Co týden dal i nedal...

Co týden dal i nedal...
ilustrační foto

Jsem naprostý sportovní antitalent. Časem jsem se však dopracovala ke stavu, že poznám eso, gól, někdy i faul, zhruba vím, co znamená postavení mimo hru a shoda. Jsem velký patriot a stoupá-li česká vlajka na stožár, mám sevřené hrdlo a do očí se mi derou slzy. V poslední době jsem moc příležitostí k dojetí neměla. Našim fotbalistům se v Polsku nedařilo a Petra Kvitová neobhájila loňské wimbledonské vítězství a prohrála se Serenou Williamsovou. (Alespoň že ten mladý Rosol roznesl na kurtech Nadala). Pak mi úplně náhodou televize naskočila na sportovním kanálu a já s určitou dávkou nostalgie sledovala cvičení dětí na všesokolském sletu a vzpomínala na rok 1965, kdy jsem i já jako školačka procházela bránou borců strahovského stadionu. A trochu mi zavadilo, že televize vysílá upoutávky na kdejaký pořad, o jehož hodnotě by se dalo úspěšně pochybovat, ale připomenutí přímých přenosů či záznamů ze všesokolského sletu jsem nezaznamenala. Není to škoda?

 

Ve Smetanových sadech začalo ve čtvrtek odpoledne Prostějovské léto. Užily si to hlavně děti a podle účastníků, kterých byla víc než tisícovka, se všichni výborně bavili a pochvalovali si skvělou atmosféru.

 

Víte, co je to PAX? To slovo znamená mír, ale také budovu, která je součástí kostela svatého Cyrila a Metoděje v Brněnské ulici. Kdysi se tu pozůstalí nekatolíci loučili se svými zesnulými, i moje babička se odtud před mnoha lety vydala na svou poslední cestu. Dodnes si pamatuji truchlivý průvod za koňmi taženým pohřebním vozem...

Léty však budova PAXu chátrala a chátrala. Zhruba před dvěma lety se farníci kostela zasloužili o její rekonstrukci a následné využití především pro mládež a děti, jako místo setkání i kulturních aktivit. Poslední tečkou za rozsáhlou rekontrukcí bylo vysázení deseti tisů, o což se v úterý postarali členové  prostějovského okrašlovacího spolku. Ve čtvrtek při slavnostní mši pak PAX vysvětil prostějovský děkan Miroslav Hřib.

 

Úplně na závěr se vrátím k odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Pominu, že šlo o jednoho z nejpopulárnějších politiků, což podle pana Nečase není předpoklad pro setrvání ve funkci. Nechci ani posuzovat Pospíšilovy úspěchy či neúspěchy při ministrování. Jen jsem se dozvěděla od mladinkého provinilce, který nastoupil do věznice v Bohunicích, že jsou tři na cele a mohou sprchovat jen jednou za týden. Mezi námi, dovedete si to v těchto vedrech představit? Takže pokud chtěl ministr Pospíšil víc peněz pro rezort vězeňství, něco pravdy na tom zřejmě bylo. Možná by stálo za to novému ministrovi připomenout vtip z éry komunismu, kdy se stranický kolega podivuje nad rozdělením finančních příspěvků a nejvyšší komunistický boss mu vysvětluje – co se divíš, do školky už chodit nebudeme...

Olga Katolická

Poslat nový komentář