velikonoce

Velikonoční svátky byly klidné, hlásí policisté

Foto Policie ČR

Jak dopředu avizovali, v průběhu Velikonoc se policisté v Olomouckém kraji zaměřili na řidiče. Kontrolovali, jestli neřídí pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, anebo zda dodržují předepsanou rychlost.

Řadě motoristů udělili pokutu za překročení rychlosti. Také přistihli několik řidičů pod vlivem alkoholu. Od pátku do pondělí v Olomouckém kraji šetřili 65 dopravních nehod, což bylo o 20 více než v loňském roce. Při nehodách bylo celkem zraněno 16 osob, z toho jedna těžce. Nikdo při nehodě nezemřel.

Velikonoční nákupy mají svoji oběť

Ilustrační foto pixabay.com

Velikonočního shonu a roztržitosti zákazníků využili v minulých dnech zloději, kteří se potulovali v místech, kde se shlukuje větší počet obyvatel a čekali na svoji příležitost.

Obětí jednoho z nich se ve čtvrtek dopoledne stala 80letá seniorka z Prostějovska, která měla v nákupním košíku položenou tašku a v ní peněženku, o kterou bohužel přišla. Měla v ní platební kartu, osobní doklady a finanční hotovost 19 000 Kč. „Oznámený případ prověřujeme pro dva trestné činy, a to krádež a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku," doplnila policejní mluvčí Miluše Zajícová. (red)

V Němčicích se hrkalo a rozdávaly se Májíčky

Foto Zuzka Baričíková

Na jarní zvyk pálení Smrtky navazuje další, mnohem radostnější, kdy děvčata ozdobí veliký Májíček a za zpěvu Neseme, neseme Májíček přicházejí do dědiny, aby všem, kteří si chtějí zajistit krásný a spokojený rok, plný radosti a bohaté úrody, dají kytičku ze svého Májíčku. A že si lidé těchto kytiček váží, můžeme pozorovat při procházce, protože naše májíčkové kytičky zdobí nejedno okno němčických domečků.

Naše oslavy jara pak končí ještě hrkáním. Na Zelený čtvrtek, kdy odletí zvony do Říma, chodíme po Němčicích a nahrazujeme jejich zvonění našimi hrkači, stejně tak hrkáme na Velký pátek a Bílou sobotu, ale to již v krojích, a to již navštěvujeme naše příznivce, kteří mají pro nás přichystanou odměnu a sladkosti a syrová vajíčka, ze kterých si pak děláme společnou voňavou smaženici Je to náročné, ale krásné.

Němčické Velikonoce se slaví ve velkém

Foto Zuzka Baričíková

Stalo se již mnohaletou tradicí, že němčický folklor vítá jaro podle zvyků našich předků. Začínáme na Smrtnou neděli, kdy děvčata jdou v krojích na mši do kostela. Na tento den se dlouho a poctivě připravujeme, protože vždy nachystáme na pódiu i vystoupení pro naše příznivce a jejich hlavním programem je objasnit podrobněji divákům jeden z mnoha zvyků, které k Velikonocům patří. Letos jsme si vybrali Velký Pátek, den plný tajemných čar a obyčejů, které u nás přetrvávají již mnoho a mnoho let až z pohanských dob.

Na scéně začalo jaro a malé děti za zpěvu písničky Haj husičky, haj si přinesly každé svoji husičku a učily je létat, pak je pustili do rybníčka. Tu je zavolala babička a řekla jim tajemství Velkého Pátku, kdy pomocí měsíčního paprsku za hřmění a dudění skal, čaroděj otevře zem s pokladem. Ale jen na malou chvilku může každý, kdo má kouzelný amulet vstoupit do útrob země a vzít si něco z tohoto tajemného pokladu. Ale běda, malý Matýsek se nemohl rozhodnout co si vzít a skála se za ním zavřela. Děti vyděšeně vyběhly za babičkou a řekly jí tu hroznou zprávu.

Dnes je Velikonoční pondělí. Říká se mu Červené

Foto plakát

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené.

Lékárna bude fungovat i o Velikonocích

Foto plakát

Krajský úřad Olomouckého kraje zajistil ve spolupráci s Okresními sdruženími lékárníků o Velikonočním pondělí lékárenskou pohotovostní službu v každém okrese Olomouckého kraje.

V Prostějově bude otevřena Lékárna Centrum zdraví ve Vodní ulici a to v době od 9 do 13 hodin. Non stop je pak otevřena lékárna ve Fakultní nemocnici Olomouc. (ber)

OBRAZEM: Velikonoční zajíček hopsal po smržické Stráži

Foto ber

Stezku velikonočního zajíčka pořádali v pátek rodiče dětí ze Smržic ve spolupráci s obcí.

V krásném prostředí areálu Stráže čekaly děti soutěže, dílničky či malování na obličej, dospělí se učili umění plést pomlázku. 

Součástí odpoledne bylo i opékání buřtů, v nabídce byl také guláš a další laskominy. (ber)

V Dětkovicích chodily hrkat hned dvě generace

Foto ber

Tradiční zvyk velikonočního hrkání, kdy mlčící zvony nahrazuje zvuk klapaček, řehtaček a hrkačů, letos pojali trochu jinak v Dětkovicích.

Jako první se totiž v pátek odpoledne vydali do dědiny senioři. „Musíme mladým ukázat, jak se hrká. Hrkači totiž musí chodit v průvodu ve dvojicích," nechal se slyšet Antonín Jelínek starší s tím, že letos pánové vyšli vůbec poprvé.

O tři hodiny je nahradila omladina, která se na cesty vypravila v mnohem větším počtu. (ber)

Dnes je Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční

ilustrační foto ber

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční. Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.

Velikonoční neděle je pravým opakem předchozích šesti postních nedělí: naši předkové se těšili na pořádnou hostinu, atmosféra se nesla ve znamení oslav a svátečního jídla. Někde byl o velikonoční neděli nepsaným pravidlem zákaz práce, sváteční oběd se proto připravoval už dopředu na Bílou sobotu.

OBRAZEM: Velikonoce na sídlišti

Foto ber

Keř plný kraslic, tlupa roztomilých ušáků a domečky z kraslic zdobí okolí vchodu jednoho z domů v sídlišti Svobody.

„Výzdobu tady mívají i na Vánoce. Moc krásný pohled," chválila zákoutí paní Zdenka. (ber)