Před sto deseti lety byla otevřena prostějovská sokolovna!

Foto Hana Bartková

Další fotky: 

Sokol založený v roce 1869 patřil k významným spolkům Prostějova. Sehrál významnou roli v oblasti vzdělávací, národnostní i osvětové. Měl velkou členskou základnu, řadu nadšených vedoucích, prapor, ale citelně mu chyběla tělocvična. Odbor pro její výstavbu byl založen už v roce 1884. Finanční prostředky potřebné pro stavbu se podařilo shromáždit až po roce 1900.  Byly získány ze sbírek, členských příspěvků a půjček od města a městské spořitelny. 

V dubnu téhož roku byl od města zakoupen pozemek na ploše valů po zbouraných hradbách. V lednu 1907 valná hromada Sokola schválila plány a rozpočet pražského architekta Otakara Pokorného, který se nedávno uvedl jako stavbyvedoucí výstavbu Národního domu. Stavební práce začaly na jaře 1907. Řídil je stavební odbor v čele s předsedou a starostou prostějovské jednoty Josefem Špačkem. Hlavní stavební práce prováděla firma Čeňka Venclíka.

Dvoupodlažní volně stojící secesní budova je tvořena podélným tělocvičným traktem spojeným s dispozičně příčnou správní (administrativně-technickou) a spolkovou částí. Zde byl umístěn vestibul, šatny, sociální zařízení, kancelář, byt domovníka, knihovna, čítárna a archiv. Výrazným stavebním prvkem čelní fasády je vstupní půlkruhový portikus, prolomený třemi oblouky. V patře nad vstupem se nacházejí tři trojdílná okna. Nad nimi je umístěn stupňovitý štít nesoucí plastiku sokola. Vlastní tělocvična o rozměrech 24x16 m je doplněna jevištěm, balkonem a galeriemi. 

Sokolovna byla slavnostně otevřena u příležitosti celostátního sletu sokolstva konaného ve dnech 15. a 16. srpna 1908 v Prostějově. Vlastní akt otevření proběhl v neděli 16. srpna 1908 v 11 hodin za účasti zástupců městské rady, zastupitelstva a hostů. S projevy zde vystoupili starosta prostějovského Sokola Josef Špaček a náměstek starosty Prostějova Ondřej Přikryl. Starosta České obce sokolské Josef Scheiner hovořil o významu a budoucnosti sokolstva a zdůraznil, že každá tělocvična je školou, ve které se učí národnímu uvědomění, mužnosti, charakteru a rytířství. Odpoledne se vydal průvod sokolů, hostů, jezdců na koních doprovázený Kmochovou kapelou na cestu městem směrem k vlakovému nádraží, kde na pozemcích u sladovny proběhla veřejná cvičení. Dům svobodné demokracie vedle tvrze starodávné vrchnosti města – tak sokolovnu označil významný činitel Sokola, středoškolský pedagog a publicista Josef Konvička.

Sokolovna Tělocvičné jednoty SOKOL I Prostějov slouží svému účelu dodnes. (Zdroj a foto: historička Hana Bartková)