Jaroslav Hutka zahraje fanouškům v Prostějově
Vydáno: Po, 12/03/2012 - 18:50
ilustrační foto
Prostějov (bat) Na koncert známého písničkáře a olomouckého rodáka Jaroslava Hutky se mohou těšit jeho fanoušci už tento čtvrtek v Muzeu Prostějovska na náměstí T.G.M. Hudebník si pro návštěvníky koncertu připravil dvouhodinový program, v němž zazní známé skladby i nové písně, které prostějovští příznivci neměli možnost ve svém městě slyšet. Vstupné na koncert činí 100 korun, zakoupit lístky mohou zájemci také v předprodeji v pokladně muzea. Vystoupení začíná v sedm hodin večer.
Jaroslav Hutka
Začal vystupoval koncem 60. let, buď sólově, nebo ve dvojicích s Vladimírem Veitem, Hvězdoněm Cígnerem či Petrem Kalandrou. Roku 1971 inicioval založení písničkářského sdružení Šafrán, které se po příští roky stalo neoficiálním centrem dění v českém folku (jeho členy byli například Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Dagmar Voňková, Petr Lutka a další). Hutkovy písně vycházely z podnětů tvorby Boba Dylana, Donovana a myšlenek hippies. Později v nich dost ostře kritizoval panující poměry a pro vyjádření odporu ke komunistickému režimu využíval řadu symbolů a jinotajů. Hrál ale také lidové balady, které se jeho zásluhou staly u mladého publika velmi oblíbené. Tento repertoár se objevil na supraphonských deskách Stůj břízo zelená (1975) a Vandrovali hudci (1976). Album Šafrán, na němž se podílel skladbou Náměšť, mohlo vyjít až po listopadu 1989.
V říjnu 1978 Hutka emigroval do Nizozemí. Přes zjevnou tvůrčí krizi pokračoval v umělecké činnosti a u exilových vydavatelství Šafrán a Fosil vydal řadu alb, například Pravděpodobné vzdálenosti (1979), Minulost mává nám (1980), Nizozemí (1988) a další. Některé Hutkovy písně se (podobně jako písně K. Kryla) staly symbolem odporu především mladší generace k totalitarismu a konzumnímu životu (Havlíčku, Havle, Náměšť). V listopadu 1989 se do Československa vrátil, zúčastnil se i velké manifestace na Letenské pláni. Začaly mu opět vycházet desky - například Návrat, Novinové sloupy, Vyjdi slunko (vše 1990), Pánbu na poli (1991, s kytaristou R. Hladíkem), Pravděpodobné vzdálenosti (1994, s kytaristou R. Hladíkem). V roce 1997 ohlásil konec koncertní činnosti. Napsal novelu Dvorky (1977), roku 1989 mu vyšla sbírka fejetonů Požár v bazaru, roku 1994 Pravděpodobné vzdálenosti (rozhovor s Milošem Čermákem), roku 1996 sbírka básní Koryta krve.
zdroj: libri.cz
Poslat nový komentář