ZOO Olomouc

Medojedy uvidíte v Zoo Olomouc venku a v novém

Foto ZOO Olomouc

Při troše pomyslného štěstí mohou návštěvníci ve venkovním výběhu vidět i elektrikářskou četu olomoucké zoo. Nejedná se však o zaměstnance, ale o velmi zručné medojedy kapské, kteří elektrikářům značně fušovali do řemesla. „Proto musel být i venkovní výběh upraven tak, aby nás v rámci své chytrosti a schopností medojedi nepředčili nějakou svou záludností, nejen elektrikářského typu. Jejich první dny ve venkovním výběhu v nich budily rozpaky, neboť mnoho vjemů zažívali zcela poprvé ve svém životě. Dnes se však již osmělují a ven chodí rádi,“ uvádí zooložka  Libuše Veselá.

Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí, v Evropě o 6, z toho 3 české zoo. Medojed je totiž proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak, aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.

Velbloudi mají nové bydlení, informuje Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

V únoru roku 2021 do Zoo Olomouc přicestoval pár velbloudů jednohrbých. Dnes si užívají svého nového domova v podobě rozlehlého venkovního výběhu, kde je mohou spatřit i návštěvníci. „První chvíle po vypuštění projevovali tak ohromnou radost, že se o ni chceme podělit. Nové bydlení většinou potěší každého, ale ne každý umí nadšení projevit. U velbloudů však nebylo pochyb o tom, že jsou nadmíru spokojení,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

Velbloudy jednohrbé zde v minulosti chovali v letech 1989-2005. V Evropě se tato domácí zvířata příliš nechovají. Kromě Zoo Olomouc bychom je našli v Zoo Dvůr Králové a Zoo Vyškov.

Zoborožci kaferští se vrátili na savanu, hlásí Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

„Zoborožci kaferští bývali dříve v letním období umístění v obou obřích voliérách. Pamětníci si možná vzpomenou, že je viděli majestátně se procházet i po výběhu, který nyní obývá stádo oryxů jihoafrických. Tento týden s nimi znovu přišli do kontaktu, když se stali jejich novými sousedy,“ uvedl zoolog Jan Kirner.

Po úhynu starého samce geparda počátkem srpna zel jejich výběh v centrální části zoo zničehonic prázdnotou. Ne však na dlouho. V tomto týdnu jej obydlela čtveřice prazvláštních ptáků z afrických savan, zoborožců kaferských (Bucorvus leadbeateri). Pamatujete na dvě mláďata odchovávaná za pomoci „maňáska“ minulý rok? Tak přesně ta můžete nyní spolu s jejich přirozenými rodiči pozorovat na velkorysém travnatém výběhu, skoro jako v jejich domovině.

Zoo Olomouc vrací sovu pálenou do volné přírody

Foto Jan Kirner

Tento týden byla zahájena příprava k vypuštění letošního mláděte sovy pálené do volné přírody. Stalo se tak ve spolupráci se Záchrannou stanicí v Bartošovicích, kde jsou sovy navraceny do přírody tzv. metodou soft release.

„Jedná se o velmi šetrnou metodu vypuštění, která je sice časově náročná, ale výrazně zvyšuje přežitelnost navrácených jedinců. Náš odchov byl tudíž vypuštěn do tzv. adaptační voliéry v areálu záchranné stanice. Zde se bude spolu s dalšími sovami rozlétávat na velké ploše, nabírat energii a učit se lovit živé hlodavce. Následně se otevřou dveře voliéry a ptáci se nechají dobrovolně vyletět, načež podle potravní nabídky dispergují do okolí a obsazují vhodná stanoviště,“ upřesňuje zoolog  Jan Kirner.

Narodil se sameček rysa karpatského, radují se v Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Matka ho skrývala v rozsáhlém zarostlém výběhu dlouho před zraky nejen návštěvníků, ale i chovatelů. „Dle chování rodičů jsme předpokládali, že samice porodila, ale jistotu jsme získali až poté, co jsme mládě poprvé spatřili,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká zoo chová rysy od roku 1965. Za dobu jejich působení v zahradě se podařilo úspěšně odchovat celkem 28 mláďat rysů ostrovidů a 13 mláďat rysů karpatských, z nichž některá byla i navrácena do volné přírody. Současně výběh obývají rodiče s mládětem.

