Josef Franc

Střípky z Josefkolu jsou k vidění v Olomouci

Foto Josef Franc

 

V Regionálním cetru Olomouc se v pondělí 9. prosince uskutečnila vernisáž výstavy nazvané Střípky z Josefkolu. Na "svědomí" ji má Spolek prostějovských fotografů.

"Jedná se o střípky, které vykreslují mozaiku loňského i letošního Josefkolu, ke kterému Spolek prostějovských fotografů přispěl svojí troškou do mlýna," vysvětlil jeden z autorů Josef Franc, který spolu s Dušanem Věženským a Karlem Zvěřinou vystavují i fotografie z roku 2012. Z letošního ročníku přidali své postřehy Lubomír Čehovský, Ivo a Oto Snídalovi a Jiří Peka. Každý ze sedmi fotografů tak představuje svůj pohled na výjimečnou akci, jakou Josefkol bezesporu je.

Zajeďte se podívat na Střípky z Josefkolu

ilustrační foto pozvánka

 

V Regionálním cetru Olomouc se v pondělí 9. prosince uskuteční vernisáž výstavy nazvané Střípky z Josefkolu. Na "svědomí" ji má Spolek prostějovských fotografů.

Jedná se o střípky, které vykreslují mozaiku loňského i letošního Josefkolu, ke kterému Spolek prostějovských fotografů přispěl svojí troškou do mlýna," vysvětlil jeden z autorů Josef Franc. Výstava je podle jeho slov doplněním audiovizuálního DVD, které z těhto akcí vytvořili organizátoři a které je promítáno v Muzeu kočárů v Čechách pod Kosíře.

Vernisáž výstavy, na které bude i hejtman Olomoukého kraje Jičí Rozbořil, začne v 18 hodin. Výstava samotná bude k vidění do 22. prosince 2013. (red) 

Krajina zahalená do zimy

ilustrační foto

 

Od včerejšího dne dokresluje vánoční výzdobu Kavárny Kůrka ve Vodní ulici výstava fotografií prostějovského cestovatele a fotografa Josefa France, nazvaná KRAJINA ZAHALENÁ DO ZIMY. Jak již název výstavy napovídá, snímky pořídil autor na svých toulkách na sněžnicích zasněženou horskou krajinou.

Vystavené fotografie romantické zimní krajiny, zajímavých sněhových zátiší, jež vytvořila paní Zima, jen potvrzují Francovu lásku k zimní krajině.

Treking u sousedů - pohoří Schneealpe

foto archiv Josef Franc

 

Mezi rakouská pohoří, řadící se do takzvaných Vídeňských domácích hor (Wiener Hausberge) patří i rozlohou nevelké, avšak velice malebné hory Schneealpe, kde lze velice příjemně strávit několik dní nenáročnou horskou turistikou v romantickém a klidném prostředí.

Toto vápencové pohoří, vzdálené asi 120 km jihozápadně od Vídně, je sevřeno z východní strany pohořím Raxalpe, zatímco na západě se tyčí Hohe Veitsch a Hochschwab.

Schneealpe jsou lesnatým pohořím, posetým nesčetnými malebnými horskými loukami, s krasovým rázem vrcholových partií. Pohoří není nikterak náročné na přístup, neboť výstup z údolí na jižní či západní straně na náhorní planinu s loukami Hinteralm nepřevyšuje 600 výškových metrů. Osvědčeným výchozím místem je vesnice Frein a.d. Mürz v  severozápadní části pohoří, kde lze vozidlo odstavit na neplaceném parkovišti u hotelu na okraji obce.

Pepa Franc zve na zážitky z Černé Hory!

Pozvánka Josef Franc

 

Na povídání a projekci fotografií pořízených při návštěvě Černé Hory vás do knihovny zve Pepa Franc.

Pepa Franc je prostějovský kriminalista a vášnivý cestoval, který při svých cestách Černou Horou a pohořím Durmitor, Bjelasica a Prokletije zažil nespočetné množství zážitků a nafotil spoustu fotografií, o které se chce podělit. Milujete-li cestování, navštivte zítra Městskou knihovnu v sedmnáct hodin. (red)

S Pepou Francem na toulkách po Jeseníkách

foto archiv Josef Franc

 

Národní přírodní rezervace Rejvíz s rozlohou 331,29 hektarů, která je největším rašeliništěm na Moravě i ve Slezsku, se nachází v¨severovýchodní části Hrubého Jeseníku u osady Rejvíz, nejvýše položené osady ve Slezsku (790m), připomínané od roku 1687. Její původní německý název Reihwiesen (bohaté louky) napovídá, že se již odedávna jednalo o přírodovědně velmi cenné území, ležící v nadmořské výšce 750 - 790 metrů v široké mělké pánvi mírně skloněné k východu. 

