Výstava o sopkách boří mýtus Kosíře. Hanácký Blaník nebyl sopkou!

Vydáno: So, 09/28/2013 - 08:36

ilustrační foto

Další fotky:

Když se řekne sopka na Hané, většině lidí okamžitě nakočí Velký Kosíř. Ten ale nikdy sopkou nebyl, na rozdíl od jiných kopců třeba na Drahanské vrchovině. Více se o sopkách nejen u nás, ale také v Nízkém Jeseníku či okolí Uherského Hradiště, můžete až do 24. listopadu dozvědět v Muzeu Prostějovska na výstavě Sopky.

Je těžké uvěřit, že i na naši na pohled klidnou krajinu se vylévala žhavá láva, krátery četných sopek vyvrhovaly sopečné pumy, mračna ohnivého popela a z úbočí se valily smrtící bahnotoky. Přesto tomu tak bylo, a to v době dokonce geologicky „nedávné“, během třetihor a čtvrtohor. Jen jeden kopec zcela jistě nikdy sopkou nebyl, i když se to traduje již stovky let. Odborníci jsou jiného názoru.

"Kosíř nikdy sopkou nebyl. Jeho název pochází od nápadného protáhlého tvaru, který připomíná kosu. Mezi lidmi se stále objevují představy, že právě tento tvar dokazuje dávno vyhaslou sopku,“ vysvětlila organizítorka výstava, geoložka Vladimíra Jašková. "Nikde na Kosíři nebyla nalezena hornina, která by vznikla sopečnou činností z magmatu. Kosíř je výhradně složen z hornin usazených v moři,“ dodal Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, který výstavu zahajoval.

V rovinaté Hané je Kosíř s nejvyšším bodem 441 metrů nad mořem, nepřehlédnutelný. A jen tak mimochodem, když tedy nebyl sopkou, klidně může být hanáckým Blaníkem. Mimo draka chrlícího oheň totiž legendy vypráví i o božích bojovnících, kteří zde spí svůj hrdinský sen. (ber)