ZOO Olomouc

Klokánek krysí. Nenápadný houbař se zabydlel v ZOO Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká zoo představuje veřejnosti klokánka krysího. Návštěvníci ho v zahradě mohou vidět zcela poprvé, v minulosti totiž klokánky zoo nikdy nechovala. Jak už název napovídá, je pro tohoto vačnatce příznačný protáhlý čumák, tělem se podobá více kryse i proto, že má zadní nohy kratší než ostatní klokani.

„Sameček, který přicestoval z Polska, se narodil v roce 2022 v ZOO Opole. Ihned po připojení k samičce si padli do oka a sdílí spolu spací místo pod palandou, kterou využívají kusu liščí. Budeme se těšit na mláďata od tohoto páru, kterých bychom se mohli dočkat již koncem tohoto roku,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Tento druh není příliš často chován s ohledem na jeho převážně noční aktivitu. S klokánky se proto mohou návštěvníci setkat v Pavilonu netopýrů.

Umazlen k smrti. Focení s divokým zvířetem podporuje pytláctví a černý trh

Foto ZOO Olomouc

Cesty do exotických destinací s sebou mohou přinést i touhu vyfotit se s divokými zvířaty. Stačí natrefit na placenou atrakci pro pobavení cestovatelů. Turisté se tak však stávají nevědomými podporovateli ilegálního obchodu s mnohdy ohroženými druhy zvířat, která se do vlastnictví pouličních obchodníků dostávají upytlačením z volné přírody.

„Poté, co dojde k odchytu v přírodě, je zvíře drženo většinou v otřesných podmínkách,“ vysvětluje temné pozadí trhu s mazlíčky v exotických destinacích František Příbrský, ředitel Záchranného programu Kukang. Na tento nešvar nyní upozorňuje nová fotografie Záchranného programu Kukang v rámci své kampaně I Am Not Your Toy! „Když si uvědomíme, že například takový outloň může být v sezóně každý den nabízen na pláži až stovkám turistů k vyfotografování, není až taková nadsázka říci, že je umazlený k smrti. Proto jsem vytvořila tuto aranžovanou fotografii kostry outloně na ruce turistky.

Hrdlička sokorská. Jeden z posledních 81 exemplářů na světě je v ZOO Olomouc!

Foto ZOO Olomouc

Ze ZOO v německém Karlsruhe přicestoval do ZOO Olomouc samec hrdličky sokorské, bezpochyby jeden z nejvzácnějších živočišných druhů na planetě. Stal se tak historicky zcela prvním zástupcem svého druhu v Zoo Olomouc, protože nikdy v minulosti tyto vzácné hrdličky zahrada nechovala. Ve volné přírodě byla naposledy spatřena v roce 1972. Dnes žije posledních 81 jedinců v lidské péči.

Nově příchozí samec prozatím obývá voliéru v ptačím zázemí, kde se na něj můžete přijít podívat v rámci programu Dopoledne ošetřovatelem.

Hvězdná obloha je hotová, hlásí ZOO Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Obnova Pavilonu kaloňů v ZOO Olomouc je dokončena.  Posledním prvkem, který se ještě dotvářel, byla hvězdná obloha. Na hvězdné věci si je potřeba někdy v pravdě počkat. Nyní se pavilon ještě více přiblížil volné přírodě. Alespoň tomu, co by v ní kaloni mohli vidět. Konkrétně noční oblohu pozorovanou z jižní polokoule, o níž se postaral tým odborníků z Pevnosti poznání, interaktivního muzea vědy, provozovaného Univerzitou Palackého v Olomouci.

 „Když nás olomoucká zoo oslovila s prosbou o pomoc na dotvoření pavilonu kaloňů noční oblohou, smísilo se velké nadšení s vědomím, že půjde o nelehký úkol. V planetáriu jsem si musela najít oblohu, kterou můžete spatřit nad ostrovem Rodriguez. Obloha se však během noci pomalu otáčí a mění se i v průběhu roku. Bylo tedy potřeba vyhledat takovou část, která bude pro návštěvníky zoo atraktivní. Ta pravá zábava přišla při překreslování oblohy na stropní panely pavilonu. Vše muselo odpovídat světovým stranám, museli jsme také dávat pozor, abychom souhvězdí nepřekreslili zrcadlově.

Máme pět krokodýlích kluků, hlásí ZOO Olomouc

Foto ZOO Olomouc

V zoologické zahradě Olomouc určovali pohlaví pěti mláďat krokodýlů čelnatých (Osteolaemus tetraspis) vylíhnutých v září roku 2020. Při poslední kontrole ještě zdaleka nebylo nic jasné, protože do určitého věku krokodýla se penis od klitorisu dá rozpoznat jen stěží, pohlavnímu orgánu v té době se přezdívá kliteropenis. Mláďata však již výrazně povyrostla a šance na úspěch se zvýšily.

