příroda

Slatinky vítají jaro. Mávají koniklece

Foto Zdeněk Vystavěl

Do fialového hávu se pomalu halí stráně nad Slatinkami. Rozkvétají zde první koniklece velkokvěté.

Pohled na koniklece bere dech. Jedinečnost kvítků podtrhují bílé chloupky na nich, díky nimž vzniká dojem, že jsou sametové. Ve skutečnosti je to připomínka dob ledových. Chloupky v nich chránily květy před mrazem a sněhem. Jinak název koniklec je patrně zkomolenina staročeského poniklec. Slůvko mohlo podle některých teorií vzniknout od slova poniknúti, tedy sklonit hlavu. Tu pomyslně sklánějí i koniklece; jejich květy se postupně ohýbají k zemi.

Dobrá zpráva z Němčic. Vzácný hohol severní už je zase na velké vodě

Foto Záchranná stanice Němčice nad Hanou

Před několika dny přijala Záchranná stanice pro volně žijící živočichy Němčice nad Hanou vzácného pacienta. Zřejmě po nárazu tam skončil samec jedné z našich nejvzácnějších kachen hohol severní. Elegantní krasavec už si opět užívá svobody.

„Tři dny jen odpočíval a nechtěl přijímat potravu. Naštěstí se to čtvrtý den zlomilo k lepšímu a zachutnali mu červíci, začal si užívat jezírko a když i přestal kulhat, tak jsme ho po okroužkování vypustili na velkou vodu,“ přidala ve čtvrtek potěšující zprávu vedoucí stanice Lidmila Kňourková.

Dnes je Světový den divoké přírody

Fot plakát

Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život.

Světový den divoké přírody je významným dnem pro ochranu ohrožených druhů a ekosystémů. Letošním tématem je Partnerství pro ochranu přírody, které si klade za cíl oslavit úsilí o ochranu od mezinárodního po místní úroveň. Důraz je kladen na ochranu mořského života a oceánů, které pokrývají přibližně 70% naší planety, a na spolupráci s byznysem v oblasti financování ochrany přírody.

Tip na výlet. Přerovský Ornis láká na unikátní výstavu ptactva

Foto olkraj.cz

Více než 580 modelů ptáků z Česka, unikátní expozice, skleněné vitríny a malý kinosál. To vše od dnešního dne nabízí zrekonstruovaná budova Ornitologické stanice (ORNIS) v Přerově. Muzeum Komenského tak získalo moderní objekt, přičemž celkové náklady na rekonstrukci činily zhruba 120 miliónů korun.

Ornis má v Přerově tradici už od 30. let 20. století. Institucionálně spadá pod Muzeum Komenského v Přerově. Za roky práce vytvořili ornitologové, dobrovolníci i muzejníci unikátní sbírku dermoplastických modelů ptáků z našeho území. Ornis je skvělým příkladem toho, jak se dá propojit věda, kultura a ochrana přírody.

Magistrát hledá referenta ochrany přírody a lesnictví

ilustrační foto ber

Tajemník Magistrátu města Prostějova vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovního místa na dobu neurčitou referent ochrany přírody a lesnictví na oddělení ochrany přírody a lesnictví Odboru životního prostředí Magistrátu města Prostějova.

Požadavkem je středoškolské, vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání získané ve studijním programu zaměřeném na přírodní obory, zemědělství nebo lesnictví, výhodou odborné způsobilosti pro správní činnost na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, znalost zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a správního řádu a zkušenost s prací ve veřejné správě.

Ptáci si staví hnízda z nejrůznějších materiálů. I z hrotů proti ptákům!

ilustrační foto pixabay.com

Ptačí hnízda z hrotů proti ptákům. Myslíte, že je to pohádka? Kdepak, naši pernatí souputníci jsou nesmírně vynalézaví a na stavbu svých domovů dokáží použít neuvěřitelné věci. Třeba hroty, které jim mají zabránit obsazovat lidské stavby, či na nich hnízdit.