Rys je největší kočkovitou šelmou Evropy, která bývala běžným obyvatelem našich lesů. Na přelomu 19. a 20. století mu u nás ale hrozilo vyhubení. V ČR se nyní jeho výskyt udává zejména v oblasti Beskyd a na Šumavě.

Zoo Olomouc se rozloučila s gepardem Dumou

Foto Zoo Olomouc

V úterý završil svůj 16letý život samec Duma, nejrychleji běhající kočkovitá šelma planety. „Stalo se tak v důsledku chronických potíží zažívacího traktu spojených s vysokým stářím. Návštěvníci ho ve výběhu mohli vidět naposledy včera, kdy se pomyslně přišel rozloučit na komentované krmení“, uvádí zooložka Jitka Vokurková.

„Do budoucna se s gepardy olomoucká veřejnost jistě zase setká, jen ne hned. Je třeba zahájit jednání s koordinátorem této nejohroženější kočky Afriky, která v důsledku ztráty přirozeného prostředí, lidského faktoru a ilegálního obchodu žije v nízké populaci, čítající zhruba 7500 jedinců,“ dodává ředitel zoo Radomír Habáň. 

ZOO Olomouc přivítala další mimina. Tentokrát damaní

Foto ZOO Olomouc

Výběh damanů skalních, jejichž nejbližšími příbuznými jsou sloni, pořádně ožil. 12. června se v něm narodila hned 3 mláďata a v těchto prázdninových dnech už na sebe poutají pozornost návštěvníků. „Jedná se o zcela první potomstvo tohoto páru. Tak, jak se zpočátku ukrývali, tak nyní již skotačí ve venkovním výběhu i vnitřní ubikaci,“ upřesňuje zooložka Libuše Veselá.

První příslušníci tohoto druhu přicestovali do olomoucké ZOO v roce 1997 a pobývali v pavilonu žiraf.

Surikatím miminům se v ZOO Olomouc mimořádně daří

ilustrační foto ZOO Olomouc

Surikaty v ZOO Olomouc mají velký přírodní výběh plný nor. Jedna z nich se stala i místem, kam ve druhé polovině června porodila samice svá mláďata. Ta jsou zpočátku slepá, neslyší a v důsledku ještě nevyvinuté termoregulace je některý z dospělých členů surikatí rodiny zahřívá. „V tomto období se snažíme surikatám do celého počínání, pokud možno, nezasahovat. O to víc nás těší, když se přijdou poprvé pochlubit již samostatnějšími mláďaty,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

První surikaty přišly v 70. letech 20. století ze ZOO Bratislava a spolu s nimi ulomená kachlička, na které bylo napsáno „HRABAČKA SURIKATA“, protože to tehdy zdaleka každý nevěděl. Vzhledem k tomu, že se tento druh v olomoucké ZOO rozmnožoval v dobách, kdy o odchovaných mláďatech byla vedena nedokonalá evidence, počty odchovaných mláďat se rovnají odhadované stovce. V roce 2018 získaly nový pavilon Kalahari a s ním venkovní výběh, vnitřní prostory i baobab. Surikaty se dostanou chodbičkou uvnitř kmenu do jeho koruny, z níž mají dokonalý přehled.

ZOO Olomouc pamatuje na seveřany. Dostávají nanuky, ledové koule a sprchy

Foto ZOO Olomouc

Pro africká zvířata přináší léto v naší zemi teploty, které jsou jim blízké z jejich domoviny, ale co zarytí seveřané, pocházející z arktických oblastí?

„Řeč je o sobu polárním a pižmoni grónském, kteří za polárním kruhem čelí teplotám blížícím se padesáti stupňům pod nulou. Na velmi silné kanadské mrazy je přivyklý i vlk Hudsonův, třeskutá zima je i na Dálném východě, odkud pocházejí levhart mandžuský a tygr ussurijský. Třeba je zmínit i zvířata, která mají hustou srst,“ upřesňuje zooložka ZOO Olomouc Libuše Veselá.

ZOO Olomouc přivítala první koťata kočky slaništní

foto ZOO Olomouc

Dvě mláďata kočky slaništní, a to samci, se narodila 14. června na Svatém kopečku.  Prozatím jsou schovaná v boudě, ale co nevidět ji začnou opouštět a prozkoumávat okolí. „Chovem této kočky jsme se začali zabývat teprve před 3 lety. Z prvních koťat máme nepochybně velkou radost,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Zoo Olomouc chová kočky slaništní od roku 2019.

Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života.