Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku

Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Podpora pro Jiřího Dienstbiera v prezidentských volbách na Prostějovsku
Další fotky: 
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku
Franze volí venkov, aneb detailní pohled na výsledky prezidentských voleb na Prostějovsku

Prezidentské volby jsou za námi a nyní všichni vyhlížíme rozhodující souboj mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem za necelých čtrnáct dní. Nezaškodí se však podívat na uplynulý víkend optikou čísel a map, které nám ukážou některé zajímavé detaily prvního přímého prezidentského klání v okrese Prostějov.

Prvním přístupem, který jsme již naznačili ve víkendovém článku, je pořadí jednotlivých kandidátů. Z něj jednoznačně vyplývá, že nejsilnějším kandidátem na Prostějovsku byl Miloš Zeman. Vyhrál v 94 z 97 obcí okresu Prostějov a ve třech skončil druhý. Těmi byly Ochoz, Raková u Konice a Vřesovice, kde vyhrál jeden z původních favoritů volby Jan Fischer. Ten si pak připsal i 38 druhých míst, ani tak však nestačil na v okrese celkově druhého (celostátně však až čtvrtého) Jiřího Dienstbiera. Ten sice v žádné obci nevyhrál, ale připsal si 40 druhých míst a tato příčka mu nakonec patřila i v celookresním pořadí. Druhý muž celorepublikově, Karel Schwarzenberg, si pak připsal pouze devět stříbrných pozic, přičemž jednou (Suchdol) se musel o druhou příčku dělit, a to se Zuzanou Roithovou. Právě kandidátka KDU-ČSL, spolu s občanským kandidátem Vladimírem Franzem, získala i několik třetích a čtvrtých pozic. Roithová byla čtyřikrát třetí a patnáctkrát čtvrtá a odsunula tak jednoho ze  čtyř favoritů na pátou pozici. Vladimír Franz pak obsadil dvakrát bronzovou pozici (v Obědkovicích a Víceměřicích) a dokonce šestnáctkrát byl čtvrtý.

Druhý pohled nám pak nabízí volební mapy (viz fotogalerie), které ukazují, jak si který kandidát vede v určitých částech regionu. I zde jsou patrná jasná silná a slabá místa a dá se z nich dedukovat, kteří kandidáti zde byli silní na úkor ostatních, nebo komu je toto místo nepříznivé.

Podpora Miloše Zemana a Jiřího Dienstbiera

Vítězný muž okresu, Miloš Zeman, žádnou vyloženě silnou, ale ani slabou lokalitu neměl. Nadprůměrných výsledků dosáhl na východě okresu v Hrdibořicích a Biskupicích a jejich okolí, silný pak byl i na sever a severozápad od Prostějova s centrem v Bílovicích-Lutotíně a Hluchově až do Konice, Hvozdu a Horního Štěpánova, a dále na jihozápadě od Konice v celém území mezi Malým Hradiskem a Bukovou. Spíše slabší pozici si pak připsal na Prostějovsku (směrem na jih na Určice, Vranovice-Kelčice, Výšovice a Pivín) a v určitých místech na Konicku (Ludmírov, Dzbel, Suchdol, Ochoz). Podobná místa, ale se slabší intenzitou, ale naopak zisky tam, kde se Zemanovi nedařilo, měl druhý levicový kandidát Jiří Dienstbier. Ten měl podobná území podpory jako Miloš Zeman, výraznou ztrátu hlasů směrem ke kandidátovi SPOZ zaznamenal například v Biskupicích, na západě v okolí Otinovse a Drahan a prakticky v celém pásu na sever od Prostějova. Naproti tomu řadu voličů sebral Zemanovi na severu na Konicku, zejména ve Skřípově, Dzbeli a Ludmírově, nebo v Určicích. Druhým silným místem Jiřího Dienstbiera pak bylo okolí středně velkých Klenovic na Hané a Němčic. Slabá místa měl pak Dienstbier podobná jako Zeman, tedy v Prostějově a okolí, a směrem na jih od centra okresu.

