hvězdárna

Tip na sobotu. Oslavy prostějovské hvězdárny

ilustrační foto Hvězdárna Prostějov

V sobotu 24. července se bude konat první ze dvou oslav 60. výročí prostějovské hvězdárny.

Od 13 do 17 hodin si budou moci účastníci soutěže Staň se hvězdářem přijít pro vyhodnocení pracovních listů a získat certifikát. Od 15 hodin bude v prostorech předzahrádky možnost shlédnutí menší výstavy z historie a odborné činnosti hvězdárny. V 18 hodin začne vystoupení skupiny ÚDIF, tedy Úžasného divadla fyziky, které předvede mnoho zajímavých fyzikálních pokusů. Vyvrcholením dne bude promítání vědeckofantastického filmu Interstellar, a to ve spolupráci s kinem Metro70. 

Hvězdárna má turistickou známku. K 60. výročí otevření

Foto Hvězdárna Prostějov

U příležitosti tohoto významného jubilea nechali pracovníci prostějovské hvězdárny u společnosti TURISTICKÉ ZNÁMKY s. r. o. vyrobit jedinečnou Výroční turistickou známku.

 V prodeji bude limitovaných 300 kusů za cenu 40,- Kč. Zakoupit ji bude možné od pondělí 12. 4. 2021 na pokladně hvězdárny. Po dobu uzavření zařízení bude prodej možný po domluvě v prostorách předzahrádky. „Tak neváhejte a taky si jednu pořiďte,“ vzkazují hvězdáři. (red)

Prostějovská hvězdárna slaví šedesátiny. Budovu ozdobí umělecká malba

Foto archiv Muzea a galerie Prostějov

Letos je to přesně šedesát let, kdy se otevřela nová éra v historii průzkumu vesmíru. Ruský kosmonaut Jurij Gagarin, na palubě kosmické lodi Vostok 1, tehdy uskutečnil první pilotovaný let do vesmíru. Datum 12. dubna 1961 však bylo významné i pro obyvatele Prostějova, právě v tento den se totiž otevřela tamní hvězdárna. V rámci letošního kulatého jubilea chystá astronomické oddělení Muzea a galerie v Prostějově pro veřejnost řadu akcí, mimo jiné i spolupráci s olomouckým Street art festivalem.

Prostějované při stavbě přiložili ruce k dílu

Nenápadnou, do bílé barvy oděnou stavbu najdeme v prostějovských Kolářových sadech. Její budování sice začalo v roce 1953, historie prostějovských hvězdářů se však začala psát ještě o několik let dřív. „Už v roce 1948 totiž na střeše 5. národní školy chlapecké odstartovala stavba hvězdářské kopule. Dokončena byla 30. října 1949, ale za nedlouho bylo jasné, že by si Prostějov zasloužil vlastní samostatnou hvězdárnu,“ připomněl Václav Horák, historik a statutární zástupce Muzea a galerie v Prostějově.

Hvězdárna zve na přednášku Nejsme ve vesmíru sami

ilustrační foto plakát akce

Pozvání tentokrát přijal geolog Petr Gadas z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška se koná ve čtvrtek 24. září v 18 hodin, její součástí je i ukázka vzorků meteoritů a tektitů.

V úvodu přednášky bude uveden přehled různých skupin extraterestrických těles na základě velikosti, původu, vztahu k naší planetě s příklady (planetky, meteoroidy, komety ad.), dále základní terminologie a přehled v oblasti meteoritiky s uvedením řady příkladů a předvedením několika ukázek. V souvislosti s meteority i přehled významných historických i současných pádů. V případě dostatku času bude probrána i problematika impaktových událostí a s tím souvisejících jevů, problematika tektitů a dalších impaktních produktů a předvedení ukázek. Vstupné činí 40,- a 20,-. (red)

Nezapomeňte! Zatmění Měsíce můžete sledovat na hvězdárně!

ilustrační foto plakát

V pondělí ráno 21. ledna uvidíte nápadný astronomický úkaz. Přestože bude Měsíc v úplňku, nebude vidět jeho jasně zářící kotouč. Namísto toho najdete nevysoko nad obzorem jen jakéhosi ducha Měsíce. Přibližně hodinu, od tři čtvrtě na šest do tři čtvrtě na sedm, bude totiž Měsíc v zemském stínu a jeho povrch bude nasvětlen pouze paprsky, které prošly zemskou atmosférou. 

"Měsíc by měl mít nápadnou narudlou barvu. Směrem k okraji stínu bude Měsíc světlejší. Zajímavý vzhled bude mít Měsíc rovněž asi hodinu před a po úplné fázi zatmění, kdy se bude postupně nořit a vystupovat ze zemského stínu. Během částečné fáze zatmění si budete moci všimnout kulatého tvaru zemského stínu, který svým zakřivením zhruba odpovídá velikosti naší Země. Budete si tak moci sami odhadnout, podobně jako například antičtí myslitelé, kolikrát je naše planeta větší, než náš kosmický průvodce," uvedl za hvězdárnu Karel Trutnovský.

Hěvzdárna zve na pozorování zatmění Měsíce

ilustrační foto

Úplné zatmění Měsíce nastane v noci z 27. na 28. 7. 2018. Prostějovská hvězdárna zájemcům umožní sledovat ho už od 20:30 hodin.

