historie

Máte rádi historii? Zajeďte na přednášku o legiích

ilustrační foto plakát

Klub válečných veteránů a obec Smržice pořádají v pátek 13. dubna přednášku Československé legie 1914-1920.

František Trávníček o nich bude přednášet od 18 hodin v Kulturním domě ve Smržicích. (red) 

Prostějov o poslední část historické závodní dráhy přijde

Foto ber

V souvislosti s rekonstrukcí ulic Sokolská a Trávnická se na redakci PvNovinek obrátil jeden z čtenářů s dotazem, zda bude po rekonstrukci zachována historická závodní dráha ze žulových kostek. Nyní zveřejňujeme odpověď prostějovského magistrátu.

"Tato dráha je již pouze na těchto dvou ulicích a vyznačuje se středovou čárou, která je vytvořena z černých žulových kostek. Myslím, že by bylo dobré se o to zajímat, protože by byla škoda, kdyby Prostějov ztratil takovou pamětihodnost, která se využívá při slavnostní jízdě veteránů každý rok," uvedl čtenář.

Dnes se upálil Jan Zajíc

ilustrační foto

Dne 25. 2. 1969 se na Václavském náměstí upálil devatenáctiletý student Jan Zajíc. 

Učinil tak na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v  průchodu poblíž tehdejších kin Letka a Čas. Na náměstí se mu však již nepodařilo vyběhnout. Upadl na zem, na rozdíl od Palacha však nebyl poblíž nikdo, kdo by mu okamžitě pomohl. Zajíc zemřel v den, kdy se rozhodl být pochodní číslo dva. (red)

 

Právě dnes rozsvítil Edison vánoční strom

Foto remeslanasbavi.cz

Dvaadvacátého prosince 1882 se Thomasi Alva Edisonovi podařil husarský kousek. Rozsvítil vůbec první elektricky osvícený vánoční strom.

Masové použití elektrického osvětlení ale ještě nějakou dobu trvalo. První elektricky osvícený vánoční stromeček se na veřejnosti rozsvítil roku 1912 na Madison Square v New Yorku.

Do Evropy se svítící vánoční stromy dostaly až v roce 1924, kdy byl v německém Výmaru na veřejném prostranství postaven vůbec první vánoční strom osvětlený elektrickými žárovičkami. (ber)

I Česko má svou „Čachtickou paní“!

ilustrační foto

Píše se rok 1534. „Čachtická paní“, Alžběta Báthoryová, která se má nechvalně proslavit jako vražedkyně stovek mladých dívek, se narodí až za šestadvacet let. V  Česku je za podobné sadistické praktiky právě odsouzena jiná šlechtična. Kateřina Bechyňová z Lažan je vržena do věže Mihulky na Hradčanech a vyhladověna k smrti. Říká se jí „Karlštejnská paní“. Byla obviněna ze 14 vražd, bylo jich ale nejméně 30. Zemřela ve věži Mihulka na Pražském hradě. 

O  případu Kateřiny Bechyňové toho víme málo, ještě méně je nám známo o jejím životě před vypuknutím procesu. Byla dcerou Kunaty Pešíka z Komárova, významného rytíře, kterého si za prokazování služeb oblíbil sám král Vladislav I. Jagellonský. Měla jedinou sestru a čtyři bratry. Někteří se pouštějí do spekulací, že právě fakt, že vyrůstala mezi muži, formoval její drsnou povahu. Dále existuje více domněnek a variant.

Pohled do historie. Tentokrát sanitek

ilustrační foto

Dnešní fotografie jsou z archivu přerovské záchranky. Je na nich sanita v podobě Škody 1203, lidově zvané dvanástcettrojky. Vybavení měla jednoduché, většinu tvořilo lůžko. A potřebné věci si lékař vozil v kufříku.

