Katka jede do Essaouira – první půlden je prima
Vydáno: Ne, 06/14/2015 - 12:15
ilustrační foto
Další fotky:
Ty tři dny utekly jako voda a nastal přesun na další místo. Tentokrát do Essaouira - opevněného města vzdáleného zhruba 150 kilometrů severně od Taghazout. Protože mi autobus odjížděl v 9 hodin z Agadiru, musela jsem vstávat o půl sedmé, abych stihla místní bus v sedm. Jízdné do Agadiru 7 dirhamu. Za půl hodiny jsem vystoupila na zastávce a šla si sehnat petit taxi, které by mě odvezlo na nádraží CTM/Supratour. Tentokrát s taximetrem za 11 dirhamů. Byla jsem tam před osmou. Tak jsem sedla do kavárny a dala si čaj s mátou.
Do Essaouira nás jelo docela málo. Cesta trvala tři hodiny. Seděla jsem na sedadle za řidičem a během jízdy serpentovitou silnicí podél pobřeží si dělala fotky. Zajímavá krajina. Jak jsme se blížili k cíli, byla krajina stále více posetá stromy arganovníku.Arganový olej je typickým marockým produktem. Arganové stromy prý rostou jen v Maroku, a tak se nelze divit, že v Evropě jsou ceny kosmetiky a jiných produktů z arganového oleje dosti vysoké. Samozřejmě si s sebou odvezu několik suvenýrů včetně oleje na saláty.
Sotva jsem vystoupila z autobusu na nádraží Supratours v Essaouira (to je prakticky před hradbami starého města), sesypali se na mě naháněči a nabízeli ubytování. Odmítala jsem a odmítala a šla si koupit na zítřek jízdenku do Marrakese. Když jsem vyšla z kanceláře společnosti, opět se na mě nalepil ten nejvytrvalejší naháněč a otravoval až k bráně do starého města. Pořád do mě francouzsky něco hučel o nejlevnějším ubytování a zdálo se, že nabízí jediný hotel ve městě. Během toho týdne jsem si pomalu na francouzštinu zvykla a postupně jsem schopná i konverzovat. Bohužel, na chlapa neplatilo ani arabské „la shukran“, tak jsem pak již u brány otráveně vypotila francouzskou větu, že chci jít sama a šla jsem. Sotva jsem prošla bránou do mediny, nikdo mě neotravoval.
Ubytování jsem měla jen teoreticky vytipované a byla jsem ochotná se jít zeptat do prvního hostelu, na který narazím. Nakonec jsem našla Atlantic hostel, který byl jedním z vytipovaných. Zaplatila jsem si postel ve společné ložnici za 65 MAD. Přebalila věci a vyrazila na prohlidku města.
Hradby Essaouiry navrhl stejný architekt, který vybudoval opevnění francouzského Saint Malo (tam jsem byla zhruba před 13 lety) a musím říct, že je to poznat. Staré město má trochu francouzský ráz.V přístavu pod hradbami jsem poobědvala grilované ryby. Musím říct, že docela draho. Nějak jsem se zapomněla nejdřív zeptat na cenu a nakonec jsem za tři ryby a čaj zaplatila 150 dirhamu (cca 15 euro)! Takže jednou zase evropské ceny.
Procházela jsem se pak uličkami lemovanými krámky a okukovala výrobky, koupila si nějaké suvenýry z arganového oleje, vyzkoušela jejich "babuche" a zjistila, že až zase tak pohodlné nejsou na to, abych si jedny koupila na chození po bytě. Navíc za ně týpek chtěl nehorázné peníze. Prodavač ve stříbrnictví chtěl vyměnit moje voděodolné hodinky z Decathlonu za nějaký řetízek...haha, bohužel jsem ho musela zklamat.Byl to fajn půlden. A stačil na prohlídku.
Vaše Katka
Poslat nový komentář