ekologie

Aktuální informace o likvidaci ekohavárie na říčce Blata

ilustrační foto

Povodí Moravy pokračuje v monitoringu ekologické havárie na Blatě. Podle nejaktuálnějších odběrů z pátku 13. července se kvalita vody v řece zlepšila. Voda už nezapáchá a je méně zakalená. Celkové náklady se zatím pohybují kolem částky 140 tisíc korun, finančně se na této akci podílí Povodí Moravy, s.p. a Olomoucký krajský úřad. 

Připomeňme, že říčku Blata zasáhla v noci na pátek 6. července ekologická havárie. Z protržené nádrže zemědělského družstva v Seničce uniklo do Blaty 400 metrů krychlových kejdy. Kejda je směsí tekutého statkového hnojiva, výkalů, hospodářských hnojiv a zbytků krmiv s podílem vody.

Ekologická havárie na hanácké Amazonce

Stavědlo a splav v Olšanech na Prostějovsku. Foto HZS Olomouckého kraje
Stavědlo a splav v Olšanech na Prostějovsku – instalace mobilní hráze. Foto HZS Olomouckého kraje

Říčku Blata, protékající Hanou, zasáhla v noci na minulý pátek ekologická havárie. Z protržené nádrže zemědělského družstva v Seničce uniklo do Blaty 400 metrů krychlových kejdy. Prvotní informace, že ve vodě bylo zničeno vše živé, se naštěstí nepotvrdily.

Hanácká Amazonka - tak se někdy s nadsázkou přezdívá říčce Blatě pro její délku. Pramení poblíž Vilémova a její více než pětačtyřicetikilometrový tok protíná Hanou až do soutoku s řekou Moravou u Lobodic. I když nepatří mezi nejčistší toky, únik kejdy je velmi závažnou nehodou. Kejda je směsí tekutého statkového hnojiva, výkalů, hospodářských hnojiv a zbytků krmiv s podílem vody.

Botanická zahrada nese jméno Petra Albrechta

Slavnostní otevření Botanické zahrady Petra Albrechta
Botanickou zahradu Petra Albrechta slavnostně otevřeli náměstci primátora Zdeněk Fišer a Ivana Hemerková a radní Milada Sokolová (zcela vpravo)

Od dnešního dne nese prostějovská botanická zahrada v Lidické ulici jméno Petra Albrechta. Změnu názvu odsouhlasili na dubnovém zasedání zastupitelé Prostějova.

Petr Albrecht celý svůj život zasvětil ochraně přírody. Již za komunismu, kdy měla být botanická zahrada zlikvidována kvůli rozšiřování jezdeckých kasáren, několik let úspěšně bojoval za její udržení. Z pozice člena zastupitelstva a předsedy komise životního prostředí, jimž byl od roku 1998, usiloval o její rozvoj a rozšíření. "Domníváme, že se významným působem zasadil o prostějovskou botanickou zahradu, proto jsme se rozhodli pojmenovat ji jeho jménem," uvedla na slavnostním aktu Ivana Hemerková, náměstkyně primátora. 

Dvě přírodní památky na Prostějovsku končí, ochrana ztratila smysl

Úpolín nejvyšší už Pod panským lesem neroste, chráněné území bude zrušeno
Úpolín nejvyšší už Pod panským lesem neroste, chráněné území bude zrušeno

Svůj ochranný status ztratí dvě přírodní památky na Prostějovsku. Na jejich územích bohužel vyhynuly vzácné druhy rostlin a ochrana tak ztratila smysl.

V lokalitě Pod panským lesem rozkládající se v západní části katastru obce Malé Hradisko rostla chráněná bylina úpolín nejvyšší. Podle zřizovacího dokumentu z roku 1990 byl předmětem ochrany zbytek vlhkých upolínových luk, jež byly dříve pro oblast Drahanské vrchoviny typické. Na této louce však již několik let nebyl zjištěn ani jeden jeden exemplář zmíněné rostliny. 

Svozový den bioodpadu se ze soboty přesouvá na pátek

ilustrační foto

Svoz bioodpadu probíhá v Prostějově od listopadu loňského roku a to každý sudý týden v sobotu. Od července 2012 dojde ke změně svozového dne ze soboty na pátek. Důvodem změny jsou podle svozové společnosti .A.S.A.TS Prostějov, s.r.o. technické a provozní důvody. 

Množství svezeného bioodpadu je větší než se předpokládalo a dále se zvyšuje počet bionádob, kdy do systému vstupují nádoby, které si občané pořizují jako vlastní. Dalším důvodem je skutečnost, že řada občanů na víkend odjíždí mimo Prostějov a sobotní termín jim nevyhovuje.

Změna svozu začíná pátkem 6. července 2012 a svážet se bude každý pátek a to vždy v sudý a lichý týden půl města (viz. níže uvedený seznam). Svoz bude probíhat v době od 13.30h do 22.00h.

