Koktejl

Tip na výlet. Betlém v Lošticích

Foto mu-lostice.cz

V Lošticích, které jsou známe hlavně tvarůžky, najdete také Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém. V současné době ho tvoří na 300 figurek. Kromě tradičních biblických postav zachytil řezbář i skutečné postavy obyvatel města i Moravy. Betlém, na kterém Jaroslav Beneš pracuje od roku 1994, je pohyblivý, střídá se u něj noc a den, navíc dělá také zvuky. Například postavě kohouta propůjčil hlas opravdový kohout souseda.

Mezi vyřezávanými postavičkami najdete například slavného malíře Alfonse Muchu se dvěma štětci a s paletou v ruce. U nohou má přitom originální klíč od Muchovy vily v Praze – Bubenči, od jeho vnuka získal řezbář také originální knoflík z malířova kabátu.

Dále si mezi postavičkami z lipového dřeva prohlédnete hanáckého obra Josefa Drásala, zápasníka Gustava Frištenského či šternberského malíře Libora Vojkůvku. Doplňuje je figurka vězně Kajínka prchajícího z nedaleké mírovské věznice, ale i „tykadlový řidič“ Roman Smetana zpodobněn v letícím broukovi se smetanou.

Pamatujete? Sněhové klepání koberců

Foto FB

V době, kdy jsme ještě neměli ponětí o tom, že jednou budou existovat stroje, které vyčistí nejen koberce, ale i sedačky, křesla, využívaly hospodyňky k čištění toho, co bylo po ruce.

Na své si přišly v zimě, kdy sněhová pokrývka posloužila jako ideální pomocník při klepání koberců. Domů odnášely čisťounký skvost a na sněhu zanechaly černohnědý otisk domácího života. (ber)

Vánoce s PvNovinkami. Dárky

Ilustrační foto pixabay.com

Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu.

Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti. V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bývalo zvykem, že se dárky začnou rozbalovat až v okamžiku, kdy se objeví na nebi první hvězdička. Tím se připomíná betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem. Dnes se ve většině zemí dárky rozdávají na Štědrý den nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční. Ježíšek přiveze na saních (u nás a v dalších zemích) dárky na Štědrý večer 24. prosince a nadělí je pod stromeček. (red)

Vánoce s PvNovinkami. Stromeček

Ilustrační foto pixabay.com

Těžko si dnes dovedeme představit Vánoce bez ozdobeného stromečku. Zelený stromek, ověšený ozdobami, cukrovými řetězy a čokoládovými figurkami je samozřejmou součástí Vánoc. Málokdo však ví, že zdobení živých zelených stromů světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách.

Tehdy pod nimi lidé tancovali, aby oslavili bohyni slunce. Keltové zdobili stromky a větve, aby uctili boha slunce. Slované zavěšovali tzv. chvojku – velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi. Ta se dávala na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře.

Vánoce s PvNovinkami. Adventní kalendář

ilustrační foto pixabay.com

Bezpochyby patří k nejkrásnějším adventním zvykům. V současné době je často chutným dárkem pro děti, neboť bývá plněn různými sladkostmi.

Adventní kalendář má nejen dětem připomenout smysl a význam čtyři neděle trvajícího předvánočního času, ale i zároveň zkrátit čekání na nazdobený stromeček a štědrovečerní nadílku. Prvním adventním obrázkovým kalendářem byl výtvor Němce Gerharta Langa na počátku 20. století. Když v roce 1908 nápaditý měšťan a majitel prosperující tiskárny v Mnichově na vlastní náklady vytiskl vystřihovací kalendář s názvem V zemi Ježíškově, nechtěně tím vytvořil krásný a dodnes velmi rozšířený zvyk. V padesátých a šedesátých letech 20.

Pamatujete? Voskovky

Foto FB

Kdysi byly voskové pastelky nedílnou součástí školních aktovek.

Krásně voněly a moc dobře se s nimi malovalo. Jen to muselo být po papíru... Moc dobře si pamatuji, když mé děti použily místo výkresu zeď v pokojíčku. Odstranění malůvek bylo peklo. (ber)

Tip na výlet. Přerovský Ornis láká na unikátní výstavu ptactva

Foto olkraj.cz

Více než 580 modelů ptáků z Česka, unikátní expozice, skleněné vitríny a malý kinosál. To vše od dnešního dne nabízí zrekonstruovaná budova Ornitologické stanice (ORNIS) v Přerově. Muzeum Komenského tak získalo moderní objekt, přičemž celkové náklady na rekonstrukci činily zhruba 120 miliónů korun.

Ornis má v Přerově tradici už od 30. let 20. století. Institucionálně spadá pod Muzeum Komenského v Přerově. Za roky práce vytvořili ornitologové, dobrovolníci i muzejníci unikátní sbírku dermoplastických modelů ptáků z našeho území. Ornis je skvělým příkladem toho, jak se dá propojit věda, kultura a ochrana přírody.

Pamatujete? Svíčky na stromeček

Foto FB

My jsme tenhle druh svíček – vlastně asi jediný, co byl v té době k dostání – na stromečku neměli. Byli jsme moderní, a tak svítil svíčkami elektrickými.

Za to je hojně používali prarodiče. I přesto, že si několikrát zpopelnili nejen kus stromku, ale i sváteční ubrus, kus desky stolu...

Tehdy ovšem nevadily ani díry v koberci, které vypálily prskavky. (ber)

Tip na víkend. Lyžování v Branné, Karlově a Hrubé Vodě

Ilustrační foto resorthrubavoda.cz

Dostatek přírodního sněhu podpořeného i zasněžováním umožňuje některým lyžařským střediskům spustit sezonu.

Provoz spouští středisko v Hrubé Vodě na Olomoucku, kde se bude lyžovat v sobotu i v neděli od 9 do 16 hodin, a to na části ze dvou páteřních sjezdovek o délce 1,5 kilometru včetně propojovací tratě mezi sjezdovkou Áčko a Béčko. Na svazích leží přes 40 centimetrů sněhu a ve středisku plánují brzké spuštění lanové dráhy a obou páteřních sjezdovek v plné délce.

Pamatujete? Tvořítko na cukroví

ilustrační foto FB

Vánoce se rychle blíží a hodně hospodyněk se začíná probírat kuchařkami a starými rodinnými recepty, aby na štědrovečerním stole bylo domácí cukroví.

K jeho výrobě se používá spousta pomůcek. Jednou z nich je i tohle tvořítko, které spatřilo světlo světa zcela jistě před více než pěti desítkami let. Kdopak ho ještě má? (ber)