Co týden dal (23.–29.7.2012) aneb Holínky do nepohody

ilustrační koláž
ilustrační koláž

Kdo se těšil na novou tvář mezi našimi ministry, má smůlu. Ministr dopravy sice slíbil, že pokud v pátek centrální registr nebude naplno fungovat, tak rezignuje, jenže ten den se od rána úředníci předháněli v ujišťování, jak je všechno v pohodě.  Pro mě to bylo tvrzení poněkud nepřesvědčivé, nicméně – uvidíme po neděli. V této souvislosti mě víc šokovalo, že ministerstvo dodavatelské firmě i tak zaplatí 37 milionů. Dobrý, ne? 

Ekologické sdružení Arnika vyhlásilo soutěž o nejhezčí alej roku v Olomouckém kraji. Letos by to asi neprošlo, ale za pár let by určitě mohla vyhrát nová březová alej v Kolářových sadech. Když se zde začalo kácet, byla jsem taky zděšená, dnes musím říct, že změny parku prospěly. A co víc – park ožil. Kolem hvězdárny krouží mladí na kolečkových bruslích, na trávníku si hrají maminky s dětmi, kousek dál čeká skupinka žen ve středním věku, až se uvolní cvičící stroje, opodál aportuje pejsek klacek... Těším se na slíbená pítka a pak už bude chybět jen pořádné vyčištění mlýnského náhonu.

Letos měl být jubilejní desátý ročník sochařského sympozia Hany Wichterlové. Nebude. Podle rozhodnutí našich radních se sympozium uskuteční vždy jednou za tři roky. Důvody jsou prozaické – po devíti letech sochání má město ve svém majetku bezmála šedesát dřevěných skulptur a řeší problém s Nerudou – kam s nimi? Díla účastníků sympozia jsou ve Smetanových sadech, v zahradě Národního domu, na trávníku u zámku, v parku kolem nemocnice i v zahradě domova důchodců a dokonce i na některých kruhových křižovatkách (mimochodem, na rondelech jsou mi doslova solí v očích). Přitom vzhled některých soch z prvních ročníků je přinejmenším diskutabilní. Takže – další přírůstek bude až v roce 2014, a do té doby...

 V pátek jsem vydržela do půl druhé v noci čekat na zapálení olympijského ohně.  Velkolepé podívané dala korunu naše výprava. Modré gumáky se staly terčem pozornosti, jedni se jim vysmívají, druzí tvrdí, že vtipně symbolizují navlhlé britské počasí. Nostalgicky jsem zavzpomínala na eleganci, kterou oblečení našich olympioniků několikrát vtiskli návrháři a krejčí Oděvního podniku. A pokud bylo zahájení olympijských her ve znamení symboliky, pak v mé mysli holínky vzbuzují zcela jiné asociace... Tím spíš, že se našim ten první den zrovna moc nevydařil. Třeba bude líp. 

Olga Katolická

Poslat nový komentář