V sobotu se na náměstí koná Den životního prostředí

Chybět nebude ani vodní bar. Ilustrační foto
Chybět nebude ani vodní bar. Ilustrační foto

Datum 5. června, které bylo ustanoveno Valným shromážděním OSN v roce 1972 Světovým dnem životního prostředí, je považováno z pohledu ochrany a obnovy životního prostředí za jednu z nejdůležitějších událostí v roce. Připomene si ho i Prostějov v sobotu 9. června.

Osvětovou akci, na kterou je srdečně zvána široká veřejnost, pořádá Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem města Prostějova a Zdravým městem Prostějov.

Finanční injekce pro další rozvoj lesního hospodářství

ilustrační foto

Statutární město Prostějov získalo dotaci 2,3 milionů korun ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) z Programu rozvoje venkova – Investice do lesů. Žádost o dotaci byla podána na pořízení technologického vybavení pro zpracování palivového dříví a další technologie v souvislosti s rozvojem a rozšířením lesní školky v Seči.  

Radní akceptovali doporučení dozorčí rady společnosti Lesy města Prostějova s.r.o. a schválili pořízení dvou pracovních terénních vozů a nákup technologického celku pro štípání a paletizaci palivového dříví, což souvisí s rozvojem areálu lesní školky v Seči a celoročním využitím pracovních sil. Už koncem loňského roku byly v lokalitě lesní školky zahájeny práce na modernizaci a rozšíření výroby sadby lesních stromků, letos budou podle schváleného programu pokračovat stavební úpravy stávajících objektů na klimatizovaný sklad a další potřebné zázemí. 

Bioplynka v Tištíně je jednou z prvních na Prostějovsku

Stanice na výrobu bioplynu v Tištíně nezatěžuje životní prostředí.
Stanice na výrobu bioplynu v Tištíně nezatěžuje životní prostředí.

Požadavek na maximální využívání obnovitelných zdrojů patří mezi klíčové body energetické politiky Evropské unie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na bilanci spotřeby energie se stal jedním z prioritních úkolů v naprosté většině členských zemí. Stejně tak v České republice. 

Při vstupu ČR do EU se vláda zavázala, že zvýší podíl výroby elektrické energie z alternativních zdrojů. Díky legislativě a příznivým příspěvkům Regulačního fondu se stala především sluneční energie obrovským byznysem a paradoxně výrazně zvýšila ceny elektřiny pro konečné spotřebitele, především pro občany. Nyní hledá vláda kroky, jak lidem ulevit. Odhlasovala již s podporou Ústavního soudu zdanění výnosů ze solárních elektráren, na stole je teď otázka pozastavení podpory fotovoltaiky a podpora ostatních obnovitelných zdrojů jen v rozsahu, který je ekonomicky únosný.  

Dobrovolníci vyrazí v sobotu na pomoc přírodě

Jedna z květnových akcí byla věnována prostějovské botanické zahradě.
Jedna z květnových akcí byla věnována prostějovské botanické zahradě.

Všechny, kdo se chtějí zapojit do akce na pomoc přírodě, zvou prostějovští ochránci přírody z Ekocentra Iris na Den pro přírodu. Hledají dobrovolníky, kteří přiloží ruce k dílu při úklidu na loukách v lokalitě Plumlova.

Akci na sobotu 26. května vyhlásili ochránci přírody pro ty, kdo chtějí pomoci přírodě na Prostějovsku. Na loukách v okolí Plumlova v lokalitách U Jasénků a U Bílých studýnek budou shrabovat posečenou trávu, vytrhávat plevel, jako je například ovsík, nebo rozrušovat drny. Akce bude probíhat od 8.45 do 14.00 hodin, sraz účastníků je v Plumlově na autobusové zastávce v 8:45, vhodný autobus z Prostějova odjíždí z autobusového nádraží v 8.25 hodin.

Kam dojde honba za nerostným bohatstvím?

ilustrační foto

Vláda, parlament i veřejné mínění se v současné době zmítá v otázkách rozšiřování těžby nerostného bohatství. Těžba čehokoli se stala v České republice fenoménem, slovo těžba je opět v kurzu. 

Vášnivě se diskutuje o možnosti prolomení těžebních limitů uhlí v severních Čechách, kdy uhlobaroni argumentují rostoucí potřebou energie. Lidé žijící v oblastech na severní Moravě, kterým hrozí ztráta domovů kvůli rozšíření těžby černého uhlí, se přirozeně bouří. Stále častěji se vynořují zprávy o ropných zásobách na Moravě, o velkých zásobách zlata v Čechách,  gigantických ložiscích nesmírně cenného germania v Krušných horách a nejnověji o ložiscích břidličného plynu napříč republikou.