Podpora Jana Fischera a Karla Schwarzenberga

Třetí na Prostějovsku skončil Jan Fischer. Jeho silné území se koncentrovalo především do míst na východ od Konice do obcí Ochoz (tradiční lidovecké území), Rakůvka, Raková u Konice a Laškov a pak na jihu okresu v souvislém pásmu mezi hranicemi okresů Vyškov a Přerov mezi Ondraticemi, přes Brodek u Prostějova, Dobromilice, Vřesovice a Pivín až do Tvorovic. Jak jsme si ukázali v sobotním článku, bývalému premiérovi se dařilo v městysech a větších obcích, proto jsou jeho silná místa také na Smržicku, Protivanovsku, Nezamyslicku či Mostkovicku. Stále ještě nadprůměrnou podporu pak měl v širším okolí těchto území. Podprůměrný pak byl v okolí Konice, ve zbytku jižní části okresu a na jihozápadě, tedy především v místech, kde hráli prim levicoví kandidáti.Až čtvrté místo na Prostějovsku získal kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg. Jeho silná místa se koncentrovala především do Prostějova a jeho blízkého a zejména vzdálenějšího okolí s výraznými podporami v Plumlově, Smržicích, Ohrozimi, Slatinkách, Myslejovicích, Vranovicích-Kelčicích, Skalce a Čehovicích. Na Konicku pak kromě centra této oblasti bral body hlavně na severovýchod od města, tedy v Březsku, Ochozi, Hvozdě nebo Hačkách. Velmi slabý byl naopak Schwarzenberg v okolí Horního Štěpánova, Bukové a Malého Hradiska na severozápadě okresu, a na celém jihu, snad s výjimkou Nezamyslic a Mořic.

Podobné oblasti pro Franze i Roithovou

Pátý na Prostějovsku skončil Vladimír Franz, který získal za celý okres 6,65% hlasů. Přestože Franz, jako nezávislý a do jisté míry nekonformní kandidát, by měl mít podporu roztříštěnu napříč celým okresem, bylo tomu přesně naopak. Hudebníkova a skladatelova podpora byla koncentrována do pásu na sever od Smržic, směrem do Kostelce, s centry uprostřed tohoto pásu v Bílovicích-Lutotíně, Zdětíně, Hluchově a Přemyslovicích a pokračující na severovýchod (vyjma Konice) do Budětska, Ochoze a Rakůvky, Bohuslavic a Polomí, kde jeho podpora opět zesílila. V této oblasti Franz zabodoval ještě v Ludmírově, kde získal přes devět procent hlasů. Druhá silná oblast pro Vladimíra Franze se nacházela v okolí Pivína, zejména na sever od něj ve Výšovicích, Čelčicích a jejich okolí, dále pak na východ v Obědkovicích (vůbec nejsilnější podpora, přes 14 procent hlasů), na jihu ve Víceměřicích a Doloplazech a na západě v Hradčanech-Kobeřicích. Ve větších obcích této oblasti - Klenovicích a Dobromilicích - pak již jeho podpora byla „pouze“ průměrná. Dá se tedy říci, že Franzova podpora se koncentrovala především na venkově, tedy oblasti s tradičně silnou podporou konzervativní, nábožensky založené KDU-ČSL, což lze považovat za jedno z největších překvapení voleb na Prostějovsku.

Že má jediný potetovaný kandidát velmi podobné oblasti podpory jako KDU-ČSL, dokazuje i pohled na oblasti podpory šestého kandidáta v pořadí na Prostějovsku, Zuzany Roithové. Zvláště její podpora v okolí Pivína a na sever od Konice v Polomí či Bohuslavicích je v tomto směru výmluvná. Nejúspěšnější žena ze všech kandidátů pak byla silná především na severu okresu směrem od Protivanova, na sever přes Horní Štěpánov, Lipovou, Suchdol (centra podpory), Konici, a dále na Budětsko, Ochoz, Laškov, Hačky, Polomí a Bohuslavice na severovýchod, resp. Dzbel a Kladky na severozápad (v této oblasti jako celku pak byla podpora o něco slabší, voliče jí brali levicoví kandidáti Miloš Zeman a Jiří Dienstbier). Roithová však nedokázala zaujmout další voliče mimo své silné oblasti, proto skončila v celkovém pořadí až za Vladimírem Franzem.

