příběh

K háčkování ji přivedla babička. Dnes Lucce pomáhá háček zajistit péči o postižené děti

Foto FB

Na úžasné práce Lucie Tomáškové jsem narazila zcela náhodně na Facebooku. Perfektně vypracovaná zvířátka, pohádkové postavičky a nejrůznější figurky mě zaujaly natolik, že jsem Lucku požádala o rozhovor. A to jsem netušila, že háčkované výtvory mamince samoživitelce pomáhají k zajištění péče o dvě zdravotně postižené děti.

Lucko, můžeš nám představit svou rodinu?

Příběhy klokánkových dětí. Jakuba obvinili z nesmyslů, protože už ho doma nechtěli

Ilustrační foto pixabay.com

Třináctiletého Jakuba přijal Klokánek jako problematického chlapce, který měl doma osahávat svou vlastní neteř, chodit domů opilý a působit problémy. Tetám se ale už od začátku tato obvinění zdála nepravděpodobná.

Jakub bydlel se svou starší sestrou, která ho měla soudně svěřeného do péče, protože rodiče se o ně nestarali. Jemu bylo 13 a jeho sestra s manželem měli jednu dcerku. Když sestra podruhé otěhotněla, Jakub se na nový přírůstek do rodiny těšil. Místo toho, aby se v rodině všichni veselili, sestra několikrát volala na orgán OSPOD, kde nahlásila, že chodí domů Jakub opilý a dělá problémy. Později ho dokonce obvinila, že se uspokojoval nad její starší dcerou, se kterou sdílel pokoj.

Příběhy klokánkových dětí. Matka se raději věnovala prostituci než dětem

Ilustrační foto pixabay.com

Do Klokánku své malé děti přivedla jejich babička. Když zazvonila u hlavní brány, nevěřily sociální pracovnice tomu, že jsou to její vnoučata. Ženě totiž nebylo od pohledu více než čtyřicet let. Obě děti přitom vypadaly, že by už měly chodit do školy.

„Žena přivedla děti celkem čtyři. Dvě z nich ale nechtěla, prý se o ně stará na přání jejich maminky a tatínka. Jenže má svých starostí dost a nemůže si je doma nechat,“ vypráví klokánčí tety. „Když chtěl Klokánek zavolat sociálku, odmítla. Vzala zbylé dvě děti za ruku a zkrátka odešla. A tak jsme dvě opuštěné a vyděšené děti vzaly dovnitř a začaly jsme je seznamovat s Klokánkem.“

Příběhy klokánkových dětí. Nevlastní sourozenci nám plivali do jídla, teta se strýcem nám oholili hlavy, říká Alenka

Ilustrační foto pixabay.com

Celkem sedm dětí bylo přijato do Klokánku na žádost jejich tety. Ta se o ně starala společně se svými šesti dětmi, protože jejich rodiče skončili ve vězení. Jenže rodina dostala výpověď z bytu a najít najednou bydlení pro patnáct osob nebylo snadné. Proto nevlastní děti umístila teta do Klokánku a slíbila jim, že se pro ně vrátí. Po čase se ale ukázalo, že to je přesně to, čeho se sourozenci bojí. Nejstarší Alenka klokánčím tetám vysvětlila proč.

Na první pohled bylo jasné, že něco není v pořádku. Všech sedm dětí totiž do Klokánku přišlo s dohola ostříhanou hlavou. Prý měly vši a strýc je proto zbavil vlasů. To nesla nejhůř právě Alenka, která měla předtím vlasy do půl pasu. Postupně vyšlo najevo, že se dětem u tety se strýcem vlastně vůbec nelíbilo. Musely uklízet po nevlastních sourozencích, pomáhat s domácími pracemi. Často jim také nevlastní rodiče napsali omluvenku, aby nešly do školy a staraly se místo toho o domácnost.

Příběhy klokánkových dětí. Denise a Karličku nutila matka krást. Spali v pokoji s krysami

Ilustrační foto pixabay.com

Ve velmi zanedbaném stavu přijal Klokánek dva sourozence – Denise a jeho sestru Karličku. Obě děti byly podvyživené, velmi špatně komunikovaly s okolím, hlavně Karlička měla problém se socializací. Ukázalo se, že chodila na kontroly k psychiatrovi, ale nebrala pravidelně předepsané prášky. To musely tety v Klokánku napravit, aby se časem dala dívka zase do pořádku.

„Denis se rozkoukal o něco rychleji než jeho sestřička. Brzy nám proto začal vyprávět, že doma neměli s Karličkou ani lampičky, ani jiné světlo, že žili úplně bez elektřiny,“ říkají tety. „Podle všeho se neměli ani pořádně kde umýt, protože jim netekla teplá voda. Navíc se nám svěřil, že jim často v noci lezly krysy až do postele. Sestřička se jich prý bála, ale on si jich moc nevšímal.“

Příběhy klokánkových dětí. Adámka (7) bránil před matkou feťačkou otec zloděj

Ilustrační foto pixabay.com

Sedmiletý chlapeček se dostal do Klokánku potlučený, zanedbaný a hladový. Proti ničemu neprotestoval, udělal přesně to, co se mu řeklo, v jeho obličeji se zračil klid a nezájem.