Pokud chcete tuhle sanitu vidět v plné kráse, přijďte 10. září do autokempu Žralok v Plumlově. Záštitu nad akcí 1. Moravské setkání automobilů RVHP převzal Roman Váňa, předseda výboru pro bezpečnost poslanecké sněmovny, který přislíbil účast i svého vozu, sanitky Škoda 1203.  Š 1203 se vyrábí od roku 1968 dodnes. (ber)

Smutné výročí: Před 29 lety explodoval černobylský reaktor

Foto Petr Vavrouška

 

V noci z 25. na 26. dubna 1986 ztratili inženýři černobylské elektrárny kontrolu nad čtvrtým blokem. Špatné rozhodnutí odstartovalo explozi, požár a roztavení jádra reaktoru. 

Sovětské vedení se snažilo havárii zatajit a její katastrofální rozměry zlehčovat. Její následky, zejména zdravotní, ale pociťuje svět dodnes. (ber)

Trocha srovnání aneb fenomén Prior

ilustrační foto filokartie.cz

 

Od konce 60. let byly v centrech mnoha našich větších měst budovány obchodní domy, zejména OD Prior. Většinou se jednalo o radikální zásah do vzhledu městského jádra, stejně, jako tomu je v Prostějově.  U nás byla stavba zahájena v roce 1969, kdy byl zbourán blok obytných domů mezi nynějšími náměstími  E. Husserla a TGM. Vše dokumentují dobové pohledy.

Prostějovské  hlavní náměstí  lemují  historické domy, jejichž současný vzhled je ale většinou výsledkem stavebních úprav z přelomu 19. a 20. století. Tehdy Prostějov zažíval období rozkvětu - měl víc obyvatel než blízká Olomouc a byl největším městem s českou radnicí na Moravě. Podoba náměstí ze 60. let se příliš nezměnila od roku 1932, kdy byla provedena parková úprava v jeho středu.

Černobílý snímek zachycuje jižní stranu náměstí  s rodným domem básníka Jiřího Wolkera. Východní strana náměstí  si ještě uchovala původní vzhled.

Poznáváte chlouby Prostějova?

ilustrační foto Publikace o Prostějovu

 

Dalším prostějovským podnikem, který byl známý po celém světě, byla firma Wikov, nazvaná po svých zakladatelích, Wichterlem a Kovaříkovi. Po nástupu komunistů firma změnila majitele i název, časem se z ní stal Agrostroj. Výroba zemědělských strojů v ní ale pokračovala dál.

"Dělali jsme jedinečné česačky chmele, konstrukce vymyslela kombajn, který byl ve své době převratnou novinkou. Jenže v rámci RVHP jsme museli všechnu dokumentaci odevzdat a vyráběli ho nakonec východní Němci," zavzpomínal pan Bedřich, který v Agrostroji pracoval přes 40 let. Chloubou firmy byly i malotraktorky, kterých byly v Prostějově vyrobeny tisíce. Mnohé z nich slouží dodnes.

Tip na výlet: nahlédněte do života šlechty

ilustrační foto
ilustrační foto

V neděli 22. července 2012 se odehrají na hradě Šternberk speciální podvečerní prohlídky s názvem „Šlechtické kratochvíle aneb jak se žilo na hradě“. V rámci prohlídek shlédnete komponované divadelní představení v dobových kostýmech s ukázkami ze života na hradě. 

Hrad Šternberk založil v polovině 13. století Zdeslav z Chlumce a ze  Šternberka, příslušník starého českého šlechtického rodu. První písemný záznam najdeme v listině z roku 1269. Dokument zároveň vymezoval hranice šternberského panství a kláštera Hradisko. Z obranného sídla byl hrad v 70. letech 14. století přestavován a rozšířen. Biskup Albert II. ze Šternberka, významný církevní hodnostář a vlivný diplomat, využíval hrad jako svou rezidenci. Pozornost biskupa se upírala především ke  kapli, kterou nechal  vyzdobit ve stylu panujícím tehdy na dvoře Karla IV.