„Tentokrát se k nám přidala i legenda české zoologie a teraristiky, emeritní ředitel ZOO Jihlava, Vladislav Jiroušek. Postačil rychlý pohmat v kloace krokodýlů a nyní už víme, že máme v zoo pět samců. Při odchytu jsme je změřili a zvážili. Délka se pohybuje mezi 91 a 103,5 cm, váha od 3 do 4,3 kg,“ uvádí kurátor plazů a ptáků Jan Kirner. Otcem těchto odrostlejších mláďat byl samec, který pobýval v ZOO Olomouc 28 let. Potomky zplodil ještě před svým úhynem v roce 2020. Samice začala mláďata již vyhánět, proto je oddělená a pět krokodýlů zanedlouho zamíří do jiných zoo.

Zubr Omar zamířil z Olomouce do Plzně. Stane se chovným samcem

Foto ZOO Olomouc

Samec zubra evropského Omar, narozený v roce 2020 v ZOO Olomouc, odcestoval do spřátelené Zoo Plzeň, kde se stane chovným samcem v tamním stádě. „Nakládka proběhla bez anestézie, samec plynule přešel do přepravního vozíku. Dnes hodnotím spolupráci mezi zvířetem a lidmi na výbornou. Jeho ošetřovatel mu jen pověděl: „Budeš se tam mít dobře, tak jdi,“ a k překvapení nás všech bez jakéhokoliv dalšího zásahu šel,“ dodává zooložka Jitka Vokurková.

Zubří obora ve slovenských Topoľčiankách se v r. 1959 stala hned po Polsku druhým největším chovatelem zubrů na světě. Právě z této obory v r. 1973 získala olomoucká zoo své první zubry. Úhynem býka Simona v r. 1986 chov v olomoucké zahradě ustal. Jeho znovuvzkříšení se pojí až s r. 2013, od té doby se narodilo 13 zubrů.

Mobily pro gorily. Vybralo se 286 telefonů

Foto ZOO Olomouc

S přispěním Univerzity Palackého v Olomouci a za podpory Odboru cestovního ruchu, kultury a sportu docházelo v uplynulém období v prostorách Zoo Olomouc, Informačního centra Olomouce v podloubí radnice a v prostorách vrátnice univerzitní budovy Zbrojnice na Biskupském náměstí ke sběru nepotřebných mobilních aparátů. Celkově se vybralo 286 mobilních přístrojů.

„V době celosvětově docházejících zdrojů jsme rádi nabídli nejen našim 23 tisícům studentů a 4 tisícům zaměstnanců, ale i veřejnosti další místo, které rozšířilo stávající možnosti třídění elektroodpadu v prostorách univerzity, a současně podpořili ochranu goril a jejich prostředí,“ uvedla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje Univerzity Palackého. „Tropické deštné lesy vinou bezohledné těžby dřeva den za dnem mizí. S nimi zanikají i domovy goril, pralesních slonů, antilop bongo a dalších zvířat, která jsou pytláky lovena pro maso.

Z Francie přijela do Zoo Olomouc vzácná daněla

Foto ZOO Olomouc

Z Francie až do Olomouce. Přesně takovou cestu vážila samice vzácného daňka mezopotámského. Dnes je již začleněna ke slupině, složené ze dvou samic a samce. Do budoucna by se měla stát samicí, po níž zůstanou mláďata. Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 600 až 700 jedinců, dalších cca 250 jedinců je chováno v zoo. V Zoo Olomouc se doposud narodili tři jedinci.

Daněk mezopotámský ve své původní domovině na Blízkém východě čelil vyhynutí nejen kvůli přímému pronásledování, ale zejména v důsledku ztráty prostředí a konkurenci domácích zvířat. Díky záchrannému programu realizovanému evropskými zoologickými zahradami od padesátých let 20. století jeho počty úspěšně rostou. Bez nich by tento druh s největší pravděpodobností z naší planety zcela zmizel. Parohy mají pouze samci, jejich délka je mezi 50 až 70 cm.

Zoo Olomouc opustila legenda. Šestatřicetiletá liberijská hrošice Blanka

Foto Zoo Olomouc

Ve středu uhynula 36letá samice hrošíka liberijského Blanka. Dlouhodobě se léčila pro artrózní změny pohybového aparátu. S přihlédnutím k vysokému stáří, bolestivosti, nemožnosti se postavit a jakkoliv se dál pohybovat byla v dopoledních hodinách provedena eutanázie.

„Blanka patřila ke koloritu olomoucké zahrady drahně let. O mnoho let přežila i svého partnera, s nímž zplodila sedm mláďat. Za svůj dlouhý život jich úspěšně odchovala šest. Její potíže už nebyly slučitelné s tím, aby vedla radostný život. V posledních dnech se jí i krmení muselo podávat přímo k ní, jelikož pohyb se pro ni stal téměř nemožný. Prodlužovat dobu umírání jsme nechtěli, proto jsme volili legitimní a humánní cestu eutanázie,“ uvádí zooložka  Jitka Vokurková.

ZOO Olomouc utratila za krmení v roce 2022 bezmála sedm milionů

ilustrační foto ZOO Olomouc

Jelikož zvířata, chovaná v ZOO Olomouc, hodovala, roční útrata za nákup krmiva v roce 2022 činila 6.986.869 korun. Náklady na denní spotřebu krmiva pak představovaly částku 19.142 korun. Pro srovnání v roce 2021 byly částky tyto: 6.860.570 korun a 18.796 korun.

Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Dále následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, vepřové a skopové. Nechyběli králíci, či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin a sena. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.