Slyšeli jste někdy o „nepřátelské architektuře"? Vezměte si třeba lavičky, na kterých se nedá spát, výčnělky, které mají zabránit jízdě na skateboardu, nebo hroty proti bezdomovcům. My mluvíme o ptačím ekvivalentu, bodcích, které mají ptákům zabránit v hnízdění nebo usednutí. Hroty se často používají v centrech měst, která se potýkají s velkými hejny holubů. Umísťují se na střechy a římsy budov.

Dnes je Světový den vody

Ilustrační foto enviweb.cz

Spojené národy navrhly slavit 22. březen jako Světový den vody v roce 1992. Důvodem byla skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody.

OSN a nevládní organizace, věnující se problémům spojeným s vodou, se každoročně zaměřují na čistotu a ochranu vod a jejich úsporu. Kromě toho je vždy zpracováno určité specifické téma – letos pod heslem „Urychleme změnu“.

Hlasování o nejoblíbenější Alej roku 2022 končí. Dejte hlas prostějovským lípám

Foto Zbyněk Honest

Hlasování o nejoblíbenější Alej roku 2022 bude ukončeno ve středu 11. ledna.  O titul bojuje 93 alejí z celé České republiky, z toho 7 se nachází v Olomouckém kraji. Mezi nimi je i lipová alej ve Svatoplukově ulici v Prostějově.

Svatoplukova ulice měla v historii názvů opravdu mnoho, některé se opakovaly. Byla tak ulicí Nádražní, Svatoplukovou, třídou Viktoria, Rooseveltovou třídou, Gottwaldovou a od 23. února 1990 se opět vrátila k názvu Svatoplukova. Obě strany ulice lemují aleje stromů. Ta starší lipová, oboustranná, lemuje široký chodník na levé straně ulice. Pravděpodobně byla vysazená na počátku 20. století, tedy v době, kdy ulice zažívala největší slávu, v době budování měšťanských domů. V průběhu let byla obnovována a pravidelně podsazována. Pod korunami lip procházel i prof.

Vodní ptáky nemůžete krmit vším, říká ornitolog

Ilustrační foto pixabay.com

Vodní ptáci, kteří přilétají na městská zimoviště za potravou, jsou většinou labutě velké a kachny divoké. Ty můžeme spatřit třeba na rybníku v Drozdovicích, na plumlovské přehradě i na říčkách Romži a Hloučele.

„Ojediněle jde i o lysky černé, racky chechtavé, bouřní a bělohlavé, poláky velké nebo chocholačky, hvízdáky, ostralky nebo kachničky mandarínské," říká místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou podle ornitologů semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.

Staňte se občanským výzkumníkem. Najděte vrtuli ořechovou!

Foto Najdije.cz

Pomozte vědcům sledovat výskyty nepůvodních druhů. V tomto ročním období můžeme v naší přírodě nalézt vrtuli ořechovou. Invazní moucha napadá ořešáky, nemá přirozené nepřátele a ve spolupráci s chorobami dokáže zničit celou úrodu vlašských ořechů. Díky občanským vědcům v projektu NAJDI.JE dnes víme, že se její areál v Česku bohužel rychle zvětšuje. Zapojte se do jejího sledování i vy.

Ještě před pár lety nebyl u nás na ořešácích znám žádný významný škůdce, naopak ořešáky se používaly k odpuzování obtížného hmyzu. Vše změnil příchod invazní vrtule ořechové. Její domovinou je severní Amerika, odkud byla zavlečena do Evropy. V České republice unikala pozornosti až do roku 2017, kdy ji vědci z VÚRV, v.v.i. nalezli na jihovýchodní Moravě. Areál výskytu se každý rok zvětšuje. V prvním roce zpravidla uniká pozornosti pěstitelů, kteří ji zaznamenají až druhý, třetí rok po prvním výskytu, kdy se objeví významné škody.