Blízko Sudet = hlas pro Bobošíkovou

Sedmé místo obsadila na Prostějovsku Jana Bobošíková. Její podpora byla nejsilnější v území, kde získává hodně hlasů levice, konkrétně na západě v okolí Nivy, Drahan a Bousína, kde měla vůbec největší podporu skoro 15% voličů. Druhou takovou oblastí je oblast na severozápad od Konice v okolí Skřípova, Šubířova, Dzbele, Kladek, Ludmírova a Horního Štěpánova, kde bral v těchto volbách hodně hlasů Jiří Dienstbier. Nadprůměrnou podporu pak má druhá nejúspěšnější žena na jihu, východě a severovýchodě okresu, v sousedství Přerovska a Olomoucka (zajímavostí je, že všechny zmíněné oblasti těsně sousedí s územím tehdejších Sudet, na zdejší voliče tak může zabírat tvrdá protisudetská rétorika Jany Bobošíkové). Že kandidátka Suverenity oslovuje levicové voliče, dosvědčuje také závislost její podpory na hlasech pro levicové kandidáty v Šubířově a Hrdibořicích (méně pak ještě sousední Klopotovice). Zatímco v prvním případě byla silná a oslabila tím oba levicové kandidáty, kteří jinak v této oblasti výrazně dominují (zejména Dienstbier), ve druhém (a třetím) případě, zejména kvůli zisku Miloše Zemana, získala podprůměrný počet hlasů, přestože v této lokalitě oslovila jinak nadprůměrný počet voličů. Slabá je Jana Bobošíková naopak na severu v oblastech podpory Zuzany Roithové, Jana Fischera a Táni Fischerové (viz níže) a že jí právě tito kandidáti také ubírali hlasy, dokazuje malá podpora na sever od Prostějova v okolí Ptení, Zdětína a Ohrozimi, kde jsou tito kandidáti víceméně nadprůměrně silní.

Podpora pro Táňu Fischerovou a Přemysla Sobotku

Osmá Táňa Fischerová měla podporu v obcích na hranicích s olomouckým okresem – v Olšanech, Slatinkách a v Čechách pod Kosířem, a dařilo se jí i v pásu obcí a měst na sever od Ptení – Stražisko, Přemyslovice, Konice, Skřípov, Jesenec, Březsko, Ludmírov (poslední čtyři centra podpory) a Hvozd. Nadprůměrný počet hlasů pak získala ještě v blízkosti Prostějova – v Krumsíně a Prostějovičkách na západě, Ohrozimi a Lešanech na severozápadě, na jihu v Určicích a Dětkovicích (a ještě více na jihu v Koválovicích-Osíčanech a Pavlovicích u Kojetína), na západě v Kralicích, Hrdibořicích a Biskupicích a na východě v Olšanech u Prostějova. Nadprůměrnou podporu pak měla ještě na západě okresu v Nivě a Malém Hradisku. Paradoxně právě na západě okresu jako celku, a také na jihu, pak měla nejmenší podporu. Že je Táňa Fischerová průřezový kandidát, pak dokazuje i podpora v okolí Hrdibořic a Biskupic (a dále v Kralicích), kde je silná levice, stejně jako v Prostějově a (širším) okolí, kde měl v těchto prezidentských volbách podporu Karel Schwarzenberg. Přetahování o voliče s Janem Fischerem a Zuzanou Roithovou pak dokazuje její velmi slabá podpora v Ochozi a Vřesovicích, baštách obou zmíněných kandidátů.

Poslední na Prostějovsku skončil kandidát ODS Přemysl Sobotka. Relativně silný byl především v oblastech na jihu okresu, a to v okolí Hrubčic, na Němčicku a Nezamyslicku, a také v okolí velkých měst či obcí, jako Prostějov, Kostelec na Hané, Plumlov, Mostkovice či Přemyslovice. Ne náhodou jde o místa, kde existují (či donedávna existovaly) místní buňky ODS, a i na tomto příkladu se potvrzuje, že kandidáta ODS volili takřka výhradně členové či blízcí příznivci strany. Nejslabší podporu má naopak kandidát ODS na Konicku (podpora levice), v řadě části jihu okresu (podpora Jana Fischera) a ve středu v okolí obcí Bílovice-Lutotín, Lešany, Ohrozim a Vícov (kombinace hlasů pro levicové kandidáty, Janu Bobošíkovou, Táňu Fischerovou a Karla Schwarzenberga).

