Ubytovny pro sociálně slabé nejsou pouze „džob“ soukromníků

Vydáno: Út, 06/30/2015 - 09:31

ilustrační foto internet

Již delší dobu se v Česku propírá bydlení na ubytovnách, které je často velmi drahé. V případě chudých rodin tyto neúměrně vysoké náklady většinou nese stát prostřednictvím doplatků na bydlení zasílaných často rovnou na účet ubytovatele. I v Prostějově je několik takových ubytoven, většinou v soukromých rukách. Jednu z nich ale vlastní Schola Servis, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj. I on na jejich obyvatelích vydělává.

Drahé bydlení platí stát

Není výjimkou, že ubytovaní za jednu místnost platí dvakrát více, než kolik by ve stejném městě platili místně obvyklé, tržní nájemné za standardní byt větších rozměrů. Je tomu tak i v budově v ulici M. Pujmanové 754, která patří již zmíněnému Schola Servisu. Nabízí krátkodobé i dlouhodobé ubytování. Většině jejích klientů je ovšem platí již zmíněný Úřad práce. Ubytovna nabízí pokoje, v nichž nenajdete pračku. Jedna osoba za měsíc zaplatí 4 870 korun, čtyři osoby pak 11 740 korun. Za tuto cenu v Prostějově seženete pronájem docela luxusního bytu. Podle recepce je ubytovna trvale plná.

Nikdy víc bych si je nevzal

Jenže problém je jinde. Většina pronajímatelů totiž sociálně slabým svůj majetek k dispozici nedá. A ví proč.

O svůj zážitek se podělil majitel dvoupokojového bytu v jednom z prostějovských družstevních domů. Do nájmu vzal cikánský mladý pár. „Zdáli se v pohodě, oba čistí, holka těhotná, kluk ale pracoval. Tak proč ne, řekl jsem si. Do dvou měsíců bylo všechno jinak. Kluk skončil na pracáku, brali dávky ze sociálky a do bytu se nastěhovala nějaká jejich rodina ze Slovenska. To peklo, než jsem je dostal ven, si neumíte představit. V baráku pokradli, co se dalo, byt vybydleli a na mě poštvali policajty, že jsem rasista,“ netajil se rozhořčením muž. Opravy v bytě jej přišly na několik desítek tisíc, stejně jako doplatek za elektřinu. „Museli mít snad všude reflektory, jinak si tu spotřebu neumím vysvětlit,“ dodal.

Když platí, jdeme na hotel

Na hotelu na hlavním prostějovském nádraží žije dlouhodobě hned několik cikánských rodin. O to, že by nezaplatili za ubytování, se provozovatel zařízení nebojí, peníze mu totiž chodí rovnou na účet. Kolik to činí, ale sdělit odmítl. Sdílní jsou ovšem samotní obyvatelé, kteří většinu času tráví v nádražní hale nebo před hotelem. „A co mám jako dělat? Mám pět děcek a prácu ne. A na byt mě taky nikdo nechce, protože su cikánka. Tady máme pohodu,“sdělila redakci jedna z cikánských matek, která na hotelu žije už několik měsíců. Jen pro ilustraci, noc pro jednu osobu stojí noc v hotelu 450 korun, třílůžkový pokoj přijde na 750 korun. Ceny jsou ale údajně smluvní, pohybují se kolem 12-15 tisíc za měsíc podle počtu rodinných příslušníků.

Ubytovna není nic pro malé děti

Ubytovny neplní roli krizového či přechodného ubytování. Pro mnoho domácností, které fakticky nemají šanci (znovu) získat standardní nájemní bydlení, se ubytovny stále častěji stávají bydlením dlouhodobým až trvalým, ač k tomuto účelu nejsou často uzpůsobeny. Na ubytovnách často nemají jednotlivé ubytovací jednotky vlastní sociální zařízení a kuchyni. Taková zařízení, jež neposkytují dostatek soukromí a autonomie, a v některých případech nesplňují ani základní hygienické standardy, jsou zvláště nevhodná pro dlouhodobé bydlení rodin s (malými) dětmi. V Prostějově jsou ubytovny, včetně té, patřící Schola Servisu, plné právě rodin s dětmi. Svědčí o tom i seznam ubytovaných ve výše zmíněné instituci, který má redakce k dispozici. (ber)