Před čtyřiceti lety – 24. září 1976 – zemřel akademický sochař Jan Tříska

Před čtyřiceti lety – 24. září 1976 – zemřel akademický sochař Jan Tříska
ilustrační foto

Svým životem a dílem byl nerozlučně spjatý s Prostějovem. Právě zde najdeme celou řadu jeho děl. Narodil se 4. prosince 1904 v Pelhřimově a od dětství rád kreslil. Se starším bratrem Františkem vystupoval u kočovné divadelní společnosti v Tršicích. Odešel od ní a vyučil se u zdejšího kamenosochaře Čeňka Palíka. Širší rozhled a praktické zkušenosti získal u akademického sochaře Julia Pelikána v Olomouci. V letech 1926–1931 studoval na AVU v Praze sochařskou a medailérskou specializaci u Otakara Španiela. V roce 1932 odešel za budoucí ženou do Prostějova.

„Patřil k významným osobnostem meziválečné prostějovské kultury. Pravidelný návštěvník salonu Škrobalových v Hanačce a člen zdejšího výtvarného sdružení Reysek si zřídil ateliér ve Svatoplukově ulici č. 14. Mezi jeho nejlepší díla patří pamětní deska a plastika Matěje Rejska na fasádě radnice a busta Jiřího Wolkera na rodném domě. Z monumentálních děl můžeme uvést bronzový pomník Bedřicha Smetany, plastiku Jeden z nás na náměstí Padlých hrdinů a sousoší obětem fašismu pro památník v Javoříčku. Je autorem řady pamětních desek umístěných v budovách radnice, Sokola a škol v Prostějově. Významná byla také jeho tvorba medailérská. Vytvořil kolem třiceti medailí (např. Matěje Rejska, Petra Bezruče, Jiřího Wolkera). Je také autorem řady plastik a náhrobků na prostějovském hřbitově (například bronzový náhrobek na hrobě Ondřeje Přikryla). Pozoruhodnou úpravu má také místo jeho posledního odpočinku. Prostý hrob porostlý břečťanem s osazenou deskou doprovází rovněž autorovo dílo – pískovcová socha ženy v kápi,“ uvedla historička Hana Bartková. Pro muzeum v Olomouci vymodeloval Jan Tříska postavu pravěkého lovce Homo Předmostensis. Soubor postav pravěkých lidí vytvořil také pro expozici brněnského pavilonu Anthropos. S bratrem Františkem se podílel na restaurování sgrafit na zámku v Prostějově, Národním domě a vile Hanačka č. 2. Jeho dílo bylo prezentováno na výstavách v zahraničí (např. Paříž, Moskva, Bělehrad, Záhřeb, Mantova) a na souborných výstavách v Prostějově (1974, 1978). Noblesní, elegantní člověk, poctivý, skromný a pracovitý umělec navázal na nejlepší tradice našeho sochařství a plně o něm platí slova Dušana Janouška: „Prostějov v něm měl výrazného umělce, medailéra a sochaře, jehož význam bezpochyby široko překračoval hranice regionu.“ 

"Především to byl úžasný člověk. Měl jsem to štěstí, že jsem ho poznal zblízka, před nějakými padesáti lety jsme s mou první ženou u nich bydleli v podnájmu. Mistr i jeho paní byli velmi přátelští a mnohokrát jsme byli pozváni i k jejich svátečnímu stolu. A musím říct, že paní Eliška byla úžasná kuchařka," zavzpomínal pan Pavel K. (red)  

Zdroj: web města

Foto: Wikipedie

Poslat nový komentář