Na chlapci bylo znát, že doma nezažil příliš pěkné zacházení. Dobře věděl, že když neudělá, co se po něm chce, bude bit. Bohužel rány od jeho matky padaly často i bezdůvodně. Sociálku zavolal jeho otec. Když sociální pracovnice přijela k rodinnému domu, Adámkův otec venku opravoval auto. Zavedl jí do domu, kde na podlaze ležela zdrogovaná těhotná žena. V koutě seděl malý zbitý chlapec.

„Když ho k nám sociálka přivedla, vyprávěl nám o tom, jako by to bylo normální,“ vzpomíná Klokánek.

Příběhy klokánkových dětí. Holčičky opustila matka, pak je rozdělily úřady

Ilustrační foto pixabay.com

Příběh tří krásných princezen, které smutný osud zavál do zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek. Dívky přišly nešťastné, hladové a špinavé. Odmítaly mluvit a stýskalo se jim po mamince, která s nimi putovala po příbuzných, protože neměla kde bydlet. Holčičky byly po příchodu ještě malé, nejstarší z nich šla teprve do první třídy, prostřední dívenka chodila do posledního ročníku mateřské školy a ta nejmladší ještě řádila doma.

Ukázalo se, že starší z dívek trpěla těžkou sluchovou vadou a de facto byla hluchoněmá, což odhalily až pečující tety v Klokánku. „Sociální pracovnice úřadu nám příliš nápomocna nebyla a to, že má dívenka dokonce předepsané naslouchátko, jsme se dozvěděli, až když jsme složitě zajišťovali odborná vyšetření, protože se nám to všechno nějak nezdálo,“ zmiňuje předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hanka Kupková. I přes to dokázali dívenku přihlásit do speciální mateřské školy v Praze, která je určena pro děti s poruchami sluchu a učí je znakovou řeč. Školka funguje jako týdenní.

Příběhy klokánkových dětí. Maminku Zlaty (10) nutili k prostituci už jako malou holku

Ilustrační foto pixabay.com

Zlatuška skončila v Klokánku po dohodě se svou matkou Dorotkou. Ta do poslední chvíle věřila tomu, že si holčičku bude moci jednou vzít a vychovávat ji. Jenomže život jí zničil natolik, že k tomu nakonec nikdy nedošlo.

Dorotka nikdy děti nechtěla. Věděla, že se o ně nebude moci postarat. Když ale ve třiceti letech otěhotněla, pokusila se udělat všechno proto, aby se o dcerku postarala. A to i přesto, čím si v životě prošla.

Příběhy klokánkových dětí. Ivančin nevlastní otec bil celou rodinu, psa mlátil kladivem

Ilustrační foto pixabay.com

Na pobočku Klokánku zavolala učitelka ZŠ a sdělila, že k ní do první třídy nastoupila holčička, která je nadměrně lekavá a ustrašená. Paní učitelce se svěřila, že ji tatínek (druh matky) bije, což potvrdila i matka.

„Dívenku jsme nejprve navštívili ve škole – byla drobná, vystrašená, bledá, s kruhy pod očima. Potvrdila, že tatínek ji bije páskem i přes hlavu, bije často i maminku a malého Káju, i když ještě nemá srostlou hlavičku. Bije i psa, toho dokonce kladivem,“ říká Klokánek.

Příběhy klokánkových dětí: Tři malé holčičky žily v bytě s opilci

Ilustrační foto pixabay.com

Tři malé dívenky se do Klokánku dostaly na základě rozhodnutí soudu. Šestiletá Emilka, čtyřletá Viktorka a téměř dvouletá Tánička neustále myslely na svou maminku, kterou měly rády. Ona se o ně snažila starat vzorně, ale příliš se jí nedařilo, a nakonec tak všechna děvčata čekal Klokánek a následně dětský domov.

Holčičky se do Klokánku dostaly poté, co jejich maminka skončila ve vězení. I když to vypadalo, že by si je mohla vzít časem zpátky. Nakonec se ukázalo, že ve vězení zůstane déle. Nenastoupila totiž na první výzvu k výkonu trestu, a soud ji tak pobyt ve vězení prodloužil.

„Otec neměl o děti zájem. Než se dostaly do Klokánku, žily v malém bytě s několika dalšími cizími lidmi, v noci musely překračovat opilé muže i ženy, pokud chtěly na záchod. Podmínky, ve kterých žily, byly strašlivé,“ popisuje Klokánek.