Lov na bílého trpaslíka se v Prostějově povedl
Vydáno: Út, 03/31/2015 - 18:09
ilustrační foto
Další fotky:
Dovedete si představit hvězdu, hmotnou asi jako naše Slunce, avšak natlačenou do objemu menšího než Zeměkoule? Těleso, o kterém hovoříme, má asi 50 000 krát větší hustotu než voda, povrchovou teplotu 25 000 °C. V tomto případě se jedná se prvního bílého trpaslíka, který byl objeven. A zachytila jej i čočka fotoaparátu Martina Tylšara z prostějovské hvězdárny.
Psal se rok 1862 a na základě měření německého astronoma Friedricha Bessela z roku 1844 trpaslíka poprvé spatřil anglický astronom a tvůrce vynikajících dalekohledů Alvan Gragam Clark. Jmenuje se Sirius B a jednou za necelých 50 let oběhne nejjasnější hvězdu celé hvězdné oblohy, Sirius A. I když se jedná o hvězdu, která má svítivost jen 0,026 svítivosti Slunce, měla by teoreticky být v dosahu většiny dalekohledů na lidových hvězdárnách. Je od nás totiž vzdálena jen asi 8,6 světelného roku. Přesto je však velice nesnadné ji spatřit. Její slabý svit totiž beznadějně zaniká v oslnivé záři blízkého Siria A. Bílý trpaslík Sirius B však obíhá po výstředné elipse a v následujících asi deseti letech nastávají nejlepší podmínky pro jeho pozorování. Na své dráze se totiž dostává úhlově nejdál od Siria A, takže pokud byste jej chtěli spatřit a ověřit si, že vlastníte dalekohled stejné optické jakosti, jako byly legendární teleskopy slavného Alvana Clarka, máte největší šanci právě nyní.
Na prostějovské hvězdárně se o zaznamenání Siria B pokusil Martin Tylšar. K pozorování použil fotografický dalekohled Newton 200/1000, opatřený Bachtinovou maskou. Díky tomu má jasný Sirius A dlouhé difrakční paprsky a v jejich spleti uvidíte i bájného bílého trpaslíka. (Zdroj Lidová hvězdárna Prostějov)
Foto: Lidová hvězdárna Prostějov
Poslat nový komentář