Ledoví muži už nejsou ledoví

Vydáno: Po, 05/12/2014 - 08:47

ilustrační foto

Ledovými muži nazýváme tři květnové dny, 12., 13. a 14. května. Lidové pranostiky tvrdí, že během nich bývá zima. To už ale poslední léta nebývá pravda. Poslední mrazík nás letos postihl 18. dubna. V 5,41 hodin zaznamenala meteostanice prostějovské lidové hvězdárny teplotu -0,1 °C.

Říkáme jim Pankrác, Servác a Bonifác, pod jinými jmény je ale znají po celé střední Evropě. Pro Němce a Angličany jsou to Ledoví svatí (Eisheiligen a Ice Saints). V různých zemí se mezi tyto ledové muže řadí různí světci – Bonifác mezi nimi bývá spíš výjimečně, naopak v mnoha zemích se k nim řadí i svatý Mamert.

Nejstarší lidové pranostiky se shodují na tom, že v těchto dnech se jarní počasí výrazně ochlazuje, nejčastěji přicházejí poslední ranní mrazíky roku. Lidé si tohoto meteorologického jevu všímali už ve středověku, nejstarší záznamy o nich pocházejí z 15. století. Naposledy v České republice ledoví muži zmrazili zemi v roce 1978, kdy teploty padly na pět stupňů pod nulu. Stále přicházejí, ale o nejčastěji o 10 až dvacet dní dřív. Jsou ale pro přírodu a zemědělce stejně nebezpeční.

Pankrác, Servác a Bonifác zůstávají přesto v kalendáři, i když na území ČR žije k dnešnímu dni jen pět mužů jménem Pankrác, 41 Bonifáců a tři Servácové. (ber)

Kdo byli ledoví muži

Pankrác se narodil ve 3. století v dnešním Turecku. Sotva patnáctiletý chlapec byl křesťan. O odmítnutí víry ho žádal samotný římský císař – chlapec ale odmítl a byl umučen. Je patronem dětí a bývá vzýván proti bolestem hlavy.

Servác se narodil ve 4. století v Arménii, ale stal se biskupem v dnešní Belgii. Bojoval proti ariánství. Bývá vzýván při boji proti hlodavcům a je patronem zámečníků a stolařů.

Bonifác z Tarsu je jedním z nejméně významných svatých, od roku 1955 jeho svátek katolická církev už ani 14. května neslaví. Žil a zemřel ve 4. století na území dnešního Turecka.