Nikola Šuhaj? Nelítostný vrah!

Vydáno: Út, 02/04/2014 - 09:57

Foto PČR

Další fotky:

Miroslav Spurný, zástupce vedoucího územního odboru PČR Prostějov, sbírá četnické relikvie od poloviny osmdesátých let. V roce 2010 uspořádal výstavu, která byla k vidění v Prostějově a v Olomouci. Před několika dny o historii policie a četnictva vydal knížku „Ve dne v noci podle zákoníku. Policisté a četníci v českých zemích do roku 1945“.

Kmotrem knihy je hejtman

Kniha, jejímž kmotrem se stal hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil, přibližuje vývoj bezpečnostních sborů od dob habsburské monarchie do roku 1945 v podobě dochovaných stejnokrojů, zbraní, výstrojních součástek a služebních pomůcek.

Miroslavu Spurnému se podařilo shromáždit zcela ojedinělou kolekci dochovaných reálií ze života strážců zákona. Díky ochotě několika soukromých sběratelů, kteří zpřístupnili své sbírky, vzniklo v mnoha ohledech unikátní dílo.

Získat nové exponáty je stále těžší

Uniformy, odznaky, literatura, helmy, fotografie a nepřehlédnutelná sbírka zbraní vznikala spoustu let. „Dřív jsem kupoval třeba odznaky na burzách doslova za pár korun. Dnes je řada z nich unikátní, na aukcích se o ně sběratelé doslova rvou,“ popisuje vyleštěné úlovky. Zájem se vždy zvyšuje s natočením nějakého televizního seriálu. „Po roce 1945 vzniklo SNB a za prvorepublikovým četnictvem se zavřela brána. Prostě neexistovalo, do souvislosti se dávalo jen se střelbou do dělníků a tak,“ říká sběratel. Z řady vybočují jen seriály jako jsou Hříšní lidé města pražského s radou Vacátkem, z dnešní doby Historie kriminalistiky či vynikající Četnické humoresky. Ty podle Miroslava Spurného alespoň částečně ukazují práci četníků v reálu. „Vezměte si třeba smrt Nikolu Šuhaje. Díky divadelní hře se z něj stal ochránce chudých, ve skutečnosti to ale byl nelítostný vrah,“ ukazuje na dobový četnický kalendář z roku 1922, kde je anabáze kolem Šuhajovy smrti detailně popsána. Vzápětí vytahuje fotografii, kterou četníci udělali poté, co Nikolu a jeho komplice zastřelili. I ji získal docela náhodně.

„Už za první republiky se všechno dokumentovalo, stejně jako dnes. V podstatě byla základní pravidla četnických vyšetřovacích postupů a vůbec práce policie nastavena už za Rakouska – Uherska. Nic nového se totiž vymyslet prostě nedá,“ dodává Miroslav Spurný. (ber)