Na festivalu Keltská noc poslouchám kapely a tancuji u dobrého vína, těší se Tomáš Kočko

Na festivalu Keltská noc poslouchám kapely a tancuji u dobrého vína, těší se Tomáš Kočko
ilustrační foto

Moravský písničkář a skladatel Tomáš Kočko, dvojnásobný držitele ceny Anděl za album roku, nedávno vydal album Sadné zrno. To už ale Kočkovi a jeho doprovodné kapele Orchestr jednou vyšlo. Protože ale vyšlo neoficiálně, rozhodli se album nahrát znovu. „Řekli jsme si, že Sadné zrno nahrajeme znovu a pořádně,“ směje se Kočko. Nejen tyto staronové písně předvede Kočko i na letošním ročníku festivalu Keltská noc v Plumlově. Jak říká, na Keltskou noc se vždy těší a s kapelou jsou smutní, když na festivalu zrovna nějaký rok nehrají.

Nedávno jste s Orchestrem vydal desku Sadné zrno. To už ale jednou vyšlo. Proč jste si k předělání vybrali právě toto album?

Sadné zrno nikdy nevyšlo oficiálně. Vzniklo jen jako jakási hudební příloha ke sbírce básní moravského umělce Ladislava Nezdařila. Jeho básně jsme totiž použili jako texty písní. Letos od Nezdařilovy smrti uběhlo dvacet let. Zároveň je to dvacet let od vydání naší první desky. A tak jsme si řekli, že složíme Nezdařilovi jako spoluautorovi našich písní hold. A Sadné zrno nahrajeme znovu a pořádně.

Proč jste si za texty vybral zrovna básně Ladislava Nezdařila?

Jeho tvorba mě vždycky bavila. Nezdařil psal například o krajině. Ve správnou chvíli zkrátka jeho tvorba zadrnkala na správnou strunu ve mně. Moc se mi líbil Nezdařilův koncept básní, ve kterých spojoval současnost s dávnými dobami. Přišlo mi, že by bylo fajn tenhle koncept i zhudebnit. A bylo jasno.

Jak se vám na předělávání alba pracovalo?

To bylo různé. V roce 2002, kdy první verze alba vyšla, byla hudba ještě někde jinde. Třeba se nepoužívaly samply. A já je chtěl letos použít. Nahráli jsme s mistrem zvuku základy a já se chystal je odít do hávu elektronických zvuků a atmosfér. Ale někde v koutku duše jsem cítil, že to je hezké i bez toho. Tak, jak jsme to nahráli. Když mi tuhle myšlenku potvrdil i mistr zvuku a prohlásil, že je to hezké i bez samplů, zajásal jsem. Zvukař v režii to cítil stejně jako já. A tak deska zůstala stejně krásně prostá, jak prosté jsou Nezdařilovy verše.

Staré písně v novém podání tedy můžete představovat na letních festivalech. Například na Keltské noci v Plumlově. Chystáte něco speciálního?

Tohohle brouka už nosím delší dobu v hlavě. Keltská noc letos bude slavit osmnáctý ročník, tedy plnoletost. Proto by se něco speciálního a nového, co ještě návštěvníci Plumlova neviděli, patřilo. Tak třeba je překvapím.

Na Keltské noci jste už mnohokrát hráli, pravidelně se tam vracíte. Co se vám na tomto festivalu líbí?

Plumlovskou Keltskou noc znám od jejích počátků a jsem rád, že se nyní odehrává na břehu rybníka pod plumlovským zámkem. Romantika. Keltská noc má taky pohodovou a srdečnou atmosféru. Myslím, že za to může hlavní dramaturg festivalu Tomáš Somr, který do toho festivalu dal celé své široké hanácké srdce. Na té akci je jeho nadšení prostě znát. A to jistě cítí i diváci. A proto jsou naprosto skvělí. Po každém našem koncertě na Keltské noci zamířím ke stánku s vínem, kde nalévá plody své práce kolega muzikant a vinař Toník Bukovský. Pokecáme o hudbě, víně, životě. Do toho hrají kapely. Sem tam se vrhnu tančit do kola a noc pomalu běží k ránu. I proto se na každý ročník festivalu těším a s kapelou jsme smutní, když tam zrovna nějaký ročník nehrajeme. Keltská noc je zkrátka tak trochu životní styl. (red)

 

Poslat nový komentář