Práce je dost. Ale za kolik?

Práce je dost. Ale za kolik?
ilustrační foto

 

Přemýšlíte o změně práce, či nějakou hledáte? Ač to v Prostějově nabídkami pracovních příležitostí jen hýří, za výplatu toho moc nepořídíte. O svou zkušenost z posledních dvou let se s námi podělila dvaadvacetiletá Soňa.

Absolventka střední školy vystřídala několik brigád, než se uchytila jako pokladní v jednom prostějovském supermarketu. Vydržela tam rok. „Nešlo o práci o víkendech a svátcích, šlo o přesčasové hodiny, které se neproplácely, měly jsme si je vybrat v podobě náhradního volna. Jenže to nám nikdo nedal,“ vysvětlila s tím, že měsíčně tak firmě na „oltář“ obětovala 20 až 30 hodin. Zlom nastal v době, kdy byla s dalšími zaměstnankyněmi „převelena“ do skladu lahví. „Dělaly jsme dvanáctky, od šesti od večera do šesti do rána. Příplatky žádné, dřina neskutečná. Bedny s lahvemi sahaly až ke  stropu a tak jsme tahaly a přeskládávaly. Po týdnu mi odešla záda, měsíc jsem byla doma. Po nástupu do práce mě vedoucí poslala na noční na lahvárnu. Odmítla jsem  a dala výpověď,“ popsala první část anabáze. Jen pro představivost, za celý rok se její mzda nevyšplhala nad deset tisíc čistého.

Na pracovní úřad se Soňa přihlásit nešla. „Našla jsem si hned brigádu, šla jsem pod jednu pracovní agenturu. Jezdili jsme po světě, platili nám diety, cestovné. Jenže potom nás nechali od 15. prosince do 15. ledna doma, bez práce a peněz. Musela jsem se vrátit k rodičům, nájem bych sama neutáhla. Po nástupu do práce nás čekalo překvapení v podobě nové smlouvy. Firma totiž změnila název a s tím přišlo snížení hodinového tarifu a další změny. „Žádné náhrady, příplatky za směny, diety, cestovné. Hodinovou mzdu snížili na 50 korun s tím, že odměna se může pohybovat od 0 do 30 korun. Samozřejmě první výplata byla o těch 50 korunách, takže jsem dostala směšnou částku. Byla jsem tak naštvaná, že v den výplaty jsem zamířila do prostějovské firmy, která nabízela pracovní poměr. Říkala jsem si, když nic, zaplatí za mě sociální a zdravotní, budu mít stravenky,“ vysvětlila další krok.

Už pracovní smlouva je zajímavá. Základní hrubá mzda je něco málo přes 9 tisíc korun, osobní ohodnocení od 0 do 1500 korun. Docházková prémie – pokud chodíte poctivě každý den celý měsíc - pak 700 korun. Příplatky za noční, odpolední a víkendovou směnu neexistují. Pracovníci ve zkušební době nemají na jakoukoli prémii nárok. „Výslednou mzdu si dovedete jistě představit. Když přišla na účet, rozbrečela jsem se. A obratem hledala opět jinou práci. Zadařilo se, nástupní tarif je 80 korun na hodinu, tak snad už to bude lepší,“ dodala Soňa.

Při anabázi po pracovních postech lituje jedné věci. „Všude je spousta žen, většinou samoživitelek. Chodí poctivě do práce, nadřou se jako koně, berou almužnu a doprošují se na sociálce o doplatky na bydlení, na to, aby děcka měla co jíst. To je pro mě naprosto nepochopitelné a nesmírně ponižující,“ ukončila své vyprávění.

Máte-li se zaměstnavateli podobnou zkušenost, napište nám. (ber) 

Komentáře

Je to strašný:-( Pak se každej diví ,že je na pracáku tolik lidí ,když jim sociálka dáva pomalu jednou tolik... Dokud s tím něco vláda neudělá ,tak to bude jen horší ... a to ještě chce Babišova vláda zničit i ty malé podnikatele co se drží sotva nad vodou :-(( Zde mě napadá jen jedna krásná větička  - " TO JE HNUS VELEBNOSTI " :-(:-( :-(

to je realita dnešní doby :/ a je to všude ... nejen v Protějově... i když Prostějov mi přijde nejhorší

Poslat nový komentář