Kraj chce lépe třídit a zvažuje i spalovnu, říká nová studie

ilustrační foto (zdroj: mzp.cz)

"Studie je návrhem prakticky proveditelného systému, který v sobě bude zahrnovat veškeré prvky moderního odpadového hospodářství. Postupovalo se v souladu s hierarchií nakládání s odpady od prevence a předcházení jejich vzniku, přes třídení a materiálové využití až po hledání možností energetického využití, tak, abychom jako kraj plnili veškeré legislativní požadavky a přitom jsme minimalizovali ukládání odpadů na skládky," popsal hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD).

Cílem studie a úkolem kraje je podle Rozbořila zajistit efektivní a dostupný systém pro všechny občany, který bude za jakékoliv situace dlouhodobě sociálně a ekonomicky udržitelný a bude co nejméně zatěžovat životní prostředí. "Plníme důležitou koordinanční roli, neboť vlastníky odpadu jsou jednotlivé obce a ty rozhodují, jakým způsobem s ním budou nakládat. Nesedíme ale se založenýma rukama, spolupráce s obcemi je pro nás klíčová. Uzavřeli jsme s největšími obcemi memorandum o společném postupu, pravidelně probíhají jednání, organizujeme také odborné exkurze v rámci republiky i do zahraničí," upřesnil hejtman.

Studie například během sedmi let počítá s nárůstem třídení papíru, plastu, skla a kovů o 26% ve srovnání se současným stavem, čímž kraj splní legislativní povinnost 50% recyklace těchto komodit původem z komunálních odpadů v roce 2020, jak požaduje směrnice o odpadech EU. Součástí materiálu je mimo jiné řešení logistiky a organizačního a ekonomického zabezpečení celého systému.

"Patříme dlouhodobě mezi nejlepší kraje ve třídění v rámci celé republiky. Během sedmi let předpokládáme další nárůst barevných nádob, kterých by v roce 2020 mělo být takřka 21 tisíc oproti současným 16 tisícům," uvedl náměstek hejtmana zodpovědný za oblast odpadového hospodářství Michal Symerský. (KSČM).

Materiál akcentuje i plánované změny legislativy a počítá rovněž se začleněním platných směrnic EU do českých právních norem. "Nemůže nám být lhostejné, že se blíží zákaz skládkování. K tomuto problému se musíme postavit čelem a pokusit se najít řešení, které bude akceptovatelné laickou i odbornou veřejností," dodal Rozbořil.

Spalovna v roce 2018? Není to jediná alternativa, upozorňuje hejtman Rozbořil

Žhavým tématem budoucího nakládání s odpadem je i případná stavba zařízení na energetické využití odpadu, spalovny, která by měla přetvořit odpad na využitelnou energii a vyřešit tak problém se zákazem skládkování, který nastane v roce 2023. Podle zástupců kraje je to však zatím předčasná otázka v celém systému nakládání s odpady v kraji. "Varianta spalování jde souběžně s nakládáním s odpady a je stále otevřená. Nemůžeme ji vztahovat stále na Přerov, to není jediná alternativa v rámci energetického využití odpadu. Nakládání s odpadem je neskutečně složité témat a nemusí to vůbec takhle dopadnout," vysvětlil Rozbořil s tím, že ani nemusí stát jedna centrální spalovna, ale několik menších.

Pokud by však měla spalovna stát, předpokládá náměstek Symerský, že by tomu mělo být v roce 2018. Nyní se však k návrhu celkového systému nakládání s odpadem musí vyjádřit samotné obce, které jsou vlastníky odpadu, případně jejich svazky, které musí plnit povinnost poloviční recyklace. Pokud by se rozhodly ke stavbě spalovny, teprve poté by následovalo posouzení jejího vlivu na životní prostředí, a to podle konkrétní lokality.

Jak jsme upozornili již dříve, zatím nejvhodnější variantou stavby spalovny je Přerov vzhledem k dobrým ekonomickým a infrastrukturním předpokladům. Případný problém s dopravou, resp. dostavbou dálnice D1 u Přerova, by mohl být podle Rozbořila do začátku stavby spalovny vyřešen. "Počítám, že první část by se měla příští rok začít stavět a úsek Říkovice - Přerov je otázkou dvou tří let. Čili předpokládám, že v horizontu pěti let by dálnice u Přerova měla být dokončena." Zmínil však, že existuje i alternativa využití železniční dopravy.

(zkl)