Svatba není přežitek!, říká Veronika Malíšková

Foto archiv Veronika Malíšková

Další fotky: 

"V předsvatebním shonu není nic příjemnějšího, než se na chvíli zastavit a vrátit se do dob minulých, nahlédnout do historie a objevit kousek minulosti, která nás dovedla až do současnosti. Různé kultury, ale vždy společný cíl - svatba," říká Veronika. 

Něco z historie:

• Ve středověku byly sňatky předem domlouvány podle velikosti majetku či udržení linie rodu. V nejvyšších vrstvách se sňatky domlouvaly již v kojeneckém věku, takže o možnosti výběru či nějaké lásce nemohla být vůbec řeč. Ženy prý často proplakaly první dny manželského života a jedinou útěchou od starších a zkušenějších žen bylo, že láska se prý objeví časem. Dnes ani netušíme, kolik bylo vyplakaných slz nad nešťastnými láskami, které nebyly nikdy naplněny…
• V 19. století se stává ideální manželkou žena po dosažení plnoletosti a muž je zralý ke sňatku těsně před 30. rokem. Rozdíl je mezi nimi tedy více jak 10 let. Tento věkový rozestup byl považován za ideální. Muž zajistil rodinu po finanční stránce a novopečená manželka byla v nejlepších letech svého produktivního věku pro založení početné rodiny. Pro ženu bylo vždy žádoucí si najít muže s vyšší vrstvy, aby dosáhla vyššího postavení. Manželství se uzavíralo vždy v kostele – manželství je jako smlouva. Žena musí bydlet s manželem a musí hlavního živitele rodiny poslouchat ve všem, co přikáže. Postavení manželky je tedy v této době podřízené.
• První svatby z lásky se objevují až po první světové válce, kdy upadal kapitál a možnost pořádat honosné svatby, lidé se tedy mohli brát z lásky a ne protože museli. Ale i v této době to nebylo úplně pravidlem a někteří zámožní své dcery prodávali. Ruku na srdce – dodnes bychom možná našli nejeden pár, který se bere z jiných důvodů, než je romantická láska a majetkové důvody rozhodně nemůžeme z této kategorie vyloučit.

Pár zvyků a tradic:

o   Nevěsta a ženich by neměli trávit předsvatební noc v jednom domě, ženich by měl tuto noc spát u rodičů, kteří na něj dohlídnou, aby neprovedl nějakou hloupost.

o   Ženich by neměl vidět šaty nevěsty dříve než před obřadem, pověra říká, že kdo spatří svůj protějšek ve svatební den jako první, bude mít v manželství navrch.

o   Nevěsta by měla mít na sobě v den svatby

§  něco nového - symbolizující nový počátek

§  něco starého (třeba šperk po babičce nebo mamince) - symbolizující pokračování rodu a rodové linie i v novém manželství.

§  něco vypůjčeného - podle některých výkladů se má věc půjčit od šťastné vdané ženy – symbolizující štěstí

§  něco modrého – symbolizuje čistotu, věrnost a nevinnost

§  něco darovaného – symbolizující bohatství a blahobyt

o   Krásným zvykem je poděkování rodičům za syna a za dceru. Dříve se dávaly dorty, ale v dnešní moderní době se tento zvyk každý vytvoří po svém a poděkuje jiným způsobem. Třeba perníková srdce, láhev vína či slivovice a mnoha dalších věcí.

o   Zametání střepů - Střepy symbolizují štěstí a hlukem při jejich rozbíjení odhánějí zlé duchy, kteří by chtěli novomanželům škodit. Společné zametání střepů jim ukazuje, že v manželství mají společně řešit nejen problémy, ale třeba i domácí práce.

o   Házení svatební kytice - význam toho zvyku spočívá v tom, že se ze svobodných dívek opět vybere ta další, která se bude vdávat. A která to bude? No přeci ta, která jako první chytí házenou svatební kytici nevěsty. (tip: Nechejte si od své květinářky udělat malou kopii své svatební kytice a tu můžete hodit svobodným dívkám. Jen pozor, aby se o ni nepopraly.)

o   Krájení svatebního dortu - novomanželé mají opět společnou rukou krájet a poté společně rozdávat dort. Symbolika toho zvyku je podobná jako u společného úklidu porcelánových střepů - tedy v tom, že si mají v manželství pomáhat.

Čerpáno ze stránek:

http://www.online-kvetiny.cz/historie-snatku-a-svateb/

http://svatba-mgmagazine.cz/cz/inspirace-a-rady/proc-se-lide-berou-aneb-historie-svatby-1-dil.html

http://svatba-mgmagazine.cz/cz/inspirace-a-rady/historie-svateb.html

http://www.svatebni-inspirace.cz/tradice.aspx   (red)