Koktejl

Pamatujete? Prak

ilustrační foto

Prak, gač, frngač... měla jsem jich v dětství docela dost. Hlavně díky tatínkovi, který byl letecký modelář a vždy měl v zásobě parádní gumu.

Taky jsme si dělali skobičáky z drátu a stříleli po sobě skobičkama z jiného. No, ti co měli doma stavebnici Merkur, to měli jednodušší, prak smontovali z ní. Co já měla v nohou děr... (ber)

 

Pamatujete? Magnetofonové pásky

ilustrační foto

Pásky do kotoučových magnetofonů byly hitem v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Byly docela drahé a některé se daly koupit jen v Tuzexu.

Na vymodleném magnetofonu Tesla B100 jsem si k nelibosti rodičů nahrávala písničky z rádia Luxembourg. Páni, to je let. (ber)

 

I Plumlovská přehrada má svého vodníka

Foto ber

"Vodník! A řekl mi Fando...," vypravil ze sebe pošťák v podání Petra Nárožného v jedné z nejúspěšnějších českých komedií Jak dostat tatínka do polepšovny. Trošku jinak reagoval chlapec, vedle kterého se "vodník" objevil při koupání v Plumlovské přehradě.

"Jé, dobrý den," pozdravil udivený hošík muže v zeleném. Tomu k dokonalosti vodnické figury chyběl jen klobouk a nějaké barevné pentličky. Ze šosu příslušníku 102. průzkumného praporu, který spolu s kolegy trénoval seskoky do nádrže, kapalo docela dost. (ber)

 

Fotopostřeh: Není Trabi jako Trabi

ilustrační foto

 

Kdo by neznal legendárního bakeliťáka. Trabantů bylo v někdejší NDR od roku 1964 do roku 1991 vyrobeno 3,1 milionu! A silnice brázdí dodnes.

 

 

I když nejen silnice. Tohoto červeného krasavce využili majitelé co by reklamní poutač. V ulicích centra Prahy zaujme nejen kapotou s řadou světlometů, ale i řidičem. Za volentem totiž sedí - Mimoň. (ber)

Foto: čtenář

 

Pamatujete? Zavinovačka

ilustrační foto

Pamatuji dobu, kdy jsem se zavinovačkami trávila spoustu času. Nešlo o vyprání do bělostna, ale hlavně následné žehlení a kulmování krajek.

Na vítání novorozeňat jsem měla speciální, bohatě zdobenou a v rodině mé maminky děděnou několik generací. Takové skvosty už dnešní trh nenabízí. (ber)

 

Pamatujete? Jarmilky

ilustrační foto

Tyhle cvičky, neboli Jarmilky, provázely hodně z nás celou školní docházkou. Vyrábí se dodnes, přesto patří do historie. Vyrábějí se od roku 1965, kdy je navrhli po potřeby spartakiády.

Jednoduchá bílá nazouvací bota s gumou přes nárt se ihned osvědčila nejen na cvičení, ale i jako volnočasová obuv nebo i jako boty do vody. Kreativní ženy a dívky se rychle naučily Jarmilky předělávat na tehdy nedostatkové balerínky. A odkud se vzalo jejich jméno? Nemá nic společného s manželkami tehdejších prezidentů, či s ženou obuvníka Bati. Vysvětlení je prostší. Celý spartakiádní kroj pro ženy se šil podle průmyslového vzoru náhodně pojmenovaného Jarmila a jméno později zůstalo jen cvičkám. (ber)

Fotopostřeh: Všude dobře...

ilustrační foto

Staré přísloví praví, že všude dobře, doma nejlépe. Majitelé jedné restaurace v našem regionu si toto pořekadlo poněkud upravili.

Souhlasíte s ním? Já ano, v tom restoránu bylo fakt moc dobře. (ber)

Foto: ber

Když kvetou domy

ilustrační foto

Havířovský panelák se už léta pyšní krásnou květinovou výzdobou. Jakoby se sousedé předháněli v tom, kdo potěší okolí hezčím aranžmá. Na jejich výzdobu se rádi chodí dívat lidé i z jiných částí Havířova.

Fotografii rozkvetlých balkonů ve slezském Havířově sdílel na facebooku ve skupině věnující se květinové výzdobě Karel Šula. Snímek se stal senzací. Komentovalo jej přes 100 lidí, více než tisíc lidí příspěvek podpořilo lajkem a desítky jej sdílely.

I v Prostějově máme takový dům, ve Wolkerově ulici. Už léta obdivuji jeho okna, osazená záplavou petunií. Vždy stejné barvy.

Pochlubte se, i vám kvete dům? (ber)

Foto: FB, ber

Fotopostřeh: K dobré náladě stačí málo

Foto ber

Jsou dny, kdy se nám nechce vůbec nic. A už ani náhodou nemáme náladu na nějaké radosti.

A pak potkáte v ulicích červené tričko, jehož majitel je opačného názoru. A rázem jde pusa do rohlíku. Tak pěkný čtvrteční den a s úsměvem! (ber)

 

Pamatujete? Kredenc

ilustrační foto

Za časů, kdy byl pojem kuchyňská linka ještě neznámý, se u hospodyněk těšily velké oblibě kredence.

Moje babička měla úplně stejný. Vešlo se do něj všechno, od mouky, přes talíře a chleba po sváteční kávovou soupravu a broušené skleničky. (ber)