Ještě jednou: Veronika Vičarová v Avatarce

ilustrační foto

Další fotky: 

Zpěvaččin zvonivý hlas rozezněl kavárnu na náměstí T. G. Masaryka za doprovodu příjemných kytarových skladeb. Všechny Veroničiny písně se nesly v poklidném a harmonickém duchu a zpěvačka se mezi nimi také zmínila, jak například vznikaly, nebo jaký k nim má vztah. Některé z nich jsou součástí zpěvaččina prvního CD s názvem Modrá růže, které vzniklo v listopadu loňského roku.

Během svého představení zazpívala několik písní, u kterých zmínila, že je složila už jako školačka. „Chtěla bych tím říct, že na věku vůbec nezáleží a je to jenom číslo, které by nás nemělo nijak omezovat od toho, co bychom chtěli dělat,“ vysvětlila hudebnice. Jen dvě písně, které tento večer zazněly, měly převzatý text.

Veronika se hudbě věnuje už od malička. „Rodiče sice chtěli, abych svůj čas zaměřila na něco pořádného, jako je studium, ale já jsem hudbu nikdy nedokázala opustit. Chci se jí věnovat i nadále a mým snem je, že se hudbou budu živit. Samozřejmě bych chtěla také zajistit co nejlepší budoucnost svému Tomáškovi. To jsou mé cíle,“ svěřila se Veronika.

Text a foto: Barbora Valoušková, studentka SOŠPO