Během pátečního večerního pozorování budou mít návštěvníci hvězdárny možnost pozorovat překrásný a zajímavý úkaz – úplné zatmění Měsíce. Měsíc vychází již částečně zatmělý, začátek úplného zatmění bude asi ve 21:30 hodin. Hvězdárna bude otevřena již od 20:30 hodin, kdy v přednáškovém sále proběhne pořad o teorii a zajímavostech zatmění. Maximální fáze nastává přibližně ve 22:20 hodin a z plného stínu začne vystupovat přibližně ve 23:13 hodin. Konec částečného zatmění nastane asi dvacet minut po půlnoci.

Nad Prostějovem se nikdy nestmívá. Kvůli světelnému smogu. Co na to radnice?

Foto Hvězdárna PV

Před dvěma dny PvNovinky zveřejnily výtah z článku Karla Trutnovského o světelném smogu v Prostějově. Vedoucí prostějovské hvězdárny Karel Trutnovský mimo jiné zmiňuje znečištění způsobené lampami veřejného osvětlení. Město se ale brání, světla jsou podle něj v souladu s normami pro osvětlení komunikací v ulicích měst a obcí.

„Svítidla typu OCP jsou standardní a nejvíce používaná parková svítidla, která se používají k pro osvětlení zástavby rodinných domů, sídlišť, parků a klidnějších komunikací apod.  Na chodníku – oválu v Kolářových sadech okolo hvězdárny byly právě kvůli hvězdárně osazeny speciální svítidla s metal halogenovou výbojkou 35W, pro omezení svítivosti v těsné blízkosti hvězdárny.

Nad Prostějovem se nikdy nestmívá. Kvůli světelnému smogu

Zdroj hvězdárna

Teorie říká, že když je Slunce více než 18 stupňů pod obzorem, nastává tzv. „astronomická noc“ a na nebi jsou vidět i ty nejslabší hvězdy. Jenomže nad Prostějovem se doopravdy nikdy nestmívá a astronomická noc nikdy nenastává. Když se totiž Slunce ocitne přibližně jen 12 stupňů pod obzorem, světla přestane ubývat a více hvězd se již na obloze neobjeví. Zde v Prostějově, ale i v jiných městech, máme totiž trvalý soumrak. Může za to světelný smog, který dusí nejen pozorování krás hvězdné oblohy, ale je příčinou nemocí lidí i smrti mnoha živočichů závislých na noční tmě. Světelný smog produkují zejména pouliční lampy. Na prostějovské hvězdárně se jejich rušivý vliv projeví v celé své nahotě zejména v zimě, když jejich světlo netlumí listí na stromech. V Prostějově je jen velmi málo lamp, které bychom mohli označit za šetrné k životnímu prostředí.

Aby pouliční lampa osvětlila terén pod sebou, musí svítit do dolního poloprostoru. Jenže všechny lampy umožňují svítit do dolního poloprostoru, včetně světelných koulí. Pokud však chceme hovořit o lampě kvalitní a k přírodě šetrné, je potřeba, aby svítila výhradně do dolního poloprostoru. Dobrá lampa se z dálky pozná tak, že je patrný pouze osvětlený terén pod lampou, samotná lampa však vidět není.

Hvězdárna zve na Saturn

ilustrační foto plakát

Ve čtvrtek 7. prosince v 18 hodin zavítá na prostějovskou hvězdárnu Tomáš Přibyl. Návštěvníkům bude vyprávět o Saturnu - Králi mezi raketami.

"Málokdo si uvědomil, že letos uplynulo právě půlstoletí od chvíle, kdy se do vesmíru poprvé vydala obří raketa Saturn V, která dovolila uskutečnit pilotované lety na Měsíc. Dodnes jde o nepřekonaný nosič, a to jak velikostí, tak výkony. Výška 110,6 metrů, průměr 10,1 metru, hmotnost 3038 tun, spotřeba 13 tun paliva za sekundu, nosnost 45 000 kg k Měsíci… Podíváme se na peripetie jeho vzniku, úspěchy i nezdary při testování, obdivuhodnou pozemní infrastrukturu od testovacích stavů až po startovací rampy.

Čeká nás ukousnutý Měsíc!

ilustrační foto hvězdárna PV

Když se v pondělí 7. srpna asi ve 20:30 hodin podíváte nad východní obzor, uvidíte vycházející Měsíc velice netypického tvaru. Jako by ho odspoda někdo ukousl...

Jedná se o částečné zatmění Měsíce, které nastává pouze ve chvíli, kdy se úplňkový Měsíc dostane téměř přesně na spojnici Země – Slunce. V tu chvíli vrhá naše planeta stín na měsíční povrch. Zakřivení zemského stínu zhruba odpovídá skutečnému zakřivení zemského povrchu, takže si můžete všimnout, kolikrát je naše planeta větší než Měsíc a můžete si představit, jak je asi veliká Země na měsíční obloze. Pozorování však nebude úplně snadné, protože Měsíc na obloze vychází krátce před půl devátou, tedy prakticky přesně v okamžiku západu Slunce. Obloha proto bude velmi světlá.