Masakrů na silnicích přibývá - pod koly hynou nevinní

ilustrační foto ber

Nebezpečí číhá v porostu

„Pokud bych měl rozbité světlo, tak policajty určitě zavolám. Takhle to odskákal jen nárazník a zajíc,“ konstatoval šofér, kterému se do cesty připletl zmatený ušák. „Zvěř shání zejména na jaře kolem silnic potravu, svou roli hraje i hledání partnera,“ konstatoval Jan Toman z Okresního mysliveckého spolku Prostějov. Zabránit zvěři v pohybu po silnicích je ale podle myslivců nemožné. Nezbývá tedy, než jezdit opatrně. Zatímco zajíc moc škody nenadělá, střet s dospělou srnou či divočákem může pro osádku auta skončit tragicky. Myslivci a policisté nabádají řidiče při jízdě po komunikacích sousedících s lesním porostem ke zvýšení opatrnosti. Obecná rada, jak se zachovat v kritické situaci za volantem, zřejmě neexistuje "Problém je v tom, že se každé zvíře chová jinak. Některé, když uslyší brzdy, tak uteče, jiné zůstane stát. V místech, kde se dá předpokládat zvýšený výskyt zvěře, by měl řidič jet takovou rychlostí, aby se následky srážky minimalizovaly," konstatovala policejní mluvčí Irena Urbánková. Podle řidičů, kteří už mají karambol se zvěří za sebou, by měl šofér v dané chvíli pevně držet volant a silně brzdit. Ale ... "Rady jsou jedna věc a samotná situace pak jiná. Všechno se semele během několika vteřin," krčil rameny řidič Pavel Svoboda, který zažil na vlastní kůži srážku s divočákem.

Pojišťovna něco zaplatí

Na nehody se zvěří se nevztahuje povinné ručení ani žádné jiné odpovědnostní pojištění majitele zvířete. Řidič musí mít uzavřeno vlastní havarijní pojištění, aby škodu mohl likvidovat nárokovat vůči pojišťovně.“Dopravní nehody, v nichž jako jeden z účastníků figuruje zvíře, se v našich statistikách objevují čím dál častěji. Nejvíce nehod s lesní zvěří bývá v květnu a v období od srpna do listopadu, tedy v době říje. Nejvyšší počet byl hlášen ze středních Čech a jižní Moravy, naopak nejméně z Prahy,“ řekla PvNovinkám Ivana Buriánková  z České pojišťovny. Podle ní je hlavní rozdíl mezi nehodou s lesním a domácím zvířetem v určení viníka. Zatímco za dopravní nehodu způsobenou domácím zvířetem, jako jsou volně pobíhající kočky, psi, ale i slepice, ovce, krávy, odpovídá jejich majitel, který je také povinen škodu uhradit, na lesní zvěř se zákaz volného pobíhání nevztahuje, takže jí způsobené škody si hradí motorista sám. „Uživatel honitby zodpovídá ze zákona za škody způsobené zvěří pouze na honebních pozemcích. Silnice, železnice, násep a podobně jsou pozemky nehonební,“ potvrdil neradostnou skutečnost Jan Toman.    

Pozor na pytláctví

Pokud se s lesní zvěří střetnete, dbejte na to, abyste si „za odměnu“ neposeděli ještě ve vězení. Řada motoristů totiž sraženou zvěř naloží do vozu a následně si na srnci či divočákovi pochutná celá rodina. Porušujete totiž zákon – dopustíte se pytláctví, za které můžete putovat za katr až na dva roky. Jestliže zvíře při střetu s autem zahyne, řidič je povinen to nahlásit polici nebo myslivcům. Postarat se o zraněnou nebo mrtvou zvěř mají právě myslivečtí hospodáři.  

Kuriozita

Motoristy mohou ohrožovat i tak malincí tvorové, jako jsou šneci. Nedávno se jejich skupinka plazila po silnici, kudy projížděl řidič Octavie. Chtěl před nimi zabrzdit, ale viděl je příliš pozdě. Na jejich ostatcích pak dostal smyk a převrátil vůz do příkopu. Šneci z jeho havarijního pojištění odčerpali téměř sto tisíc korun.... (ber)