Rejvízské rašeliniště patří k typu rozvodnicového vrchoviště, jež vznikalo v době před 6 -7 tisíci lety díky vhodné konfiguraci terénu, který umožňuje dostatečné zadržování vody na nepropustném podloží. Původní porost smrku vlivem silného zamokření odumřel a v dalším vývoji došlo k intenzivnímu růstu rašeliníku a tvorbě rašeliny. Zejména v místech, kde jsou dnes známá jezírka -Velké a Malé - vznikla vrchoviště, která se postupně změnila v souvislé ložisko.

S Josefem Francem krajinou pohádky „Král sokolů“

ilustrační foto

Súlovské skály - tuto romantickou krajinu skalních měst s bizarními skalními věžemi, stovkami kamenných jehel, divokými soutěskami i strmými převisy, nad nimiž se tyčí zbytky skalních hradů, si pro svoje osobité kouzlo vybírají i filmaři. Právě tady se natáčely nejkrásnější přírodní scenérie krásné slovenské pohádky Král sokolů ( Sokoliar Tomáš) a donedávna bylo možno na louce pod Roháčom spatřit filmaři postavený proutěný dům na kůlech, s nádhernou kulisou skalních věží na pozadí.

Súľovské skály spolu s dalšími dvěma geomorfologicky odlišnými skupinami Manínska vrchovina a Skalky jsou součástí horského celku Súľovských vrchů, nacházejících se jihozápadně od Žiliny. Celá oblast Súľovských skal je pro svoji výjimečnou přírodní hodnotu vyhlášena přírodní rezervací.

Súľovské skály jsou tvořeny třetihorními vápencovými slepenci, skládajícími se z ohlazených valounů, spojených vápencovým tmelem, jejichž složení a charakter nemá jinde obdoby. Proto byla tato hornina specificky pojmenována jako súľovské slepence.

Putování s Josefem Francem - Víkend na Vysočině

ilustrační foto

Malebná krajina, do níž se každý, kdo ji jednou navštíví, znovu vrací, a která navozuje v turistovi, který jí prochází, pocit pohody, klidu a romantiky, zahrnuje Přírodní park „Údolí Krounky a Novohradky“ a Přírodní rezervaci „Maštale“. Toto území leží asi 10 kilometrů jihozápadně od Vysokého Mýta na rozmezí České tabule a zvlněných okrajů Českomoravské vrchoviny.

Vodní toky Krounky a Novohradky spolu s jejich přítoky zde zahloubily četná údolí, která dávají zajímavý a zároveň charakteristický ráz krajině plné romantických zákoutí i přírodních zajímavostí.

Putování s Josefem Francem - tentokrát po Rakousku

ilustrační foto

Grand Canyon“ Dolního Rakouska – soutěska Hintere Tormäuer

Součástí Přírodního parku Ötscher-Tormäuer, který je největším a pro mnoho návštěvníků i nejhezčím přírodním parkem Dolního Rakouska, je kromě vrcholu Ötscher i jeho široké okolí s rozlehlými horskými loukami. Do těch se v jižní části hluboko zařezávají říční toky a vytvářejí krajinu divokých roklí. Směle položené stezky s můstky, překlenujícími pěnící a burácející vody potoka Ötscherbach dělají z rokliny Ötscheru „Grand Canyon“ Rakouska.

Za romantikou do „Grand Canyonu“

Za východisko romantického putování si můžeme zvolit obec Erlaufboden, ležící u ústí říčky Erlauf na okraji soutěsky Hintere Tormäuer. Dostaneme se sem z hlavní silnice, vedoucí od Mariazellu na Puchenstuben odbočením vlevo za městečkem Josefsberg. Při využití Mariazellské úzkokolejné dráhy se k ústí rokliny nejsnadněji dostaneme z nádraží Gösing a.d. Mariazellerbahn dva kilometry dlouhou značenou cestou dolů do údolí.

OBRAZEM: Tak dlouho se milovalo moře se sluncem, až se zrodila Korsika

ilustrační fota Josef Franc

Pro většinu lidí je francouzský ostrov Korsika známý především jako rodiště dobyvačného vojevůdce Napoleona Bonaparte; jako místo, kde právo krevní msty – vendety platilo donedávna a kde separatisté neustávají v boji (mnohdy ozbrojeném) za nezávislost na Francii.

 

Pro většinu lidí je francouzský ostrov Korsika známý především jako rodiště dobyvačného vojevůdce Napoleona Bonaparte; jako místo, kde právo krevní msty – vendety platilo donedávna a kde separatisté neustávají v boji (mnohdy ozbrojeném) za nezávislost na Francii.