Katka si tři dny lebedí v surfařském ráji Taghazout

Katka si tři dny lebedí v surfařském ráji Taghazout
ilustrační foto
Další fotky: 
Katka si tři dny lebedí v surfařském ráji Taghazout
Katka si tři dny lebedí v surfařském ráji Taghazout
Katka si tři dny lebedí v surfařském ráji Taghazout
Katka si tři dny lebedí v surfařském ráji Taghazout
Katka si tři dny lebedí v surfařském ráji Taghazout

Mám za sebou druhý den v Taghazout a jsem nadšená. Nejen že středeční noční přejezd z Fezu do Agadiru proběhl bez problémů (seděla jsem hned na prvním sedadle a občas bylo na nervy sledovat ten neukázněný provoz, kdy řidič musel troubit na kamiony, které nedbaly na nějaké dělící středové čáry). V Agadiru jsem vysedla na nádraží CTM, kde na mě již čekal taxikář, který měl za úkol mě odvézt do 15 kilometrů vzdáleného Taghazout. Odvoz jsem měla v ceně mé all-inclusive rezervace do hostelu Adventurekeys Surf Camp. V cene 39 € za noc mám kromě ubytování i plnou penzi, půjčení prkna, neoprenu, kurzy surfování a také výlety a nebo třeba jógu.

Na hostal jsem dorazila po osmé, zapsala jsem se a hned mě hnali na snídani, která právě začínala, a po ní jsem měla jít hned surfovat. V autobuse jsem toho sice moc nenaspala, ale únava nebyla nijak znát. Převlékla jsem se, vyfasovala neoprénový oblek, prkno a před desátou jsme vyrazili jeepem na jednu z okolních pláží. Byli jsme skupinka čtyř začátečníků, a i když to nebylo pro mě první surfování, jsem ráda, že jsem si ty kurzy zaplatila. Tehdy v Kostarice se mi instruktor prakticky vůbec nevěnoval. Tady je to jiný kafe. Konečně mi někdo říká, kde dělám chybu a co mám dělat. Několikrát se mi podařila docela dlouhá jízda.

Po třech hodinách v moři jsme se odebrali na hostal poobědvat. Oběd byl sice lehčí, ale brzy na mě padla pěkná únava. V pět jsem se nahlásila na jógu (není to ale to, co by mě nějak zaujalo), tak jsem se předtím ještě vydala na pláž pod vesnici nafotit nějaké fotky. Součástí snad každé pláže tu je velbloud a jeho berberský pán, který, jakmile vytáhnete foťák, hned nabízí svezení. Nikdy to ale není zadarmo. To jsme si také vyzkoušeli dnes ráno, když jsme dojeli na pláž. Starý Berber přijel na svém velbloudu a že si můžeme udělat fotku. Tak to Judith (jedna ze Španělek, se kterými jsem v začátečnické skupince) usmlouvala na 10 dirhamů za tři osoby. Nejdřív se svezla ona s Isabellou a pak já. Součástí bylo i focení na velbloudu s prknem v ruce. Docela zajímavý zážitek a tak trochu divný kontrast moře, surfařů a velbloudů.

 Včera v noci jsem pak odpadla prakticky po večeři. A spala až do půl osmé. Východ slunce, který jsem chtěla v sedm stihnout, jsem tak zaspala. Před snídaní jsem ještě rychle skočila na pláž nafotit další záběry, a pak se již věnovala fantastickému výhledu z terasy hostalu. Snídaně vydatná, a pak se šlo surfovat.

 A dnes odpoledne místo jógy jsem jela ještě s jednou slečnou do Agadiru. Původně jsme měly navštívit souk (trh), ale Emílie chtěla do normálního supermarketu omrknout běžné zboží, tak jsem se přidala. Cestu jsem také využila ke koupi jízdenky na neděli ráno do Essaouira. A zítra, kdy mě čeká poslední den v surfařském ráji, hodlám jít surfovat i odpoledne.

Jinak, co se počasí týká, je tu přes den horko a slunečno, tak kolem 22 stupňů. Moře má ale jen 17 stupňů, tak jsou ty neopreny opravdu potřeba. I přesto ty první okamžiky po vstupu do moře jsou krušné hlavně pro chodidla. Ale pak během zápolení s vlnami zima přestává být.

Vaše Katka

 

 

Poslat nový komentář