S poslancem Holíkem nad zákonem o záchrankách

ilustrační foto

Jak jste jistě zaznamenali v médiích, již čtvrtý den probíhá v Poslanecké sněmovně diskuze, která je nazývána obstrukcí. "Jedná se ovšem o demokratický proces, jako opozice provádíme podrobný rozklad všech patnácti zákonů, které byly vráceny Senátem do Sněmovny. Dnes (2.11. - pozn. red.) jsme přerušili jednání o stavebním spořením předloženým návrhem koalice o státním rozpočtu a večer se vrátíme k diskuzi," přiblížil situaci poslanec Pavel Holík (ČSSD), který zastupuje prostějovský region.

Pane poslanče, jedním z projednávaných bodů této schůze má být zákon o záchranné zdravotnické službě (ZZS). Jako lékaře a dlouholetého ředitele prostějovské záchranky se vás určitě bytostně týká...
Ano, k tomuto tématu jsem vystupoval již při prvním, druhém i třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Vyjadřoval jsem se k tomuto tématu také na zdravotnickém výboru, vždy s faktickými připomínkami z praxe. Vládní koalicí ovšem bohužel nikdy nebyly vyslyšeny. Návrh zákona tedy šel do Senátu v podobě, jak jej schválila vládní koalice. Část sociálnědemokratických poslanců se při hlasování zdržela, ale většina z nás byla proti. Senát zákon vrátil zpět do Poslanecké sněmovny s několika připomínkami. Tím se mi otevírá možnost se k těmto záležitostem opět vyjádřit.

Je zákon o ZZS potřebný?
Zcela určitě, zákon o rychlé záchranně zdravotnické službě je velmi potřebný. Dnes neexistuje statut záchranné zdravotnické služby, je pouze zmíněn v zákoně o integrovaném záchranném systému, nejde však o samostatný systém pro záchranku. Odborná veřejnost volá po zákonné normě patnáct, dvacet let. Konečně se rýsuje, i když není úplně v takové podobě, jak bychom si to představovali my, lidé z praxe.

Co vám na vládním návrhu vadí?
Je toho víc. Například doba dojezdu sanitky k případu se prodlužuje z patnácti na dvacet minut. Můžeme o tom diskutovat, na druhou stranu nemyslím si, že jde o tak zásadní záležitost, pokud se k tomu bude přistupovat rozumně. Z praxe musím říct, že pokud se jede na výjezd, každá posádka jede maximálně rychle tak, aby byla v co nejkratší dobu na místě. Určitě nikdo z osádky vozu si neřekne, máme čas, protože na cestu je dvacet minut, pojedeme pomalu. Předesílám tedy, že dojezdová doba není zásadní, nikdo z lidí na záchrance si v podvědomí nedovolí říct, mám ještě pět minut čas. Na druhou stranu, tím, že bude ze zákona dána nějaká hranice dojezdu, pokud sanitka přijede za touto hranicí, už se jedná o porušení zákona, což může být sankcionováno a podobně. Z tohoto pohledu je těch dvacet minut z hlediska provozu problematické.

Kritizoval jste také oblast sociálního zázemí zaměstnanců ZZS. Můžete prozradit své argumenty?
Ano, je to jeden z bodů, o kterých chci znovu mluvit na půdě Poslanecké sněmovny.
Trvali jsme na týdenní dodatkové dovolené na rehabilitaci. Práce na záchrance je psychicky i fyzicky velmi náročná, pracuje se ve dne v noci, za každého počasí, za všech podmínek. Začínající dvacetiletý člověk to zvládá dobře, pracuje-li tam dvacet třicet let, je opotřebovaný a pro něj by tato zdravotní dovolená byla prospěšná. Není to dovolená ve smyslu, že by se měl jet povalovat k moři, ale zaměřená jako volno na rehabilitaci. Dalším momentem je odměna za vykonanou práci. Diskutovali jsme o výsluze, jež je však vázaná na služební poměr. Došlo k dohodě, že by mělo být odchodné. Pak se stanovila pravidla, podle mého názoru hodně tvrdá. Podmínkou je dosažení věku 50 let, odježdění 15 let na záchrance a pak existuje nárok na odchodné ve výši jednoho měsíčního platu. Ale ani tento náš návrh neprošel.

Zvyšuje zákon preventivní ochranu pracovníků ZZS před fyzickými útoky, k nimž občas při zásazích například ze strany podnapilých osob dochází?
Bohužel ne. Když už nelze dát zdravotnickému záchranáři statut služebního poměru, dobře, ale ať je tedy nějakým způsobem chráněn například jako veřejný činitel. Pokud bude napaden, ať je pachatel stíhán přísnějším trestem v horní trestní sazbě. Každý ví, že napadnout policistu znamená tvrdý trest, ať se podobné povědomí vyvine i u napadení záchranáře. Zdravotník na místo přijíždí zachraňovat lidské zdraví a život, on se tam nejede prát.

ZZS zřizují jednotlivé kraje. Je to podle vás správný systém?
Z mého pohledu je to špatně. Kdybych měl tu moc a byla vůle, dal bych záchranku pod křídla státu, stejně jako jsou ostatní dvě základní složky integrovaného záchranného systému - hasiči a policisté. Tím, že zřizovateli záchranek jsou kraje, dochází k tomu, že ZZS mají postavení nestátních zdravotnických zařízení. Navíc, každý krajský úřad zřizuje záchranku podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale logicky z toho plyne, že každý ji zařizuje trošku jinak. Ano, léčebné postupy jsou samozřejmě stejné, ale už jsou různá vozidla, přístroje, oblečení, vysílačky, frekvence, a to už na hranici dvou krajů nemusí fungovat, sanitky se nemusí přes vysílačky vzájemně slyšet, každé auto je pomalováno jinak. Jsem pro jednotné označení aut a oblečení, stejně jako pro jednotné postupy záchranářů v celé republice.

Bude znamenat zákon o ZZS, pokud bude schválen, něco pro Prostějovsko? Dojde k nějakým změnám v záchranném systému?
Jestli se ptáte na to, zda budou vybudována nová výjezdová místa, tak nikoliv. Okres Prostějov máme pokrytý. Na hranici dojezdové doby jsou některá místa, například na Konicku Ludmírov, hlavně v zimním období. Druhým protipólem je Němčicko. V případě možných problémů si tam ovšem můžeme vypomáhat spoluprací s kojetínskými kolegy, kteří patří pod Přerov a jsou naštěstí součástí Olomouckého kraje.
Všichni obyvatelé Prostějovska si mohou být jisti, že záchranky budou jezdit co nejrychleji, je to profesní čest řidiče i celé posádky dojet v době co nejkratší. Na závěr si dovolím požádat řidiče o ohleduplnost, pokud uvidí blikající houkající sanitku, ať jí umožní co nejrychlejší průjezd. V dnešní hustotě provozu je to opravdu důležité.
(bp)