Územní rozdělení hlasů

Shrneme-li tedy volební geografii na Prostějovsku, vyplývá z ní, že severozápad okresu (Horní Štěpánov, Brodek u Konice, Šubířov, Skřípov, Kladky a Ludmírov) hlasoval pro levici a částečně pro Janu Bobošíkovou, naproti tomu oblast na severovýchod od Konice podpořil Zuzanu Roithovou a Jana Fischera a částečně Táňu Fischerovou s Karlem Schwarzenbergem. Oblasti na jihozápad od této části okresu (Přemyslovice, Hluchov, Zdětín, Bílovice-Lutotín) podpořily Miloše Zemana a Vladimíra Franze, naproti tomu jihovýchodně od Konice (Lipová, Suchdol, Ptení, Stínava) volili především Zuzanu Roithovou. Ještě více na jih (Protivanov, Otinoves, Niva, Rozstání, Drahany, Malé Hradisko) měli nadprůměrnou podporu levicoví kandidáti a v některých částech také Jana Bobošíková (Niva, Otinoves, Bousín), Táňa Fischerová (Malé Hradisko, Niva), Jan Fischer (Protivanov) a Vladimír Franz (Otinoves). V oblasti na sever od Prostějova měl nadprůměrnou podporu Jan Fischer (Mostkovice, Smržice) a Karel Schwarzenberg (Plumlov, Ohrozim, Smržice), v některých částech však měla nadprůměrnou podporu levice (Vícov, Bílovice-Lutotín, Lešany); v samotném Prostějově měl nadprůměrnou podporu Karel Schwarzenberg. V oblastech na východ od okresního města (Slatinky, Čechy pod Kosířem, Olšany u Prostějova, Vrbátky, Kralice, Hrdibočice, Biskupice) dosáhla nadprůměrného výsledku Jana Bobošíková (možné důvody viz výše), Táňa Fischerová, v posledních dvou zmíněných obcích pak Miloš Zeman, ve Vrbátkách a Klopotovicích se naopak dařilo jeho rivalovi na levici Jiřími Dienstbierovi. V bezprostředním okolí Prostějova směrem na jih se opíral o hlasy voličů především Karel Schwarzenberg, dále na jih pak Zuzana Roithová, Vladimír Franz a Jan Fischer (celkově v blízkosti Prostějova měla nadprůměrný počet hlasů i Taťána Fischerová). Směrem k jižním hranicím okresu pak rostla podpora Janě Bobošíkové, na Němčicku, Klenovicku a na jihu u hranic s Přerovskem a Vyškovskem pak měli svoje základny hlasů Jiří Dienstbier a Miloš Zeman.

Vliv volební účasti na podporu kandidátů

Pokud ještě v krátkosti zmíníme vliv volební účasti na podporu jednotlivých kandidátů, je třeba říci, že se odvíjel od konkrétních oblastí. Vysoká volební účast v tradičních lidoveckých baštách na severu (Suchdol, Ochoz, Hačky, Lipová, Polomí) jednoznačně prospěla jejich kandidátce Zuzaně Roithové. Pozitivní vliv vysoké/nízké účasti na podporu lidovecké kandidátky každopádně dotvrzují také obce, v nichž Zuzana Roithová získala nejmenší procento hlasů, kde byla zpravidla nízká volební účast. Vyšší volební účast prospěla také Karlu Schwarzenbergovi (nízká účast byla pouze ve městech, kde však získal zásadní podporu) a rovněž Janu Fischerovi, i když tomu pomohly i s podprůměrnou účastí – Rakůvka, Tvorovice a obec s vůbec nejnižší účastí, Dobromilice.Naopak z menšího zájmu voličů o volby spíše profitovali Jana Bobošíková a Vladimír Franz (i když ten uspěl i v obcích s vysokou účastí, jako Otinoves, Rakůvka nebo Pivín), u zbylých kandidátů je nějaký pravděpodobnější vliv těžké soudit. Zajímavý je pak pohled na tuto proměnnou v případě dvou soupeřících levicových kandidátů Jiřího Dienstbiera a Miloše Zemana. První jmenovaný totiž v obcích s malou účastí získával jak nadprůměrné, tak i podprůměrné zisky (a stejně tak v obcích s vyšší účastí), zatímco Miloši Zemanovi extrémně vysoká účast nesvědčila a získával především v místech s mírně nadprůměrnou účastí. Jinými slovy, v levicovém okresu mu přišlo vhod, pokud šli volit všichni obvyklí voliči, ale pokud šli volit i další, kteří se jiných voleb pravděpodobně neúčastní (a jsou tak náchylnější volit méně disciplinovaně), jeho podpora klesala. Dobrou podporu však měl Zeman i v obcích s nízkou volební účastí. Celkově byla volební účast nejnižší na jihu okresu.

Zbyněk Klíč

Poslat nový komentář