rostliny

Jedním z významných léků je už od dob starého Egypta pískavice řecké seno. Je kořením i lékem, a jelikož se jí daří i v našich podmínkách, představíme si důvody, proč byste měli poznat její účinky. Může zdát jako nenápadná bylina, ale ve skutečnosti jde o jednu z nejstarších léčivých rostlin, které lidstvo zná. Uvádí ji už Ebersův papyrus, starý téměř 4000 let. Jde o jednoletou bylinu s bledě žlutými květy, která dorůstá do výšky maximálně půl metru. Pochází pravděpodobně z oblasti Středozemí a Střední Asie.

Bršlice kozí noha je známá především jako nepříjemný a těžko odstranitelný plevel na zahrádkách. Roste ovšem i ve volné přírodě, na krajích lesů, na pasekách nebo jako podrost křovin. Zahrádkáři nemají bršlici rádi, ale v kuchyni potěší. Nezmarnou plevelnou rostlinu lze využít jako pikantní listovou zeleninu. Bršlice má vysoký obsah minerálních látek: hořčík, vápník, železo, a rovněž na vitaminy, například se uvádí, že vitaminu C obsahuje dvojnásobně víc než citrony. Z dalších tělu prospěšných látek je třeba připomenout vysoký obsah vitaminu A v bršlici.

Popenec byla oblíbená jarní bylinka našich babiček. Dnes se na něj pozapomnělo, bereme ho jako nepříjemný plevel. Přitom popenec pomáhá proti únavě a vyčerpání, poruchách trávení i kašli, hodí se do přírodních očistných kúr. Své místo má od nepaměti také v kuchyni. Čerstvé jarní lístky popence nesměly chybět ve velikonoční nádivce.

Brambory většina z nás řadí do svého jídelníčku poměrně pravidelně. A to, že je jíme často, je dobře, mají totiž pozitivní přínos pro naše zdraví. Obsahují velké množství živin a pozitivních látek, jsou bohatým zdrojem antioxidantů, vitamínu C, B1, B2, B6, B9 a řady dalších prvků, které jsou nezbytnou součástí stravy a hrají velkou roli v udržování zdravého lidského těla.