským vlivem, ale i čínským. A sem jsem se vydala dnes na celodenní výlet. Malaka je od Kuala Lumpur vzdálená dvě hodiny jízdy autobusem a není velká, takže jeden den bohatě stačí.

Vzbudila jsem se před půl sedmou a po sedmé se vydala na autobusové nádraží Putra nacházející se kousek od Chinatown. Podle recepční odtamtud měly vyjíždět autobusy do Malaky. Včera jsem na netu vyčetla, že autobusové nádraží pro spoje mířící na jih se nachází jinde. Bandar tasik Selatan je současně moderní nádraží. To mi také ráno potvrdil jeden z hlídačů na Putra. Takže jsem přešla na metro LRT a dojela tam žlutou linkou. Ta staví kousek od nádraží. Najít jej nebyl problém.

Koupila jsem si lístek na osmou hodinu (autobusy vyjíždějí co půl hodiny) a za dvě hodiny již vysedala na nádraží Malaka Sentral, které se nachází na okraji města. Již po cestě pršelo a já doufala, že to tak nezůstane celý den. Naštěstí přestalo krátce po příjezdu na místo a pak již svítilo slunce až do čtyř, pak se zase zatáhlo a během zpáteční cesty zase pršelo. Měla jsem štěstí.

Hned jsem si našla přepážku společnosti Metrobus, která mě do Malaky dovezla, a koupila si zpáteční lístek na půl šestou. Sedm hodin mi mělo bohatě stačit. Alespoň jsem měla jisté místo v autobuse. Tady je vše na místenky. Do centra jsem se pak dostala MHD číslo 17. To, že tady v Malajsii (a Singapuru) v dopravních prostředcích, na nádražích a jinde používají klimatizaci, jsem si již zvykla. A mnohdy to bylo O. K., ale takovou kosu, co na nás pouštěl řidič MHD, jsem jestě nezažila. Doufala jsem, že to přežiju bez nachlazení.Ani ne za čtvrt hodiny jsem ráda vysedala v historickém centru před Stadthuys, což bývala holandská radnice.

Prošla jsem se holandskou částí města, rychle poobědvala, navštívila námořní muzeum, které mě ale zklamalo vzhledem k tomu, jaký význam hrála Malaka v období objevování námořních cest v novověku. Došla jsem do jakéhosi parku, kde jsem zkusila štěstí na pobočce turistické policie a vydyndala pro tátu kovový znak malajské policie. Policistka byla velmi milá. Žádné ofuky jako v Singapuru.

Pak jsem vystoupala na pahorek, na němž stojí ruina kostela St. Paul`s. Odtamtud se mi naskytl pěkný výhled na pobřežní část města. Střechy domů připomínaly lodě v přístavu.Během sestupu dolů jsem si všimla směrovky k holandskému hřbitovu. Na něm bylo několik opravdu starých náhrobních kamenů.

Kolem Stadthuys jsem přešla k mostu a pak na druhý břeh řeky do čínské čtvrti. Ve starých čínských kupeckých domech sídlí galerie se suvenýry, obchody s oblečením, rychlé občerstvení. Najdou se tu opravdu zajímavé architektonické skvosty. Kromě procházení se a nakukování do obchodů jsem se rozhodla vyzkoušet i místní specialitu "cendol". Je to zmrzlá směs kondenzovaného mléka, šlehačky a kokosu a pod ní jsou červené fazole, kukuřice a jakási zelená hmota. Až na tu kukuřici to mělo vynikající chuť.

Také jsem vyzkoušela bramborové tornádo, což je brambora nakrojená tak, aby vypadala jako tornádo a osmažená v oleji. Takový chips na špejli. Ale vynikající. Spousta obchodů nabízí i pečivo s durianem. Typické jsou koláčky s ananasovou marmeládou. A také popiah. Ten jsem již vyzkoušela v Singapuru a chutnal mi, tak jsem si jej před odjezdem také dala. Tady jej ale plnili něčím jiným a nebylo to ono. Po čtvrté jsem sedla na zastávku a počkala na příjezd nějaké MHD. Na hlavním nádraží jsem měla ještě čas, tak jsem procházela stánky s oblečením.

Zpáteční cesta se protáhla. Nejdříve jsme stáli v koloně při výjezdu z Malaky, a pak v další koloně při vjezdu do Kuala Lumpur. Před devátou jsem mířila z metra na nádraží Putra, kde jsem si našla kiosek dopravní společnosti, která jezdí do Ipoh a koupila si na zítřek jízdenku. Alespoň vím, v kolik jedu a mám místo jisté.

 Vaše Katka

 

 

 

Poslat nový komentář